Tradičně se rozlišují čtyři základní typy alergických reakcí z nichž má pro pacienty největší význam reakce typu I (časná, vzniká během pár minut od střetu s alergenem, je projevem většiny známých alergických jednotek jako jsou senná rýma, astma, kopřivka nebo reakce na hmyzí kousnutí) a IV (oddálená, obvykle vzniká mezi 24 a 72 hodinami od střetu s alergenem, je projevem tzv. kontaktního ekzému). Typ II je označován za cytotoxický a typ III za imunokomplexový. Oba bývají aktuální při lékových alergiích.

   Alergeny se dostávají do organismu nejčastěji inhalační cestou. Další cestou průniku nebo působení alergenů je zažívací ústrojí a kůže. Lze pak předpokládat, že alergické astma nebo alergická konjunktivitida vznikají při kontaktu s inhalačními alergeny a ekzémy při kontaktu alergenů s kůží. Tato úvaha je však matoucí a nesprávná. Brána vstupu alergenu do organismu většinou nerozhoduje o orgánovém postižení. O vzniku astmatu, rinitokonjunktivitidy nebo ekzému patrně rozhoduje vrozená orgánová predispozice. Proč do 3-4 roku klinicky dominují potravinové alergeny a proč se vzdušné alergeny prosazují až v pozdějším věku nebylo dosud objasněno. Pravděpodobně záleží na stupni zralosti / vývoje zažívacího traktu, kůže nebo sliznic dýchacího ústrojí.

REKLAMA:
loading...

Komentáře