… K obědu by měli mít večeři, tedy jenom hlavní jídlo bez polévky. A k večeři pouze lehkou snídani. Krevní skupině B svědčí klasické stravování: k snídani snídaně, k obědu oběd a večer večeře."

Podobně autoři knihy "Výživa a krevní skupiny" určují tři nejdůležitější typy lidí, rozlišují je podle příslušné krevní skupiny (0, A, B). AB krevní skupina je vývojově nejmladší a je zastoupena u minimálního počtu lidí. Proto není pro naše úvahy důležitá.

Typy lidí podle příslušné krevní skupiny jsou následující:
"Krevní skupina 0: Lovec spoléhá sám na sebe, je vůdčí."
Lovci by mohli volit následující ovládací schémata:
Vinící reakce může vyvolat strach. ("zastrašovatel")
Smířlivá reakce může vyvolat pocit viny. ("lituj mě")

"Krevní skupina A: Pěstitel je usedlý, spolupracující, systematický."
Hádejte. Která jsem krevní skupina?
Pěstitelé by mohli volit ovládací schéma:
Vypočítávající reakce může vyvolat závist. ("rezervovaný")

"Krevní skupina B: Kočovník je vyrovnaný, pružný, tvůrčí."
Kočovníci by mohli volit ovládací schéma:
Rušící reakce může vyvolat chuť bavit se. ("tazatel")

Anglický originál knihy "Výživa a krevní skupiny" vznikl v roce 1997. Tyto lidské typy jsou nepoměrně starší. Někdo si jich musel všimnout. Kdo to byl? Odpověď jsem našel znovu u M. Nakonečného.

TYPOLOGIE E. KRETSCHMERA
"Autorem je německý psychiatr E. Kretschmer (1921). Kretschmer vyšel ze svých klinických poznatků:
Pacienti trpící cyklofrenií se vyznačují většinou pyknickou (kulatou) stavbou těla, jejich charakter označil jako cyklothymní. Vyznačuje se poměrně nekomplikovanou povahou a "bipolárním uspořádáním temperamentu" (veselost, čilost cholerika – zádumčivost melancholika); cyklothym je požitkářský.
Lidé s atletickou stavbou těla (široká ramena, malá hlava na dlouhém krku) většinou těmito psychopatologiemi netrpí, jejich charakter označil jako ixothymní. Jsou málo aktivní, poněkud těžkopádní jako flegmatik, jsou sociálně neobratní.
Pacienti trpící schizofrenií mají většinou astenickou (úzkou, lehkou) stavbu těla, jejich charakter označil jako schizothymní. Jsou to záhadné povahy s nevypočitatelnými reakcemi – "jsou přecitlivělí a chladní zároveň", chtějí se bavit jako sangvinik.
Kretschmer zdůrazňuje paralerismus soma – psýché (tělo – psychika) a za rozhodující determinantu pokládá krevní chemizmus."

Zdá se mi, že se ty údajně nevědecké Hippokratovy "tělesné šťávy" potichu vrátily do lůna psychologické vědy v Kretschmerově obratu o "krevním chemizmu". Krevní chemizmus by také mohl poukazovat na možnost hormonálních vlivů při zařazování lidí do jednotlivých konstitučních typových skupin. Tvrdí to i Henry G. Bieler ve svém bestselleru "Jídlo – tvůj nejlepší lék":

"Ve starověku se lékaři marně snažili porozumět žlázám s vnitřní sekrecí. V posledních 50 letech, po trpělivé mravenčí práci, se tajemství tělesné genetiky začalo obnažovat. Výměšek žlázy s vnitřní sekrecí – hormon – určuje tělesný a neurologický typ jedince. Naše postava, tvar obličeje, délka končetin, tvar kyčlí, barva pokožky, množství a rozložení tuku, ochlupení, velikost našich svalů, zabarvení hlasu i naše mimika, to vše (a mnohem víc) závisí na úrovni činnosti žláz s vnitřní sekrecí."