V polovině 90.let proběhl ve Spojených státech výzkum týkající se atopického výzkumu. Lékaři byli dotazováni na způsoby léčby atopického ekzému a informace podávající pacientům. Všichni dotazovaní léčili ekzém zvlhčováním a používáním kortikosteroidních mastí.
PŘÍČINY OBTÍŽÍ, DIAGNOSTIKA, LÉČBA ALERGIÍ A INTOLERANCÍ
Pouze necelých 15 procent lékařů se rodičům (pacientům) zmínilo o možném vlivu potravin na stav atopického ekzému. Z uvedeného vyplývá, že pouze každý devátý až desátý rodič je informován o léčbě, která je často účinná, případně podpůrná při léčbě tohoto onemocnění. Mezi další onemocnění, která mohou úzce souviset s výživou patří astma,chronická alergická rýma,chronický zánět dutin,zánět středního ucha.
Pokud zjistíte, že se ekzém po určité potravině čí jídle zhoršuje, je třeba začít pátrat. Přidá-li se k průjem, zvracení, říhání je třeba potravinu identifikovat a vyřadit z jídelníčku. Alergická reakce na potravinu ve střevě zvyšuje propustnost střevní stěny a umožňuje tak pronikat do krve více molekulám z potravin, tedy i více alergenů, což má za následek zhoršení ekzému.
Ekzém se u dětí vyskytuje po celém těle, v dospělosti bývají postiženy končetiny a obličej. Pokud se u dítěte objevují puchýřky, příčinu bude třeba hledat v potravě. V těchto případech je více než vhodné udělat kožní testy testy na hlavní potraviny. U dospělých jsou testy poměrně objektivní. Pokud testy vyjdou pozitivní u dětí, měla by se příslušná potravina vyřadit z jídelníčku, ovšem, pokud vyjdou negativní, nemělo by se k výsledku přihlížet. U malých dětí je velké riziko, že testy vyjdou "falešně" negativní.
Léčba:
V podstatě jsou dvě možnosti. Metoda eliminační – alergizující potravinu vyřadíme z jídelníčku a tím značně snížíme možnost alergické reakce organizmu. Další metodou je léčení následků alergické reakce při normálním stravování. Buď tedy eliminujeme příčinu nebo léčíme následky. Dle lékařů, odborníků na potravinové alergie je z dlouhodobého hlediska vhodnější alergizující potravinu z jídelníčku vyřadit a tím značně snížit zátěž imunitního systému a zvýšit tak možnost, že dítě z alergie "vyroste".
Rozhodování je o to těžší, že si je každý nemůže udělat sám, ale musí rozhodnou za své děti. V každém případě je důležité, aby po eliminaci alergizujících potravin mělo dítě i nadále správnou a vyváženou výživu.
Pokud kojenec denně několik hodin křičí, matce je většinou jasné, že má dítě nějaké potíže. Pokud se obrátíte na svého pediatra, pravděpodobně se dozvíte, že je to u dětí běžné, že to přejde, případně, že dítě křičí, protože jste nervózní. Je velice pravděpodobné, že dítě má "tříměsíční koliku" , trpí křečemi ve střevech a bolestmi bříška.
Tato "tříměsíční kolika" většinou po tomto období ustupuje, ovšem dítě na potravu reaguje méně nápadně, objeví se ekzém, případně následuje průjem a zvracení. V tomto případě požádejte lékaře, aby dítě vyšetřil, zda netrpí střevní neprůchodností nebo refluxem žaludeční šťávy, což je zpětné vtékání kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Jestliže se nepotvrdí tyto zdravotní problémy, zmiňte se lékaři o případné možné potravinové alergii. Při negativní reakci lékaře zkuste zůstat klidná. Je vhodné, připravíte-li se na rozhovor s lékařem předem v klidu doma.
U kojenců se jako první možný alergen nabízí mléko. Alergie na mléko může být více druhů. Každé mléko obsahuje bílkoviny, syrovátku a cukr – laktózu. Může se vyskytovat alergie na jakoukoli složku mléka, případně i na více složek najednou, např. bílkoviny a laktózu. Tyto případy se vyskytují velmi ojediněle. U reakce na bílkovinu mléka je vhodné zjistit, na jaký druh bílkoviny se reakce vyskytuje. Například dítě reaguje na bílkoviny kravského mléka, ale výrobky z mléka kozího může snášet dobře.
Alergie na mléčný cukr není typická alergie, protože ve střevě se nevyskytuje nebo vyskytuje ve velmi malém množství enzym laktáza, jehož úkolem je štěpení laktózy. Pokud nedojde k jejímu rozštěpení a dalšímu zpracování organizmem, cukr ve střevě zůstává nezpracován a dochází k jeho kvašení . Dostaví se průjmy. Toto onemocnění se nazývá primární laktózová intolerance nebo hypolaktázie.
K potížím s trávením mléka může rovněž docházet po prodělaném průjmovém onemocnění. Příčinou je dosud ne zcela obnovená střevní mikroflora. K její celkové obnově dojde nejpozději po 3 týdnech. Alergická reakce se může vyskytnou na jakoukoli potravinu nebo složku výrobku. Je proto nutné zařazovat do jídelníčku kojenců potraviny jednotlivě a minimálně 3-4 denním odstupem, aby bylo možné v případě alergické reakce co nejsnadněji identifikovat alergen. Potraviny by měly být v co nejčistší přírodní formě. Mnoho alergických reakcí se rovněž vyskytuje na tzv: E-čka.
Rovněž nezapomínejte na to, že některé alergie se rozvíjí plíživě. Např. alergie na lepek se nepozná hned, ale poškození střevní stěny alergenem glutenu a následně pomalu se zhoršující průjem může trvat několik měsíců.
Pokud je to možné, mějte důkladný přehled o tom, které potraviny a s jakým odstupem dítěti zařazujete. Při jakýchkoli potížích u dítěte, problém konzultujte s lékařem. Pokud má dítě průjem, případně po požití některých potravin zvrací, nečekejte, že se to spraví s věkem a navštivte odborného lékaře imunologa, gastroenterologa.
V případě nelepšícího se atopického ekzému rovněž navštivte odborného lékaře, nejlépe imunologa či alergologa. Není pravdou, že dítě je na návštěvu alergologie malé, pokud mu je méně než tři roky. Čím dříve problém začnete řešit, tím dříve ho pravděpodobně vyřešíte, nebo se přiblížíte k jeho řešení .
Kniha: Alergie od A do Z : příčiny obtíží, diagnostika, léčba alergií a intolerancí
Autor: Linda Gamlin ; odborný poradce Jonathan Brostoff.
Vydavatel: Reader's Digest Výběr, Praha
Rok vydání knihy: 2003
Počet stran: 256 , rejstřík: s. 250-256
ISBN: 80-86196-44-5
Autor článku: Lenka
