Základní podstatou potřebnou k objasnění této problematiky je reálná existence člověka, Země, Vesmíru, duchovního světa, antisvěta, příčinně-následkového zákonu, dualismu, fixovaných příčinně-následkových (karmických) informací v jemnohmotných tělech člověka, věčnost existence informace a mnoho jiného. Výraz duchovní svět si každý může nahradit synonymem Bůh, Absolutno, Vesmírná inteligence, Absolutní rozum, Pravda, duchovno, láska, protoenergetické pole Vesmíru, univerzální psychické pole Vesmíru atd. Záleží jen na stadiu vývoje člověka, jeho světonázoru, náboženském vyznání, prostředí, ve kterém žije apod. Stejně je možné vyjmenovat mnoho symbolů pro výraz antisvět. Patří k nim zlo, nenávist, závist, agrese, zlost, antiduchovnost, antiduševnost, antibožskost, nenávist k člověku, násilí atd. Podobně jako i v kvantové fyzice existují částice a antičástice. Lidstvo dodnes neví, jaký vliv mají částice a antičástice na vývoj člověka, jeho duchovní a sociálně-biologické projevy. Toto vše jsou jen malé části existence reality, kterou člověk v běžném životě vnímá jen velmi málo. V procesu myšlení, projevů emocí, přání, sociálně-biologické a duchovní činnosti člověka se vytvářejí informace jako mikročástice, které jsou nejenom vyzařovány do vnějšího prostředí a fixují se v jemnohmotných tělech, ale se i věčně zachovávají v informačně-energetických polích vnějšího prostředí a v jemnohmotných tělech člověka. Takové, jaké je myšlení, jaké jsou emoce, přání, jaká je sociálně-biologická, duchovní a antiduchovní činnost člověka, takový také bude charakter informace. Informace má jako částice schopnost spojovat se, koncentrovat se, nabývat určité formy, struktury a určitým způsobem účinkovat. Její činnost a projev se uskutečňuje tam, kde je identická informace. Zde je pak jeden z pramenů lidských problémů.
Sami lidé tvoří negativní příčinně-následkovou informaci, která člověka ovlivňuje současně z vnitřního prostředí jeho jemnohmotných těl a z vnějšího prostředí a posiluje se informací antisvěta podmiňující charakter myšlení a činnosti člověka. Nahromadění kritického objemu negativních příčinně-následkových informací je doprovázeno nemocemi, životními neúspěchy, neradostným a nešťastným životem člověka, sociálními konflikty, válkami a dokonce i přírodními katastrofami (záplavy, sucha, zemětřesení, vulkanická činnost, tsunami atd.). Může za to Bůh? Co s tím má společného? Proč musí člověka chránit před zlem člověkem vytvořeným? Bůh člověka nenutí tvořit zlo, člověk ho sám vytváří a koná, proto je to problém člověka a lidská civilizace se musí s tímto lidským zlem vypořádat sama. Velmi zevrubně lze konstatovat, že všechny lidské problémy pozemského světa jsou vědomě nebo nevědomě zapříčiněny spoluprací člověka s antisvětem. Je ovšem nutno důrazně a srozumitelně říci, že je v moci každého člověka nepřipustit agresivně-destruktivní myšlení, negativní emoce, neadekvátní přání, zlo, nenávist, antiduchovnost, antiduševnost, antibožskost a nepřipustit, aby byl pod informačně-energetickým vlivem antisvěta. Většina lidí je sama schopna toto nedovolit, mnoha lidem je nutno pomoci, jsou ale i takoví, kteří jsou stoprocentně ovládnuti antisvětem.
V této problematice je nutné připomenout dualismus a pamatovat, že na informačně-energetické úrovni jsou v jemnohmotných tělech obsaženy informace dobra a zla, lásky a nenávisti, mírumilovnosti a agresivity, duchovnosti a antiduchovnosti, duševnosti a antiduševnosti, božskosti a antibožskosti atd. Co člověk svým vědomým myšlením aktivuje, to se také bude projevovat. Je to jen na člověku a na jeho svobodné volbě záleží, bude-li láska nebo nenávist, dobro nebo zlo, zdraví nebo nemoc, radost nebo smutek, mír nebo válka, duchovnost nebo neduchovnost jeho pozemského života. Závěrem je možné říci, že všechno dobro a zlo pozemského a lidského života je v současné době pod informačně-energetickým vlivem duchovního světa i antisvěta. Co si člověk zvolí, to i nastane. Z tohoto se člověk musí poučit, pracovat na svém rozvoji, dosáhnout své přírodní informačně-energetické čistoty a božské duchovní podstaty.
Autor: Doc. Anatolij Vasiľčuk, CSc.
