Asi málokdo se po přečtení této stránky stane veganem, ale třeba mu pomůže změnit ve svém životě alespoň něco a být tak blíže k pravdě a citu. Nejlepší na tom je, že když se lidé chovají hezky ke zvířátkům, dělájí tím ještě více pro sebe. Věříte?
Etické – Etické důvody jsou mnohdy to první, co nás vede k zamyšlení nad tím, jestli jíst maso. Cit mnoha lidem říká, že by neměli zabíjet zvířátka a to ani nepřímo kupováním výrobků živočišného původu. To, že nám je líto trpících zvířat, berme jako základní vodítko a ne jako slabost, kterou je třeba překonat. Zvířata totiž cítí bolest podobně jako lidé!
Domácí zvířata jsou vystavována velkému stresu. Vše bývá podřízeno k produkci masa či jiných živočišných produktů. Mnohdy jsou podmínky jejich žití strašlivé. Troufám si říci, že podobné, jako v německých koncentračních táborech 2. světové války. V těchto „koncentrácích“ je zvíře jenom stroj na výrobu mléka, vajec atp. Ale ona žijí, pamatují si, cítící, bojí se…
Anatomicko-fyziologické – Člověk jakožto primát je býložravec se zaměřením na plody. Tomu je přizpůsoben jeho chrup i uspořádání střev. Střeva člověka jsou pětkrát delší než jsou střeva šelem porovnatelné hmotnosti. Zuby člověka kromě řezáků jsou ploché, široké, přizpůsobené na žvýkání semen a plodů rostlin. Žaludeční šťáva masožravcu je desetkrát kyselejší než žaludeční šťáva člověka.
Děti mají přirozený odpor k masu.
Zdravotní – Živočišné produkty obsahují pro člověka mnoho tuku a cholesterol.
Cholesterol a tuky obsažené v mase, v mléce a ve vejcích vytvářejí ve střevě množství rakovinotvorných látek. Maso totiš v našich oproti masožravcům asi pětkrát delším střevům zůstává dlouho a dochází ke hnilobnému rozkladu.
Masitá strava vyvolává u člověka rakovinu střev, prsu, prostaty, aterosklerózu, střevní vychlípeniny, dnu, cukrovku a mnohé další nemoci.
Filozofické – Pro mnoho lidí, je velkým důvodem, proč nezabíjet zvířata, víra, že zvířata mají duši. Proto jsou s veganstvím či vegetariánstvím více spojena „východní“ náboženství jako je např. budhismus.
Rozumové
Plocha 2h uživí:
1 člověka konzumujícího maso
nebo 14 laktoovovegetariánů
nebo 50 veganů
Hektar půdy, určené na pěstování obilovin může poskytnout pětkrát více bílkovin, něž hektar půdy, určené pro produkci masa. K vytvoření jedné tuny živočišné bílkoviny je potřeba v průměru dvacet tun rostlinné bílkoviny. Ekonomická nevýhodnost výroby masa by se projevila více, kdyby byly odbourány dotace zemědělcům.
Ekologické – Člověkem chovaná zvířata jsou chována většinou na úkor přírody a divoce žijících zvířat. Dobytek spotřebuje ročně 38% celosvětové produkce obilovin. Takové množství zvířat způsobuje velký ekologický problém.
Dodatek – Zvláště důvody etické a filozofické mohou mít pro každého jinou váhu, podle toho, jak lidé vnímají zvířata. Někdo je může klást na úroveň rovnou člověku a jiný je klade na úroveň věcí, a tak se k nim také bohužel chová. Smutné je i to, že někteří lidé dělají velké rozdíly mezi zvířaty. Například lidé milující pejsky už necítí to samé třeba ke kravičkám.
