Zašla za svou obvodní lékařkou, zašla na spoustu vyšetření, jejichž nález byl negativní. "Doktorka se na mě začala dívat, jako že simuluju, že si to snad vymýšlím," popisuje dnes už se smíchem. Nakonec dostala neurol na zklidnění a telefon na psycholožku.
Když je toho moc
Petra usoudila, že za její fyzické problémy může psychika. "V té době toho bylo na mě prostě moc – jeden člověk z rodiny šel na operaci, já měla spoustu práce (živí se jako překladatelka) a do toho dvě vysoké školy.
Byla jsem zkrátka ve stresu." Lidské tělo na jakoukoliv zátěžovou situaci reaguje zvýšeným tepem a tlakem. Tato reakce je normální, potíž nastane, když se stres, ale i nevyřešené osobní konflikty, frustrace či existenční starosti, a tím pádem i psychické napětí stane chronickým. Například loni v únoru byl ve Finsku zveřejněn výzkum týkající se souvislosti infarktu a tlaku v zaměstnání. V letech 1991-1993 v této severské zemi stoupala nezaměstnanost. Vědci se zaměřili na lidi, kteří z práce sice vyhozeni nebyli, ale žili ve stálém strachu ze ztráty zaměstnání. O sedm let později se zjistilo, že prodělali dvakrát více infarktů než ti, jimž nic podobného nehrozilo. Podle časopisu Newsweek také lidem, kteří prodělali operaci bypassu a trpí depresemi, hrozí smrt dvakrát více než těm, kdo jsou též po bypassu, ale bez klinické deprese.
S psychikou souvisí nejen kardiovaskulární onemocnění, ale i vředy žaludku a dvanáctníku, což se vědělo už v 19. století, kdy byla nemocným lidem podávána sedativa nebo se na nich zkoušela hypnóza, jež ostatně patří k léčebným metodám dodnes. Potlačené emoce mohou hrát roli i u potíží s migrénou. "Problém migrény nejčastěji souvisí s obranným psychologickým procesem potlačení a vytěsnění, s následným městnáním afektů a emocí," píše psychoterapeut Petr Moos na webových stránkách Psychosomatické kliniky.
Jeho 55letá pacientka měla migrénu od 11 let a během terapie vyšlo najevo, že v dětství velmi trpěla bitím svého despotického otce, a navíc byla sexuálně zneužívána spolužáky. Po deseti terapeutických sezeních se intervaly mezi záchvaty migrény začaly prodlužovat.
"Někdy při terapii pomůže tzv. aha moment," vysvětluje terapeutka MUDr. Jarmila Klímová z terapeutického centra AKTIP Praha, "pacientka přijde s tím, že trpí migrénou pořád. Během terapie pak přijdeme na to, v jakých řídkých životních situacích ji vlastně hlava nebolí. A zjistí se, že je to v těch okamžicích, kdy může být sama sebou. A ona pak vědomě začne tento moment do svého života vnášet."
Změní se život, potíže zmizí
Výše zmíněná Petra skutečně začala k psycholožce, na kterou dostala telefon od obvodní lékařky, jednou měsíčně chodit. "Pomohlo mi to, ale na chvilku. Moje psycholožka říkala, že se zabývá hlavně problémy alkoholiků a týraných žen. Podle mě vůbec nedokázala pochopit problémy moderní dynamické ženy," myslí si Petra. Jiného psychoterapeuta však nevyhledala, protože si podle ní každý stejně musí pomoci sám. Přišla ale na to, že jí velmi pomáhá fyzická aktivita, takže začala plavat. Potíže odezněly, když dostudovala první vysokou školu. Změna života ostatně pomohla i učitelce jazyků Lucii (26) z Brna, jež trpěla podobnými potížemi jako Petra a prošla si stejným martyriem vyšetření. Jen s tím rozdílem, že místo neurolu dostala na zklidnění lexaurin a psycholog se jejími problémy odmítl zabývat s poukazem na to, že jiní jsou na tom mnohem hůř. "Pak jsem si ale našla kluka a už rok o svém srdci ani nevím."
I když se obě ženy dostaly ze svých potíží víceméně svépomocí, není dnes problém, zejména ve velkých městech, vyhledat psychologa, který se vám bude věnovat více.
Autor: MUDr.Jarmila Klímová
Magazín Lidových novin, 21. 01. 2005, Lenka Nejezchlebová
