Znak Kukkiwonu – ústředí světového taekwondo
Znak WTF (Světové federace taekwondo)
CO JE TO TAEKWONDO?
Taekwondo je tradiční korejské bojové umění a moderní bojový sport praktikovaný už po celém světě. Vyvíjelo se podobně jako box, zápasení, judo, jako bojový sport jednoho proti jednomu. Název taekwondo se skládá ze tří slov:
TAE – systém technik nohou
KWON – systém technik rukou
DO – cesta
Cvičenci taekwondo mohou rozvíjet fyzickou stránku a mentální sílu pomocí kibon dong džang – základních technik, pumse – souborných cvičení, kjokpa – lámacích technik, mačo kjorugi – řízeného zápasu, džaju kjorugi – volného zápasu, a hosinsul – sebeobrany. Cvičením širokého spektra zručností taekwondo se může cvičenec připravit nejen na soutěž, ale i na situaci, kdy je ohrožen jeho život. Taekwondo představuje i úplný fitness program.
Pokud taekwon znamená externí (fyzickou) formu umění, pak do znamená vnitřní (duchovně-psychickou) formu umění. Podstata taekwondo začíná duchem bojového umění. Je to cesta sebezdokonalování se prostřednictvím vnitřní práce – zápasu mezi temnými a světlými stránkami našeho bytí.
Pro dosažení nejvyššího stavu mysli je potřebné, aby se cvičenec neustále snažil bojovat a volit mezi skutečností a iluzemi, správnou a nesprávnou cestou. Jako podpůrný prvek tohoto procesu je často používaná meditace, která je základním elementem pro dosažení nejvyššího stavu mysli. Hlavním cílem mysli je dosáhnout osvícení. Výsledkem této kombinace fyzického a mentálního tréninku je kultivace charakteru a objevení ideální střední cesty v životě. Taekwondo můžeme tedy definovat jako filozoficko-fyzicko-duševní aktivitu, prostřednictvím které může cvičenec dosáhnout nejvyšší úrovně sjednocení těla, mysli a ducha.
Vítěz je ten, kdo zvítězí sám nad sebou
HISTORICKÉ POZADÍ TAEKWONDO
Lidé v dávných dobách – bez ohledu na to, kde žili – museli rozvíjet svoje bojové zručnosti, aby byli schopni obstarat si potravu a ochránit se před nepřítelem, divou zvěř nevyjímaje.
Také museli vynalézt zbraně pro účinnější obranu. Avšak ani poté, co se naučili používat zbraně, nikdy neustali v úsilí podporovat rozvoj těla a mysli prostřednictvím rozličných her, především ve formě náboženských obřadů.
Krátké ohlédnutí do dynastie Kogurjo
Korejští předkové, kteří se po éře neolitu usadili v několika kmenových státech na území této země, rozvíjeli mnohé z těchto aktivit. Jongko ve státě Pujo, tongmeng v Kogurjo, mučon v Je a Mahanu, a kabi v království Silla představují některé z jasných příkladů "sportovních aktivit", které starověcí Korejci vykonávali při svých náboženských obřadech. Tyto aktivity byly nakonec rozvinuty do cvičení pro zlepšení zdraví či bojových zručností.
Dlouhodobé zkušenosti starověkých lidí v obraně proti útokům divoké zvěře, stejně jako i jejich napodobování obranných a útočných pozic převzatých od zvířat, pomalu vedly lidi k rozvoji efektivnějších zručností v používaní rukou a nohou v boji, jakož i k vytvoření primitivní formy tek kjon (starodávný název taekwondo).
Vznik taekwondo může být datovaný do období vlády dynastie Kogurjo, založené v roce 37 př. n. l. Toto tvrzení dokazují nástěnné malby, objevené v ruinách královských hrobek z období Kogurjo, které zobrazují scény praktikování taekwondo.
Příkladem jsou Mujong-čong a Kakču-čong, dvě královské hrobky postavené během dynastie Kogurjo v hrabství Čain, nedaleko Tungku, někdejšího hlavního města Kogurjo [Tchung-kou na území dnešního Mandžuska], které byly objeveny skupinou japonských archeologů v r. 1935.
Nástěnná malba zobrazující zápas na stropě Mujong-čong,
královské hrobky dynastie Kogurjo
Hwarangdo dynastie Silla
Taekwondo bylo praktikované i během dynastie Silla, vládnoucí ve stejnojmenném království, jež vzniklo v jihovýchodní části země asi 20 let před založením Kogurjo na severu. V Kjongdžu, starověkém hlavním městě království Silla, jsou v buddhistickém skalním chrámu Sokkuram vytesány dvě obrovské sochy bojovníků.
Sochy bojovníků v sokkuramské jeskyni v Kjongdžu (7. století)
Silla byla známa i svým hwarangdo. Korejská kultura a bojové umění tohoto období byly silně ovlivňované a obohacované Hwarangem, vojensko-sociálně-vzdělávací organizací šlechtické mládeže dynastie Silla. Hwarang byl založen na kodexu cti – oddanosti k národu, úctě a poslušnosti vůči rodičům, věrnosti přátelům, odvaze v boji a vyhýbání se zbytečnému násilí a zabíjení.
Vliv hwarangdo sehrál důležitou úlohu i při sjednocovaní Tří království. Mnoho rozličných opisů v písemných dokumentech Tří království, jako je Samguk jusa (nejstarší dokument o korejské historii), uvádí, že hwarangdo nezahrnovalo jen cvičení taekwondo zaměřené na výuku boje beze zbraně (podstatnou část tělesného a vojenského tréninku), ale stejně doporučovalo taekwondo i jako rekreační aktivitu.
Archeologické nálezy, jako jsou nástěnné malby v královských hrobkách dynastie Kogurjo i v pagodách a chrámech, vytvořených během období Silla, a množství rozličných popisů v písemných dokumentech ukazují, že mnoho studií bojových postojů, zručností a základních pohybů velice připomíná současné postoje a formy taekwondo. Proto se můžeme oprávněně domnívat, že lidé žijící v Třech královstvích praktikovali umění velmi podobné tomu, jemuž se učíme dnes.
Subak v období Korjo a dynastie I
V historii Korjo bylo taekwondo, nazývané tehdy "subak", praktikováno nejen jako prostředek zlepšující zdraví a jako sportovní aktivita, ale bylo též povýšeno na bojové umění značně vysoké hodnoty.
Obraz známého umělce Hong-do Kima (Kim Hong-do, 1745-1818) z období dynastie I,
prezentuje soutěž subak, která se konala na královském dvoře
Zde je několik ukázek z historických záznamů dynastie Korjo, které dokazují popularitu subaku:
"Král Uidžong obdivoval výjimečnost I Ui-mina v subaku a povýšil ho z tedžonga (vojenská hodnost) na pjolčanga.“
"Král sledoval zápas subak na místě zvaném hwabi."
"Král se objevil v pavilónu Sangčun a sledoval zápasy subak. "
"Král přišel do maam a shlédl zápas subak."
Tyto záznamy dokazují, že během dynastie Korjo byl subak praktikovaný i jako organizovaná forma sportu pro diváky.
Předpokládá se, že subak dosáhl vrcholu popularity během panování krále Uidžonga, v období let 1146 až 1170. Toto období se přibližně shoduje s obdobím vlády čínských dynastií Sung a Ming, během nichž čínské kung-fu získalo širokou popularitu poté, co bylo toto umění sebeobrany rozvinuto do dvou pokročilých systémů, a to Nej-kung (nej-ťia; interní systém) a Waj-kung (waj-ťia; externí systém).
Výše zmíněný fakt je pozoruhodný tím, že poukazuje nejen na čistě korejský původ taekwondo, ale i na dosažení jeho nezávislého rozvoje během dlouhé historie Koreje.
Co se týká subaku za vlády dynastie I (1392-1910), je důležité zmínit tehdejší vydání příručky sloužící k výuce tohoto bojového umění, a fakt, že se tehdy stal populárnějším mezi širokou veřejností, zatímco za předchozí dynastie Korjo byl výlučnou doménou vojska.
Historické záznamy se např. zmiňuje i o tom, že lidé z provincií Čung-čong a Čolla se jednoho dne střetli v pohraniční vesnici Čakdži, aby soutěžili v subaku. Tento záznam potvrzuje domněnku, že subak sehrával za dynastie I důležitou úlohu jako lidová sportovní aktivita.
Kromě toho lidé, kteří se ucházeli o zaměstnání ve vojenském oddělení královského dvora, se dychtivě učili subak, který byl jedním z hlavních předmětů při vstupních testech.
A v roce 1790 nechal král Čongdžo vydat ilustrovanou učebnici bojových umění Muje Dobo Tongdži , která zahrnovala taekwondo jako jednu z hlavních kapitol.
Je proto samozřejmé, že v dobách dynastie I se subak stal národním sportem a upoutal značnou pozornost královského dvora i široké veřejnosti.
Avšak během pozdní dynastie I začala důležitost subaku jako bojového umění upadat díky nevšímavosti královského dvora, který se stále více zmítal ve víru intrik a sporů mezi hašteřivými politickými skupinami, které nacházely zalíbení spíše v rozmařilých zábavách než ve sportu. Následkem toho zůstal subak posléze jen rekreační aktivitou prostých lidí.
