Mozek

V nejhorší podobě může být takový tikový záchvat podobný i epilepsii, je to křeč, kterou postižený nedokáže ovládnout, při které se může i sebepoškozovat, často jsou přítomny i poruchy chování, ADD, ADHD, dyslektické poruchy, agresivita, úzkost, deprese, často se pojí i s obsedantně-kompulzivní poruchou.  

Podstata problému:

Touretteův syndrom [-čti Turetův] (TS) je vrozené neurologicko – psychiatrické onemocnění. Popsal ho v r 1885 francouz Gilles de la Tourette. TS je způsoben vrozeným postižením hlubokých částí (jader) mozku, odborně nazývanou "bazální ganglia". Fyziologicky je TS  způsoben abnormalitami v čelním mozkovém laloku a v mozkové kůře a poruchami ve spojích mezi těmito oblastmi. Souvisí také s chemickými procesy především s hladinou dopaminu v mozku. Nejde tedy o jednu výraznou poruchu, ale o celou spleť abnormalit.

Vědci se nemohou v celé řadě problémů shodnout. Jedni tvrdí, že lidé trpící TS jsou supersenzitivní na normální hladinu dopaminu, jiní jsou naopak přesvědčeni, že tato choroba má za následek nadměrnou produkci dopaminu. (Dopamin hraje důležitou roli v nervovém systému jako neurotransmiter. Tvoří se z něj noradrenalin a dále adrenalin, což souvisí s náladou a aktivitou organismu. Jeho nedostatek v bazálních gangliích mozku může vést k Parkinsonově nemoci, která se projevuje mimo jiné svalovým třesem.)

Závažnost:

I když na povrchu mohou být v určitých okamžicích lidé s TS klidní, uvnitř neustále cítí protestující svaly, které mají tendenci se nekontrolovaně škubat . Od drobných decentních mimických tiků, záškubů hlavy, ramenem, rukou, až po složité pohybové rituály, různé zvukové projevy, od funění, chrochtání, hekání, po výkřiky, či dokonce koprolálii (vykřikování obscénních slov). V nejhorší podobě může být takový tikový záchvat podobný i epilepsii, je to křeč, kterou postižený nedokáže ovládnout, při které se může i sebepoškozovat, často jsou přítomny i poruchy chování, ADD, ADHD, dyslektické poruchy, agresivita, úzkost, deprese, často se pojí i s obsedantně-kompulzivní poruchou.. U některých lidí jsou svalové záškuby tak silné, že si rozbijí hlavu o zeď, zlámou si nohu, protože s ní tlučou o podlahu, rozdrtí si zápěstí o klávesnici počítače. Zranění jsou nejrůznější a velmi často těžká. TS se projevuje jako tiková porucha. Jde o souhrn tiků motorických a vokálních, opakujících se mnohokrát za den, jsou částečně ovlivnitelné vůlí. Po nějakou dobu jde tik potlačit vůlí, ale pak obvykle následuje období, kdy se pacient uvolní a tiky se spustí s nebývalou frekvencí a intenzitou, jakoby se potřeboval "vytikat" Je otázkou, co je méně bolestivé a méně namáhavé. Zda nechat svalovým záškubům volný průběh, nebo se snažit je různými způsoby tlumit.

 Není ani jediný okamžik, kdy by člověk s TS na svou chorobu mohl zapomenout. Pacienti svůj stav přirovnávají k nikdy nekončícímu aerobiku, který je velmi vyčerpávající a únavný. Žijí v rytmu Touretteova syndromu, který určuje, kdy a co mohou dělat, a jim nezbývá než poslouchat.

Pravdy o TS:

TS je porucha celoživotní.

TS nemá vliv na inteligenci.

TS trpí 4x častěji muži, než ženy.

Pozor! Všechny tiky neznamenají TS!

Pro diagnozu TS by měl pacient splňovat tyto základní znaky:

  1. První tiky se objevují v předškolním věku, obvykle do 7 let. Nejpozději však do dospělosti.
  2. Jsou kombinované, motorické a vokální, přičemž motorické se objevují jako první.
  3. Trvají nejméně 1 rok a mají tendenci se stupňovat.
  4. Vrcholí na začátku puberty.

Diagnózu TS nezískáte nijak snadno. Často se ani mezi odborníky o ní neví. Nejedna maminka si musela vyhledat sama informace a předložit své podezření neurologovi, nebo si najít nějakého informovanějšího lékaře.
Nicméně, ani když nálepku TS nedostanete, léčí se všechny druhy tiků podobně: Klidné, nestresové prostředí, tuny pochopení, medikace. Celkem nic víc se s tím dělat nedá. Jen doufat ve zlepšení po pubertě. A když ne, tak už zbývá jen prostě se s tím smířit a dítě pomalu připravit na život s TS. Jsou horší věci na světě…

Zásady výchovy dítěte s TS:

Vzhledem k tomu, že se první příznaky TS objevují v dětství, tedy v době, kdy se člověk aktivně duševně a fyzicky vyvíjí, jsou nejrizikovější skupinou nemocných děti. Správná a cílená výchova má klíčový význam pro další rozvoj jejich osobnosti. Nese nezastupitelnou úlohu v kladném ovlivňování potíží nemocného dítěte a plní tak, více než kde jinde, funkci léčebnou.

 K dětem s TS je nutné přistupovat vlídně, shovívavě a trpělivě. Rodič musí působit klidným dojmem a jednat jako přirozená autorita. Nenahraditelnou roli vždy hraje chápavá maminka, která je nejbližší osobou malého dítěte.

 Děti s TS jsou většinou neposedné, zbrklé, hlučné, vztekají se, nadávají, nedovedou udržet pozornost, jsou nepořádné apod. Není oprávněné se za podobné projevy v chování na děti s TS zlobit. Nemohou za ně. Častou chybou nepoučených rodičů bývá, že považují projevy TS (především tiky) za zlozvyky a snaží se je děti různě odnaučit, což je nesmyslné a nesprávné!

Dítě s TS nesmí být fyzicky či jinak trestáno! Takové jednání ze strany rodičů velmi špatně působí na již tak nedobrý stav dítěte a může jeho potíže ještě znásobit. Veškeré prohřešky je nutné řešit domluvou.

Je dobré dětem vysvětlit, úměrně jejich věku, podstatu a příčinu jejich potíží. Ujistit je, že tyto potíže nejsou nikterak závažné a pomoci upevnit jejich sebevědomí. Předejde se tak mj. nepatřičné úzkosti dětí, která pramení z toho, že si nejsou schopny své onemocnění vysvětlit.

Výchova dítěte by měla být vyrovnaná, jak ze strany otce, tak matky, jednotná a důsledná. Rodina musí být dítěti oporou, poskytovat mu ochranu, ale zároveň ho naučit žít ve společnosti ostatních lidí. Cílem výchovy není izolace dítěte od vlivů okolní společnosti, ale jeho začlenění do ní. A u dětí s TS to platí dvojnásob.

Zásady výuky žáka s TS ve škole:

Všichni vyučující musí být seznámeni s podstatou nemoci a jejími projevy. Měla by je o tom informovat rodina dítěte nebo lékař. Nezbytné je také poučit ostatní spolužáky.

Žák s TS potřebuje INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP. Ve škole je nutno předejít nežádoucímu stresu. Výuka musí být maximálně přizpůsobena potížím žáka. Je třeba zdůraznit, že diagnóza TS není důvodem k umístění žáka do zvláštní školy, což se někdy bohužel stává. Naprostá většina dětí s TS je schopna navštěvovat třídy s osnovami pro základní školu. Problémy při výuce většinou neplynou z nízké intelektové schopnosti žáků (řada postižených má nadprůměrnou inteligenci), ale hlavně z jejich těžko zvladatelného chování. Přiměřené úpravy vyučování mohou pacientům pomoci získat nejvyšší dosažitelné vzdělání.

Žák musí mít k dispozici přesný rozpis výuky, domácích úkolů a termínů zkoušení. U dítěte je nutné upevňovat pravidelné návyky, během výuky navodit pocit jistoty a zamezit možnosti překvapení a tím i stresu, nervozity a strachu z neočekávaných úkolů, zkoušení atd.

 Mezi dětmi s TS není výjimkou porucha počítání (dyskalkulie), čtení (dyslexie) a psaní (dysgrafie). Písmo bývá často pozměněno téměř k nečitelnosti a psaní žáka nadměrně zatěžuje. Na místě je proto ústní zkoušení, písemné testy jsou nevhodné, zvláště je-li čas na jejich provedení omezený.

 Při vyučování musí být brán zřetel na to, že krom pohybových a zvukových tiků, mají děti s TS často poruchu pozornosti (snadné rozptýlení, špatné soustředění při výuce a hře, zapomnětlivost, nedokončení zadaných úkolů, zdánlivá neposlušnost apod.) jsou hyperaktivní (tělesný neklid, hlučnost, trvalé mluvení atd.) a nadměrně impulzivní (skákání do řeči, vyrušování, netrpělivost atd.). Pedagog by neměl v žádném případě děti za tyto projevy trestat. I když je to někdy velmi těžké, měl by být vyučující trpělivý a shovívavý. Nekázeň řešit domluvou a vyloučením všech rušivých vlivů. Výuka těžce postiženého žáka s TS je vskutku náročná. Vyžaduje zkušeného, odborně i prakticky dovedného pedagoga.

U dětí, zvláště s těžkými projevy TS, by mělo vyučování probíhat ve třídách s malým počtem žáků.

Ideální by bylo, aby žák s TS měl volnější režim výuky s vyšším množstvím přestávek, při kterých by mohl dostatečně vybít své napětí a tiky.

Dítě s TS je v kolektivu kvůli svým potížím nezřídka středem posměchu a šikanování. Tomu je potřeba včas zamezit. Prvním krokem je poučení spolužáků. Pokud nebude toto opatření účinné, zvolí učitel jiný, vhodný postup.

V neposlední řadě by měl učitel v žákovi s TS vyvolat pocit vzájemné důvěry, kladně působit na jeho sebevědomí, patřičně žáka povzbuzovat k další práci a pomoci mu tak překonat jeho školní problémy.

TS postihuje vysoce inteligentní osoby stejně tak jako lidi inteligentní méně. Pacienti s TS často mívají nevšední tvořivé schopnosti. Bývají nadprůměrně aktivní, většina z nich má mnoho zájmů. Běžně se mezi nimi vyskytují vysoce inteligentní osoby, lékaři, vědci, umělci, hudebníci, herci, sportovci apod. TS zřejmě trpěl W.A. Mozart, E. Satie, Ch. Dickens, S. Johnson a další vynikající osobnosti. Projeví-li se takto vaše dítě a ve této činnosti nalezne vnitřní klid, je potřebné tam směrovat i jeho mimoškolní aktivitu, ale zase jenom tak, abychom ho příliš neunavili. Je důležité najít správnou rovnováhu mezi schopnostmi a možnostmi dítěte s TS. V žádném případě dítě nenutíme do žádných aktivit proti jeho vůli a to ani kdyby se nám to jevilo výhodné.

Léčení:

Zkuste užívat přírodní lék MindHelp. Podle referencí rodičů postižených dětí TS, je na léčbu MindHelpem jednoznačně více kladných reakcí než naopak a to samé platí pro dospělé pacienty  Ale určitě to je hodně individuální a nejde předem říct, že to bude fungovat u všech stejně. Některým jedincům se již do dvou dnů, co ho začnou brát, zklidní tiky a obsese.  Koho by to zajímalo, víc se dočtete na stránkách http://www.joalis.cz./  

Pokud si chcete objednat MindHelp, tak jděte na stránky http://www.eccklub.cz/. Pokud se zaregistrujete, tak máte různé slevy. Registrace je po internetu zdarma. Za pár dní vám přijde registrační číslo a můžete objednávat se slevou.

Pokud chcete více informací jděte na jedinečný web: http://kathyalp.blog.cz/0805/co-je-to-vlastne-tourettuv-syndrom