Nejedna maminka se tak obává o zdraví svého děťátka. Tomu ale, pokud je spokojené a přibývá na váze, to vůbec nevadí. Dělá si pořádek ve vlastním bříšku.

Zvracení způsobuje návrat potravy ze žaludku do jícnu, který u některých dětí bývá výraznější. Zvláště když v noci déle spinkají a ráno se řádně nabaští. Maminku ušetří nočního kojení, ale jak pijí po ránu s velkou chutí, spolykají při tom hodně vzduchu, který je pak v naplněném bříšku tíží. Ublinknutím si uleví a je jim dobře. I když se zdá množství mlíčka velké, ve skutečnosti je to nepatrná část z celkové porce, kterou dítě vypilo. S přibývajícím věkem potíže s ublinkáváním a zvracením u zdravých kojenců ubývají.

Zvracení ale může provázet mnohá onemocnění. Opakované mohutné zvracení (až obloukem) zelenavých zvratků špenátové barvy, někdy s příměsí krve, při stále zřetelnějším strádání dítěte je vždy známkou nemoci. Mohou se tak ozřejmit vrozené vady trávicího ústrojí u dosud zcela zdravého prospívajícího novorozence a kojence. Vždy proto vyhledejte lékaře. Ultrazvuková a rentgenová vyšetření dokážou odhalit tyto vady a následný operační zákrok pak bývá nezbytný a život zachraňující.
Běžná onemocnění kojeneckého věku (infekce horních dýchacích cest, záněty průdušek) bývají rovněž provázeny zvracením. Také průjmy jsou v kojeneckém věku prakticky vždy spojeny se zvracením, nebo jim zvracení a nechutenství předchází.

Jak postupovat při častějším ublinkávání u zdravých kojenců
Následující rady platí v případě spokojeného dítěte, které celkově prospívá.

Dítě, které více ublinkává, ošetřujeme tak, abychom zabránili návratu potravy ze žaludku do jícnu, nebo ho alespoň zmírnili.

Dejte pozor, aby se dítěti při manipulaci s ním nezalamovalo bříško a žaludek.

Po kojení dopřejte dítěti dostatečně dlouhou dobu k odříhnutí. Vhodná je svislá poloha. Případně můžete i přerušit kojení, nechat ho odříhnout a kojit dále.

Neodříhne-li si dítě do třiceti minut, nemusíte ho dál v takové poloze držet. Nic se neděje, zřejmě nespolykalo tolik vzduchu. Můžete je uložit do postýlky.

Upravte matraci v postýlce tak, aby měla sklon třicet stupňů. Takové dítě by mělo mít zvýšenou polohu i v kočárku.

Dítě můžete po pití na přechodnou dobu, kdy je pod vaším dohledem, ukládat i na bříško. Někdy si tak znovu odříhne a uvolní spolykaný vzduch, který ho tlačí.

Prospěšné bývá kojit častěji v menších dávkách. Dítě, které blinká, pálí žáha a má potřebu nepříjemný pocit zapíjet.

Můžete se pokusit zkrátit noční přestávku mezi pitím na čtyři až pět hodin, ale omezování délky kojení je problematické, protože těžko odhadnete, kolik dítě vypilo. Takovým omezením bychom mohli nepříznivě ovlivnit kvalitu mléka.

Nejvhodnější je tedy začít již zmíněnou zvýšenou polohou. Pokud zvýšená poloha nepomáhá, můžete zkusit přechodně podávat kojenému dítěti přípravek, který zahustí mléko (např. Nutriton). Dítěti ho lze dát před každým kojením rozpuštěný v malém množství vody nebo troše odstříkaného mléka, po lžičce nebo stříkačkou, podle hustoty. Při podávání se mění také charakter stoličky. Je hustší, pudinkovitá, zůstává žlutá, jakoby našlehaná.

Pro nekojené děti jsou na trhu antirefluxová mléka označená na obalu AR. Jsou zahuštěna bramborovým škrobem (Beba HA 1 AR) nebo moukou ze svatojánského chleba (Nutrilon AR, Plasmon AR 1, Plasmon AR 2).

Medikamentózní léčba nemá při běžném ublinkávání své opodstatnění. Výjimkou mohou být pouze někteří kojenci, u kterých častější vdechnutí drobných částeček mléka do plic způsobuje opakující se záněty průdušek. Přetrvávající silný návrat potravy ze žaludku do jícnu, který vede k velké nemocnosti, může být po potvrzení speciálními vyšetřeními léčen i chirurgicky.