O výkonnosti strážních psů nelze diskutovat. Existuje mnoho literárních svědectví o tom, jak pes zachránil život či majetek svého pána. Dnes se strážní psi používají při ochraně objektů a osob např. u policie, armády a bezpečnostních agentur. Jako nejvhodnější pes co do hlasitosti při hlídání je na prvních místech uváděn rotvajler, německý ovčák a skotský teriér, přičemž nejúčinnější je bulmastif, dobrman a opět rotvajler.
Předpokládá se, že spojení psů a lidí začalo při lovu. Postupně se psi podřizovali vedení člověka, čímž docházelo ke zlepšení spolupráce při lovu. Již ve střední době kamenné psi pomáhali nadhánět zvěř do pastí, kde čekali lovci s oštěpy a luky. Psi zvedali ptáky ze země před lidskými lovci s připravenými luky nebo vyháněli ptáky tak, aby se chytili do připravených sítí.
Mnoha lidem se dnes při slovech tažný pes vybaví saňový pes z polárních oblastí. Ve skutečnosti byli psi používání ve všech částech světa jako tažná zvířata, ať již tahali vozíky nebo nosili břemena. Zvířata, jako je novofundlanský pes, bernardýn nebo bernský salašnický pes, byla velmi oblíbena u řezníků, prodavačů zeleniny, mlékařů, tkalců, dráteníků, pekařů a mnoha jiných pro svou sílu a vytrvalost v tahu. Pro chudé lidi byl pes nejlepším tažným zvířetem, jaké mohli mít. Snadno se ošetřoval, zabíral málo místa a mohl přežít jen díky zbytkům potravy. Současně tito tažní psi také účinně střežili krámek, když musel majitel na čas od vozu odejít, a hlídali jeho dům. Ještě dnes se různí psi používají jako tažná zvířata. V Anglii je tento způsob využití psů ovšem zákonem zakázán.
Dnes je pro člověka významné uplatnění asistenčních psů pro tělesně postižené. Než se pes stane asistenčním, musí absolvovat výcvik, kterým se zabývá kromě jiných Středisko pro výcvik psů pro tělesně postižené DYADIS, což je bruselská organizace. Zde musí pes v osmnácti měsících absolvovat půlroční výcvik, během kterého se naučí i více než padesát povelů. Patří mezi ně sbírání a podávání předmětů jako jsou brýle, klíče, mince, ale třeba i papír. Pes je schopen si sám přinést vodítko a obojek, podat telefon, tašku či knížku. Přejímá také peníze na poště či v bance. Dále také rozsvěcuje a zhasíná světlo, přivolává výtah, umí tahat vozík. Dokonce je schopen zatáhnout večer závěsy a ráno je roztáhnout, přikrýt člověka nebo mu narovnat končetiny. Než je pes předán budoucímu majiteli, ten musí také složit zkoušky, které se týkají psychologie psa, jeho potřeb, znalosti povelů a jejich provedení. Poté co spolu stráví 14 dnů na intenzivním kurzu, kde se učí vzájemně si porozumět, je pes slavnostně předán majiteli.
Známější a dosud více rozšířenější je využití psa jako průvodce nevidomých. Protože psi mají po výcviku sloužit nevidomým, učí se zastavování u obrubníků, vyhýbání se překážkám, vyhledávání dveří a vchodů či nastupování a vystupování do dopravních prostředků. Pes musí zvládnout přibližně 30 úkonů. Nejdůležitější je, aby si zvyknul na orientaci očima a nenechal se rozptyloval čichem a zvuky. V závěru výcviku se dělají testy, kdy cvičitel chodí s klapkami na očích. Je to z toho důvodu, že vidící člověk chodí jinak a pes si musí zvyknout na to, že bude vodit nevidomého. Výcvik psa je náročný zejména psychicky, protože pes si musí v určité fázi uvědomit, že je za člověka, kterého vede, zodpovědný. V určitých situacích se sám musí rozhodovat, jak obejde překážku, aby přitom zbylo dost místa také na průchod nevidomého. Zvíře tak musí být zároveň vůdcem, ale i poslušným pejskem.
Nemohu se alespoň krátce nezmínit o záchranářských psech. Záchrannými pracemi pomocí speciálně vycvičených psů se u nás zabývá Svaz záchranných brigád kynologů České republiky. Výcvik psů směřuje k vyhledávání živých i mrtvých osob v nejrůznějších prostředích. V zimním období se jedná převážně o hledání osob zapadlých ve sněhu nebo zavalených v lavině, v letním čase pak vyhledávání osob zatoulaných a ztracených v nepřístupných terénech, většinou dětí nebo starších osob. Poměrně novou činností je vyhledávání utonulých osob pod vodní hladinou za pomoci člunů, na jejichž přídi leží pes a čicháním po hladině lokalizuje utonulého. Výcvik psů je však převážně orientován na vyhledávání zavalených osob v sutinách nejrozmanitějšího druhu. Ve středoevropských podmínkách se převážně jedná o prohledávání zřícených rodinných domků po výbuchu plynu, sesutých staveb, likvidace nejrůznějších továrních havárií apod. Při pomoci v zahraničí jde pak hlavně o působení po zemětřesení, jako byly tragické události roku 1999 v Turecku nebo na Taiwanu.
Využití psů je dnes opravdu velké, přestože jsem nejmenovala psy pro neslyšící, které oznamují zvuk zvonku, budíku, telefonu apod., psy, jež vyhledávají drogy nebo také psy canisterapeutické.
Hedvika Horáková, DiS.
www.canisterapie.info
