Naše země je svobodná. Tedy, pokud nechcete vyjádřit podporu Tibetu. Pak Vás na ulici tlučou čínští agenti, perlustruje vlastní policie. „Neptej se, odkud přišel příkaz,“ řekl mi kamarád, který pracuje u kriminálky a byl u zásahu proti tibetským vlajkám na školách.

 „Ztratil bys iluzi o svobodě slova nebo nezávislosti policie.“

Asi bych z jeho slov byl zmatený až frustrovaný, kdybych předtím roky nesledoval právě dalajlamu. Exilový duchovní vůdce Tibetu se snaží vyhnout negativnímu přemýšlení. Dál se usmívá na svět, který v obavě před velkou mocností raději připíjí na 66. výročí obsazení Tibetu čínským vojskem, a objímá se s politiky, kteří nenosí svobodu, ale kapitál.

Nikdy mě politika nezajímala. Zajímá mě člověk. Dalajlama mě fascinuje tvrzením, že světlo i nejmenší svíčky je silnější než tma. Ačkoli ztratil svůj domov (představme si to), svůj vnitřní svět neztratil, naopak zesílil. A učí bez negací přemýšlet i druhé.

Tři z jeho myšlenek jsou pro mě vůbec nejdůležitější:

1. Muž, který věřil, že se nikomu nevyrovná 

Dalajlama roky soucítil s černošským učitelem v jižní Africe, který naříkal na rasovou diskriminaci. Když znevýhodňování tmavé barvy pleti zákonem padlo, dalajlama mu blahopřál. „Teď když máte v jižní Africe stejná práce jako běloši, nabízejí se Vám jistě nové možnosti!“ radoval se dalajlama.

„To těžko,“odpověděl učitel a dalajlama vyprávěl, co mu učitel řekl. „Že diskriminace je už od přírody; že africký mozek nedosahuje úrovně bělošského. Řekl: ,Bělochům se nikdy nevyrovnám.‘ Byl jsem z jeho slov v šoku. A řekl jsem mu: ‚Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Pouze kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostávalo rovné příležitosti. Ale ve skutečnosti jste vždycky měli stejný potenciál jako běloši.'“

Muž se rozplakal. Došlo mu, že problém je pouze v něm.

„A pak na sobě začal pracovat. Pocítil jsem velkou úlevu a pochopil, jak důležitá je sebedůvěra. Když zůstaneme pesimističtí, přesvědčeni o nemožnosti vlastního úspěchu, nebudeme mít šanci.“

Dalajlamovo učení ovšem pomáhá dvousměrně – také aby lidé nelétali v oblacích. „Naše mysl je ohebná. Umožňuje nám měnit své myšlenkové postupy. Například já když někoho potkám a napadne mě, že jsem lepší než on, ihned se z toho přehnaného sebevědomí snažím vyměnit a hledám na něm něco pozitivního. Třeba vidím jeho pěkné vlasy, zatímco já jsem plešatý. Snažit se nalézat na druhých jejich přednosti je užitečné pro potlačování vlastní pýchy a arogance,“ radí dalajlama, který tuto metodiku používá i opačně.

„Kdykoli se cítíte bezradní, smutní a máte pocit, že něco nejste schopni zvládnout, vzpomeňte si na to, že všichni máme stejný potenciál, stejnou příležitost, ale současně něco, čím jsme odlišní a jedineční – pro co si sebe můžeme vážit.“

2. Člověk jako rostlina

Dalajlama ví, že život je plný změn („Život je změna sama“), ale současně je přesvědčen, že žádná změna se nestane sama. „Žijeme ve fyzickém světě, v něm se dějí věci kombinací příčin a důsledků. Výhonek rostliny může vyklíčit jedině díky semínku, vodě, slunečnímu záření a zemině bohaté na výživné látky. Bez kombinace těchto elementů by si nikdy neprorazil cestu půdou. Také člověk ke svému úspěchu potřebuje správnou kombinaci elementů, aby podpořil svou duševní sílu. Jeho víra je tím hlavním elementem.“

3. Opačné póly

Když jsem zkraje svého mládí přemýšlel, co jako první udělat, abych byl úspěšnější, vyslechl jsem si dalajlamovu teorie opačných pólů: „Ve světě neexistuje vakuum. Kde ubývá dobré energie, přibývá zlá, a naopak. Stejné je to s našimi vlastnostmi. Potřebujeme pouze správně identifikovat protipóly, abychom pochopili, co dělat méně a co více. Například protipólem k pokoře je pýcha a marnivost. Protipólem k lakomosti je velkorysost. Protipólem k lenivosti je snaživost. Jakmile protipóly identifikujeme, snažme se oslabit ty negativní a posílit ty pozitivní. Pak se začneme posouvat.“

Tehdy jsem na sobě začal pracovat.

A dělal jsem chyby.

Srážel mě výsměch ostatních, jak se mi nevede, a že se mi tudíž možná nikdy nepovede.

Vždycky, když mi bylo nejhůř a chtěl jsem se zastavit, mi pomohly dalajlamovy věty.

Připomenu Vám některé z nich. Třeba mezi nimi najdete tu, která pozvedne i Vás právě nyní…

10.–15. O negativním přístupu druhých

„Jednu důležitou věc musíme mít pořád na paměti a nechat se jí vést životem. Bez ohledu na to, co o nás lidé říkají, jsme takoví, jací jsme. Ne druhých, ale sebe se ptejme, jak chceme prožít svůj život. Pouze my si můžeme pečlivě zvážit: Co mi vlastně brání žít tak, jak ve skutečnosti chci?“

„Nebuďme zklamáni z toho, že nás lidé zrazují. Staří přátelé odcházejí, noví přátelé se objevují. Je to jako s dny. Staré dny odcházejí, nové se objevují. Důležité je, aby pro nás měli smysl. Naši přátelé i naše dny.“

„Pochopme, že lidé využívají různé cesty ke svému naplnění a štěstí. Jen proto, že nejsme na jejich cestě, neznamená to, že jsme se ztratili.“

„Rozlišujme druhé lidi. Něco jiného je ten, kdo vhodně ukazuje na naše chyby a nedostatky. Ten si zaslouží náš respekt a poděkování, protože nám pomáhá odhalovat poklad ukrytý v našich schopnostech. Ale něco jiného je ten, který se snaží být naším nepřítelem. Nebuďme zklamaní z toho, že ho nemůžeme změnit. Ani lžíce nemůže ochutnat jídlo, které nese. Stejně tak hloupý člověk nemůže pochopit nás, i když mu naše pohledy podáváme chutně a se šalvějí.“

„Když má někdo pistoli a snaží se nás zabít, je rozumnější nevytrhávat mu ji a bránit se co nejrychleji vlastní zbraní.“

„Já své nepřátele porážím tím, že je vnímám jako přátele. Kdykoli chceme zvýšit svou odolnost vůči nepřátelům, pak je vnímejme jako nejlepší učitele, protože jejich přítomnost nám poskytuje báječnou příležitost k rozvíjení tolerance, trpělivosti a porozumění.“

16–23. O sebekontrole

„Negativní reakcí můžeme vyřešit jeden problém. Ale současně zasejeme semínka pro několik dalších.“

„Vztek nebo nenávist jsou jako háček na rybářské udici. Než nahodíme, je důležité se ujistit, že jsme se nechytili.“

„Skutečným vítězem je ten, kdo dokáže porážet svůj hněv a zlobu.“

„Mlčení je často ta nejlepší odpověď.“

„Vyhrát nad sebou poprvé znamená uvědomit si, že mohu vyhrát tisíce dalších bitev.“

„Ukázněná mysl vede k uklidnění a spokojenosti. Neukázněná mysl vede k utrpení a bolesti.“

„Nikdy nebudeme spokojeni s vnějším světem, dokud nezačneme spokojeností v sobě.“

„Žijme tak, aby ničí činy nemohly ovlivnit to, jak přemýšlíme, konáme a jaké máme hodnoty. Buďme zkrátka uvnitř svobodní.“

24.–31. O práci na sobě

„Všichni lidé mají stejný potenciál. Pocit „Nemám žádnou hodnotu“ je chybný. Absolutně chybný. Klameme sami sebe. Všichni máme sílu ve svém myšlení, tak přemýšlejme znovu: Co nám vlastně chybí? Jestliže máme pevnou vůli, můžeme změnit cokoli. Jsme svým vlastním pánem.“

„Základním cílem člověka není být lepší než jiný člověk, nýbrž být lepší než vlastní včerejší Já.“

„Jakmile nás napadne, že jsme příliš malí a ty velké nemůžeme přemoci, zkusme spát v místnosti s komárem.“

„Čím více jsme motivováni vášní a odhodláním, tím méně jsme demotivováni strachem a vnitřní slabostí.“

„Kdykoli zjistíme, že jsme udělali chybu, podnikněme okamžité kroky k její nápravě.“

„Štěstí není něco, co už někde existuje a jednou to přijde za námi. Štěstí vychází z našich činů.“

„Zvolme si být optimistou. Ten se cítí lépe. A pocity rozhodují o tom, k jakým činům se rozhodneme.“

„Jakýkoli svůj úspěch neposuzujme velikostí toho, čeho jsme dosáhli, ale velikostí toho, čeho jsme se museli vzdát, abychom to dokázali.“

32.–35. O chování vůči druhým

„Těm, na kterých nám záleží, dejme křídla, aby létali, kořeny, aby se vraceli, a důvody, aby zůstávali.“

„Když si vybíráme nové auto, nejdříve si něco přečteme o výhodách či nevýhodách toho či onoho modelu a zjistíme jeho vlastnosti. Tím, že následně o těchto vlastnostech přemýšlíme, dokážeme dotyčný model lépe ocenit a zároveň roste naše sympatie a touha mít ho. Podobným způsobem kultivujeme svou trpělivost a toleranci k druhým lidem. Přemýšlením o druhých vzrůstá naše úcta.“

„Pokud chceme, aby lidé v našem okolí byli šťastni, učme se empatii. A pokud chceme být sami šťastni, učme se empatii.“

„Přemýšlejme o tom, jak se chováme, protože se stáváme svou vlastní obětí. Když se chováme špatně, všechno se nám ve zlém vrací. Například naše smilství a cizoložství povede k tomu, že tak jako jsme nedůvěryhodní ve svých očích, přestanou být i lidé pro nás důvěryhodní, protože je budeme soudit podle sebe. Negativním chováním tedy nehandicapujeme ani tak druhé, jako sami sebe.“

36.–39. O základních myšlenkách

„Místo přemýšlení, PROČ se něco děje zrovna nám, uvažujme tak, proč se to děje zrovna NÁM. Ať se stalo cokoli, proč se s tím neumíme vyrovnat, zatímco jiní to dokázali.“

„Kdo nepěstuje svůj vnitřní svět, nemůže pochopit, jak obrovský vliv na člověka mají jeho vnitřní hodnoty. Vnitřní klid a vyrovnaná mysl jsou zdrojem štěstí a dobrého zdraví. Naše tělo v každé chvíli ví, co mu pomáhá a co ho ničí. Dává nám to najevo svými pocity.“

„Vnitřní klid je základní klíč. Když udržujeme vnitřní klid, vnější problémy na nás nemají takový vliv. Zatímco když žádný vnitřní klid nepěstujeme, pak bez ohledu na to, jak komfortní máme život, se můžeme nepřetržitě bát, zneklidňovat a trápit sebemenšími problémy.“

„Štěstí pokaždé nepřichází s vytrvalostí – s tím, o co se snažíme a čeho nakonec dosáhneme. Štěstí naopak často přichází s tím, co vůbec neočekáváme, a přesto se s tím pokorně smíříme.“

40. A ta nejlepší na konec…

„Co mě na světě nejvíce překvapuje, je člověk. Protože obětuje své zdraví, aby vydělal peníze. Pak obětuje své peníze, aby obnovil své zdraví. Tolik se bojí o svou budoucnost, že si neužívá přítomnost. Ve výsledku nežije život v přítomnosti ani v budoucnosti. Žije, jako kdyby nikdy neměl zemřít, a nakonec umírá, aniž by ve skutečnosti vůbec žil.“

Jak na sobě začínali pracovat úspěšní lidé?

Které myšlenky pro ně byly klíčové, aby se hnuli z bodu, kdy si nevěřili? Inspirujte se v tištěném magazínu FC, který zakoupíte pouze zde.

© Petr Casanova