tanatologie – studium zkušeností v bodě smrti
tarot – karetní hra s barevně ilustrovanými kartami, lišícími se od běžných svými názvy, hebrejskými číslicemi a písmeny; obsahuje dva druhy karet: 22 listů – velká arkáda a 56 listů zobrazujících dekorativní motivy; tarotových karet se využívá i k věštění budoucnosti
telekineze – působení ducha na fyzické systémy při změně stavu; zvláštní jev, spočívající v psychickém působení na různé objekty ve smyslu změny jejich statického stavu (polohy) do stavu kinetického (pohybu); v psychotronice působení na fyzické objekty na dálku
telemetrie – distanční (vzdálenostní) měření fyzikálních, technických aj. veličin a přenos jejich kvantitativních a kvalitativních veličin na vzdálenost
telepatie – psychologický jev, přenos myšlenek, představ, citů od jedné osoby na druhou, který není zprostředkován smyslovými či fyziologickými mechanismy; v psychotronice mimosmyslové dorozumívání, které bývá subjektivně prožívané, pocitové, často nejednoznačné; moderní věda dosud neprovedla dostatečný výzkum tohoto jevu, vědecky daných informací je dosud málo; telepatie spočívá ve zvláštním smyslu přijímat sdělení bez zjevných známek komunikace; viz mimosmyslové extralogické vnímání
tělo – hmota, tekutina; je tak či onak omezeno v prostoru; zvláštní předmět v prostoru; část prostoru, omezená ze všech stran; má šířku, výšku, hloubku; organismus člověka v celku s jeho vnějšími a vnitřními projevy
temperament – soubor individuálních vlastností psychiky, charakterizující dynamiku psychických činností člověka; soubor duševních vlastností člověka, ke kterým patří zejména citové ladění, míra citové vzrušivosti a prožívání, psychomotorické tempo aj.
temperament – vlastnosti temperamentu
1. senzitivita
2. reaktivita (emocionálnost)
3. rezistence
4. rigidita – plastičnost
5. extrovertnost
6. introvertnost
7. vzrušivost
teratomancie – způsob věštění zkoumáním chování zvířat
tkáň – soubor jednotvarých buněk stejného původu a jejich derivátů, sloužící jedné hlavní funkci; systém buněk a mezibuněčné hmoty s charakteristickými společnými morfologickými a funkčními vlastnostmi; základní tkáně jsou: epitely, pojiva, tkáně svalové a tkáň nervová; zvláštně uspořádanou tkání je krev
trakce – natahování; léčebná metoda užívaná při vertebrogenních poruchách (onemocnění páteře), např. při výhřezu meziobratlové ploténky
trans – stav vytržení; zvláštní stav vědomí podobný stavu hypnotickému, který kvalitativně mění vědomí i chování člověka; fyzický i psychický stav, který předurčuje schopnosti vnímat parapsychologické jevy; objevuje se při některých náboženských obřadech, při některých druzích meditace, při hluboce emociálních prožitcích, například při intenzivním prožívání hudby; viz též extáze
trans a stavy posedlosti – porucha charakterizovaná dočasnou ztrátou pocitu osobní identity a plného uvědomování si okolí; někdy postižený jedná, jako by se ho zmocnila jiná osobnost, duch, božstvo, nadpřirozená síla; stavy transu jsou mimovolné a nechtěné, vznikají mimo náboženské nebo jiné kulturně přijaté situace či jsou jejich prodloužením; do této skupiny poruch nepatří stavy transu vznikající při psychotických poruchách a stavech
transcendence – přesahování smyslových i rozumových možností, skutečnosti; vše, co v lidském vědění přesahuje naši zkušenost
transcendentální – již rozumu dané, nezískané zkušenosti; přesahující, překračující, nadskutečný, nadpřirozený
transcendentní – nadskutečné, přesahující smyslové i rozumové možnosti; přesahující hranice vědomí a poznání
transformace – z pozdně latinského transformatio – přetvoření; změna, přetvoření druhu, formy, vlastností atd. čehokoliv; přetvoření elektrické energie nízkého napětí na vysoké napětí (nebo naopak); přenesení dědičné informace z buněk jednoho genotypu na buňky jiného
transmutace – přeměna jedné věci v druhou, která má ve srovnání s tou původní jiné vlastnosti
tvarové vlny – vlnění, které vysílají všechna pevná tělesa; toto vlnění je závislé na tvaru těles; tvarové vlny znali již ve starém Egyptě a využívali jich i při návrhu tvaru pyramid
U
učení – činnost směrovaná na osvojení znalostí a návyků shromážděných lidstvem
uhranutí – viz očarování
univerzální psychické pole – komplex psychických polí buněk organismu, podvědomé a vědomé činnosti mozku
upír – etnografie – nadpřirozená bytost, často s nadlidskými schopnostmi, o které se věří, že v noci saje lidem krev; obyčejně mrtvý, který zemřel za podivných okolností nebo byl potrestán za činy spáchané za života
V
vampýr (informačně-energetický vampýr) AV – psychotronika – člověk s patologickými poruchami přírodních procesů informačně-energetické výměny jeho jemnohmotných těl; porucha se projevuje s dominancí absorbace životních informačně-energetických bioplazem z jemnohmotných těl jiných lidí pro vlastní životaschopnost a ne z informačně-energetických polí Země, přírody, biosféry, vesmíru, duchovního bytí Stvořitele, Ježíše Krista, Ducha svatého a Panny Marie; informačně-energetický vampyrismus se může projevovat vědomě i nevědomě, ve většině případů je to proces nevědomý; jakákoliv jeho forma se projevuje negativními následky pro evoluční vývoj dárce, jeho těl, schopností, funkčních možností a sociálně-biologických projevů; následkem jsou vždy těžké nemoci, v některých případech předčasná smrt dárce (donora); informačně-energetický vampyrismus může probíhat v jednom pásmu, v několika nebo ve všech pásmech elektromagnetického spektra; na čím větším počtu pásem elektromagnetického spektra probíhá odčerpávání životních informačně-energetických bioplazem od dárce, tím rychleji nastává informačně-energetické vyčerpání jeho jemnohmotných těl s odpovídajícími následky pro jeho život
vampyrismus – pověrečná představa o možnosti návratu zemřelého jako vampýra (upíra) mezi žijící, kterým škodí na zdraví i majetku
vědomí – stav mysli, jehož základem je bdělost, která je předpokladem jeho dalších stránek (pozornosti, orientace, myšlení, cítění, vnímání, představivosti, ponětí, názoru, emocí, přání, paměti aj.); proces zrcadlení skutečnosti mozkem člověka, který zahrnuje všechny formy psychické činnosti a určuje cílevědomou činnost člověka
vědomí AV – soubor informací fixovaný v kůře hemisfér velkého mozku fyzického těla a jemnohmotných těl
vědomí informační AV – obsah a charakter bytí obsažený v informační hmotě; schopnost informační hmoty odrážet (zrcadlit) dějiny, jevy a procesy bytí
vědomí integrální informačně-energetické AV – vlastnost a schopnost informačně-energetické hmoty informačně zrcadlit ve všech pásmech elektromagnetického spektra dějiny, jevy a procesy všech úrovní bytí
velký mozek – horní část mozku, kterou tvoří dvě mozkové hemisféry a spojující prvky
věštecká umění – metody na zjištění budoucnosti jedince i kolektivu; dávají odpověď na přetrvávající lidskou úzkost, jež nutí jedince zajímat se o svou budoucnost a vyvodit z toho určité závěry; viz též mantie
víra – upevnění se v něčem a uskutečnění se něčeho; upevnění pozitivních vlastností někoho; správnost, rozumovost chování někoho; uvěřit – věřit něčemu bez důkazů; význam existence Boha, přesvědčení v reálnou existenci čehosi nadpřirozeného
virgule – nástroj proutkaře (viz radiestezie), původně větvička listnatého stromu (líska nebo ořech) o průměru asi 4 mm, ve tvaru písmene „Y“, která se uřízne ve vzdálenosti asi 5 cm od rozdvojení, každé rameno měří asi 25 cm
vize – vidění, představa, která se vztahuje do vzdálenější budoucnosti; tyto představy se mohou vyskytovat ve spánku, hypnóze a podobných extatických stavech; představa, koncepce určitého budoucího uspořádání věcí založená na určité filozofii; může se týkat společnosti, podniku, organizace
vizualizace – zraková představa, představivost, představování; zviditelňování; postup, při němž si člověk představuje sled kroků určité dovednosti, např. pohybové; může jít o chování při proslovu, může se provádět potichu nebo nahlas; vizualizace je účinnější při zavřených očích; omezené pohyby provázející vizualizaci jsou nazývány tělesná řeč
vjem – produkt vnímání; v asocianistické a pavlovské psychologii souhrn počitků vstupující do centrální nervové soustavy prostřednictvím smyslových orgánů; souhrn senzorických dat vytvářejících určitou strukturu, která umožňuje orientaci v životním prostředí i kontrolu chování; nejde o pasivní odraz skutečnosti, ale aktivní konstrukci, která má adaptivní funkci; v širším slova smyslu je vjem soubor počitků jako výsledek procesu vnímání spojený s prožitkem a uchovaný v paměti a zkušenostech člověka
vlastnost – nejednotný pojem, většinou relativně trvalý rys osobnosti, který ovlivňuje chování, prožívání či myšlení; G. W. Allport rozděluje vlastnosti na:
a) obecné, platící pro osoby v určité kultuře
b) zvláštní, jimiž se liší jeden člověk od druhého
R. Meili dělí vlastnosti na:
a) pudy, motivy a zájmy určující způsob a směr jednání (touha po moci, smysl pro povinnost)
b) dynamické vlastnosti určující průběh psychických procesů (síla, rychlost, vzrušivost)
c) schopnosti a dovednosti určující výkon (inteligence, smysl pro rytmus)
d) morální vlastnosti odrážející systém hodnot (odpovědnost, obětavost)
vnímání – je odrazem předmětů a jevů ve vědomí člověka jako celkového obrazu okolního světa, při jejich přímém vlivu na smyslové orgány
vnitřní čakerní informačně-energetické mikrokanály AV – mikrokanály, které jsou umístěny v čakrách a nevycházejí za jejich hranice (meze); strukturálně spojují sub-, ultra-, mikro- a makro-anatomicko-morfofunkční struktury čakry do strukturálně-funkční jednoty, zabezpečují mezi nimi informačně-energetické vzájemné spojení a vzájemné výměny
vratné mikrokanály čakerního vrcholu AV – mikrokanály vrcholů čakerních kónusů (čakerních vrcholů), které se otáčejí o 180o, směřují k tělům a základům všech čakerních kónusů, spojují se s nimi, zabezpečují jejich strukturální celistvost a integraci
všeobecné mimosmyslové vnímání (G.E.S.P. – general extrasensorial perception) – paranormální znalost zpráv, dějů, událostí, ve které jsou zahrnuty všechny fenomény
vůle – schopnost člověka uskutečnit záměrné činy směrované na dosažení vytyčených cílů, vědomě regulovat svoji činnost a řídit své chování; volní projevy osobnosti jsou založeny na schopnosti člověka uskutečnit záměrné činy směrované na dosažení vědomě vytyčených cílů
vysoká medialita AV – mediální informačně-energetické působení s projevem PSI-fenoménu
vyzařování elektromagnetické – proces tvorby volného elektromagnetického pole; vyzařování se také nazývá volné elektromagnetické pole, jsou vyzařovány zrychleně se přemísťující nabité částice.
