Do oblasti psychiatrie u nás jdou podle údajů z takzvané Zelené knihy Evropské unie asi tři procenta ze všech zdravotnických výdajů. To je společně se Slovenskem jednoznačně nejméně v Evropské unii.
Přitom v západních zemích se pozornost věnovaná psychiatrii zvyšuje. Například počet pacientů s depresivním onemocněním stoupá a psychiatrická onemocnění se stávají ekonomicky i společensky závažnějším problémem než kardiovaskulární či onkologická onemocnění.
Česko zaostává zejména v poskytování akutních a alternativních možností péče, naopak poměrně dost je lůžek v léčebnách.
Hlavní problém: peníze
Podle přestavitelů České psychiatrické společnosti je hlavním problémem nedostatek peněz.
"Podíl výdajů na psychiatrickou péči je v Česku tak malý, že jsem tomu vůbec nechtěl věřit," řekl na konferenci Česká psychiatrie v 21. století: potřeby a realita Matthijs Muijen, který se problematikou duševního zdraví zabývá ve Světové zdravotnické organizaci (WHO).
Údaje Evropské komise, ze zprávy GreenPaperZdroj: Aktuálně.cz
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že situace není tak jednoznačná. "Záleží na tom, jaká čísla se porovnávají. Údaje musí být ve vazbě na zdravotní a sociální systémy dané země. Kolik jde skutečně na psychiatrickou péči, nelze jednoduše změřit," říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Kvůli neuspokojivému stavu psychiatrie vypracovali odborníci takzvaný Národní psychiatrický program 2007. Mezi hlavní cíle patří právě zajištění financování oboru, které by podle autorů mělo být srovnatelné s ostatními evropskými státy.
Plán vyjmenovává řadu dalších problémů české psychiatrie, řešení však nenabízí. "Návrhy jsou vágní. Psychiatři vyjmenovávají požadavky, nepřicházejí však s vlastními nápady, jak situaci řešit a co řešit prioritně," kritizuje postup České psychiatrické společnosti Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví. "Psychiatrická společnost by se měla inspirovat třeba odbornou společností onkologů, která nabízí vlastní kvalitní řešení," dodává.
Předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch oponuje: "Na konkretizaci jednotlivých kroků Národního psychiatrického programu intenzivně pracuje skupina odborníků. Potřebujeme však podporu ministerstva. Reformu nemohou prosadit odborníci, ta musí být politickým rozhodnutím", stěžuje si.
Léčebny nestačí
K dalším bodům plánu patří rozšiřování takzvané primární a komunitní péče. Zatímco léčeben je v Česku dost, počet zařízení, která by poskytovala akutní nebo alternativní péči, je nízký.
Důvodem je špatně řešené financování, protože většina zařízeních poskytujících akutní psychiatrickou péči je prodělečná. To byl případ i Centra krizové intervence v pražských Bohnicích, které vedení psychiatrické léčebny kvůli vysokým nákladům zrušilo. "Připravovaná reforma zdravotnictví umožní rozvoj primární a ambulantní péče, protože pojišťovny ji budou lépe financovat," říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Psychiatrům také vadí, že většina léčeben je dlouhodobě zanedbávaná a nyní v havarijním stavu. To přiznává i ministerstvo zdravotnictví. Podle úřadu většina léčeben sídlí v památkově chráněných objektech a náklady na opravu jsou proto obrovské.
"Léčebny však musejí zůstat. Mají nezastupitelnou pozici. Chybějí ale další moderní možnosti léčby," tvrdí psychiatr Jiří Raboch. V Česku například téměř nefungují takzvaná komunitní centra, jejichž počet se v západních zemích rychle zvyšuje. Ta napomáhají duševně nemocným začlenit se do společnosti, vytvářet vztahy s lidmi, mít rodinu, bydlení a práci.
"Psychiatrická společnost by měla více komunikovat s městy nebo ministerstvem práce a sociálních věcí. Psychiatrie nespadá pouze pod zdravotnictví. Právě města by měla podporovat rozvoj komunitních center," myslí si Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
Pořád jsou to blázni
Dalším dílčím důvodem špatného stavu české psychiatrie jsou přetrvávající předsudky veřejnosti.
"Taková určitá stigmatizace psychiatrie je středoevropským specifikem, který pochází už z habsburských dob," říká psychiatr Jiří Raboch.
Situace se v posledních dvaceti letech zlepšila. Přesto si s návštěvou psychiatrie veřejnost stále spojuje slova jako blázinec, šílenec, který je odsouzený strávit zbytek života za plotem léčebny. Zejména na venkově neléčí svou psychickou poruchu desetitisíce lidí. Dochází také k diskriminaci duševně nemocných.
Relativně slabé povědomí o psychických nemocech mají i praktičtí lékaři. Podle údajů České psychiatrické společnosti například 90 procent lidí s depresí není vůbec léčeno nebo je léčeno nesprávně.
Také jedním z bodů Národního psychického programu je boj proti stigmatizaci a izolaci duševně nemocných. "Snažíme se o zvyšování informovanosti veřejnosti i lékařů. Například spolupracujeme se Svazem praktických lékařů," říká profesor Raboch z psychiatrické společnosti.
O odstranění předsudků a psychiatrickou osvětu usiluje i několik sdružení, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví projektem Změna-STOPSTIGMA VÍCE ZDE.
Bude hůř
Zahraniční studie předpokládají v následujících letech v západních zemích další nárůst výskytu především depresivních poruch a s tím spojené zvyšování ekonomických ztrát.
Duševními poruchami trpí během svého života asi 27 procent Evropanů, téměř 60 tisíc jich ročně spáchá sebevraždu. Náklady spojené s duševními nemocemi odhaduje Evropská unie na 4 až 5 procent HDP. "Ročně v Česku spáchá více lidí sebevraždu, než kolik jich zemře při dopravních nehodách," připomíná psychiatr Jiří Raboch. Na obrázku vpravo se můžete podívat, kde se v Česku páchá nejvíc sebevražd.
Nejčastěji se vyskytují depresivní a úzkostné poruchy, poruchy chování a návykové nemoci.
Duševní poruchy představují obrovskou zátěž pro ekonomiku, pacienta i společnost. Ve statistice, která uvádí takzvaný počet ztracených let života, stojí celosvětově duševní poruchy na prvním místě společně s nemocemi kardiovaskulárními
Autor: Zdeněk Mihalco
