Tento indicko-tibetský systém prožívá v poslední době obrovskou renesanci a v západním světe si našel oprávněné místo nejen mezi veřejností, ale i mezi lékaři, kteří chtějí opravdu léčit a ne jen potlačovat určité symptomy nemocí. Klasická medicína bohužel pohlíží na alergie tak, že předepisuje chemické, hormonální a jiné léky, které ovšem pouze zmírní příznaky alergie a v mnoha případech mají vedlejší, nežádoucí účinky. I přes podávání těchto léčiv zůstává příčina alergie stále ukryta v našem těle. A pokud tyto příznaky jako slzení, plný nos aj. budeme potlačovat, s největší pravděpodobností se přesunou jinam. To je důvod, proč stále více alergiků dnes trpí například astmatem.
Běžně dnes také vidíme pobíhat děti v přeplněných a znečištěných městech, jak celou dobu kýchají, kašlou a trápí je teploty. Důvodem je narušené životní prostředí, které dráždí citlivý dětský organismus a snižuje tak jeho obranyschopnost. Vzhledem ke stále většímu znečištění je možnost organismu přizpůsobit se stále menší a alergiků u nás každým rokem přibývá. Lidé se proto obracejí na moderní medicínu, aby je vyléčila. Pokud se to moderní medicíně nepodaří, začnou lidé přemýšlet o jiných alternativách. Pojďme si tedy říci, jak Ayurveda pohlíží na alergie a jak tento problém řeší..
Jak již bylo výše uvedeno, alergická reakce je stav, kdy v našem těle není něco v pořádku. Ayurveda tento stav nazývá „Asathmyatha“ a jeho příčina může spočívat v potravinách, které konzumujeme, nebo v prostředí, kde žijeme.
Ayurvedský pohled na alergie
Pyly z květin a stromů, prach, zvířecí srst a jiné alergeny tu jsou mnohem déle než člověk a ten se jim během evolučního vývoje přizpůsobil a vůbec se o ně nezajímal, protože nemusel. Ještě počátkem minulého století vědělo jen málo lidí, co je to alergen či alergie. Dnes už je však pohled na děti, které na venkově shrabují seno a skotačí na loukách plných květin téměř minulostí. Ayurveda učí, že alergeny samotné nejsou hlavní příčinou nadměrných alergických reakcí. To by totiž musel alergickými reakcemi trpět každý z nás. Příčina tedy spočívá někde úplně jinde.
Alergie se automaticky objeví, pokud je v těle uloženo nadměrné množství odpadních látek, toxinů a nečistot. Podle Ayurvedské teorie jsou chemické potravinové přísady a špatně strávená potrava (áma) absorbovány do těla a cestují krevním oběhem. Většinou přeplněná játra nestihnou tyto látky z krve odbourat a ty se tak mohou pohodlně usadit ve tkáních. Nejčastěji to bývají tkáně, které jsou hodně prokrvované – nosní sliznice, kůže v oblasti kloubů, klouby samotné aj. Tím, že se zde usadí, ucpou tak cesty, kterými se dostávají živiny k buňkám v těchto tkáních. Buňky pak mohou udělat jedinou věc. Vyšlou do mozku zprávu, že jsou ucpané cesty pro přísun živin a trpělivě čekají na reakci. Mozek tuto zprávu přijme, zhodnotí celkovou situaci a pokud je to možné, okamžitě vyšle „armádu“ imunitního systému na dotyčné místo a začíná boj o vyčištění cest, které dodávají buňkám živiny. Pokud ovšem stále zásobujeme tyto tkáně různými škodlivinami z potravin, ze vzduchu nebo i z nás samotných /stresové hormony aj./, může být tento boj nekonečný. Nedílnou součástí armády imunitního systému jsou speciální žírné buňky, které jsou v obrovském množství soustředěny v postižených tkáních. Tyto buňky mají za úkol chránit imunitní systém, který zrovna pracuje na odstraňování toxinů.
Hlavní bitva, bouřlivá alergická reakce ovšem přichází, když začnou na jaře kvést stromy a květiny. Z nich se uvolňuje obrovské množství pylu, kterému se nevyhneme, i kdybychom seděli celé léto doma. Tento pyl se při styku, nebo při proniknutí do organismu spojí s bílkovinami a vzniká tak látka zvaná imunoglobulin E. Tato látka se v organismu naváže především na již známé žírné buňky, které jsou ve velkém množství soustředěny ve tkáních. Tyto buňky po styku s imunoglobulinem vypustí obrovské množství histaminu a leukotrien. To jsou látky, které pak vyvolávají kýchání a svědění, otoky kůže a sliznic. Navíc bílé krvinky, zvané lymfocyty způsobují nepříjemné záněty.
Příznaky se mění v závislosti na tom, které tkáně jsou zrovna plné toxického odpadu (ama visha). Pokud je například tento odpad uložen v trávícím systému, příznakem bývá průjem. Pokud v kůži, propuká vyrážka či kopřivka. A pokud je toxický odpad uložen v respiračním systému, spustí se rýma, zánět a zvýší se produkce hlenu. Většina lidí trpících bolestmi kloubů si neuvědomuje, že za jejich potíže může také alergická reakce. V kloubech se totiž toxiny také rády usazují a jsou pak příčinou nepříjemných zánětů.
Nyní už tedy víme, co a jak podle Ayurvedy spouští alergickou reakci. V příštím článku o alergiích si povíme o tom, jak alergii „léčí“ školní medicína a jak k léčbě přistupuje Ayurveda.
Autor: Radek Drochytka
