Dům čaje – čajový obřad se i v dnešním Japonsku provádí v domech k tomu určených , v domech čaje. Tyto domy byly postaveny speciálně pro tuto příležitost. Vždy k nim patří nádržka s vodou k očistě před vstupem do domu a nádherná zahrada.

Šálek čaje je schopen poskytnout chvíli klidu a bezpečí, umožní, aby z nás spadl veškerý stres všedního dne, je potravou pro naši duši – pokud budeme chtít. V Japonsku má opravdové pití čaje tradici, je skutečnou slavností. Nejdůležitějšími předpoklady jsou trpělivost a hodně času.

Buddhističtí mniši přinesli zelený čaj do Japonska před zhruba 55O lety před naším letopočtem přes Čínu a Koreu. V průběhu staletí si tam tento čaj našel opravdové přátele. V Japonsku dosáhlo umění pití čaje ve formě pevně daného obřadu své dokonalosti. Každodenní činnost se přeměnila v takřka posvátný rituál, řídící se pevnými pravidly. Každý jednotlivý krok obřadu je pevně stanoven. Každý pohyb ruky svědčí o střídmé estetice a má symbolický význam. Někdy uplynou třičtvrtě hodiny než je připraven jeden šálek čaje. Celý obřad trvá několik hodin. V této době plné klidu se myšlenky na včerejšek i zítřek rozplývají v síle přítomného okamžiku.

Čajový obřad není chápán jen jako duševní cvičení, ale také jako umění. Zvyklosti pojící se s čajem se pečlivě dodržují a jejich aranžmá je promyšlené do posledního detailu. Květiny, svíčky a kouřící nádoby propůjčují jinak střízlivě zařízeným místnostem nezvyklé kouzlo. A pozvaní hosté se musejí na umění pití čaje spolupodílet. Tímto způsobem se utváří jedinečný, velmi prchavý, ale působivý umělecký zážitek.

My Evropané jsme vyznavači rychlosti a racionality, jen málo času si necháváme na chvíle pohody a rozjímání. Zkuste tyto zásady na chvíli hodit za hlavu, dejte nohu z plynu! Dopřejte si pár klidných hodin. Pití čaje se tak pro vás stane čirým osvěžením a blahodárným svátkem smyslů.

Čajovna je největší pýchou Japonců.Můžete pokládat za velkou čest, pokud vás pozvou na čaj. Už proto je nepsanou povinností hostů projevit nejvybranějšími slovy svou vděčnost, obdiv a uznání. Než budete moci vstoupit do jednotlivých místností čajového domu – položeného v nádherné zahradě – budete si muset ruce a ústa omýt pramenitou vodou, kterou naberete z kamenné nádrže. Projdete dveřmi – a rázem se ocitnete v prostoru nekonečného klidu a čistoty.

Nejprve hostitel i hosté na chvíli na znamení úcty pokleknou. Potom si sednou na tmavé podložky, které jsou přesně rozdělené – jedna je určená hlavnímu hostovi, další ostatním hostům. Třetí podložka je připravena na nástroje. Čtvrtá zůstává prázdná. Leží před několika naaranžovanými uměleckými předměty, např. před svitkem, vázou s květinami, kouřící nádobou.

Pomalými, takřka milostnými pohyby připravuje hostitel čajové nádoby a nástroje – bambusovou metlu na čaj, čajovou dózu, lžičky na čaj, naběračku a kotlík na vodu – na předem připravenou podložku.

Na ohništi zbudovaném v zemi uvaří vodu, do misky dá lžíci matchy ( práškového zeleného čaje ) a přilije sběračku horké vody. Potom čajový prášek do pěny ušlehá s vodou. Nyní hostitel podá misku dále hostům. Každý host se napije a šátkem očistí misku dříve, než ji předá dál. Každý pohyb má být elegantní a přesný. Teprve poté, co je miska společně vyprázdněna, začne hostitel s přípravou dalšího čaje. Tento jednoduchý obřad trvá zhruba jedna a půl hodiny. Větší obřady, během nichž jsou hosté obsluhováni, mohou být až čtyřhodinové.

Iva Hédlová podle Christiny Kempe