Důvody, proč někteří lidé dosahují horších výsledků než jiní, nemusí mít nic společného se zhoršením poznávacích funkcí ve stáří ani se špatnou poznávací kondicí. Mozek každého člověka pracuje jinak a nikdo – ani diplomovaný génius – není dobrý ve všech úlohách. Lidský mozek je vybaven rozmanitými duševními schopnostmi, a i když se často podporují a vzájemně ovlivňují, u každého mozku se nakonec projeví různé přednosti a slabosti. Einstein vynikal v tvořivých vizualizačních schopnostech, ale nešly mu jazyky. Prezident firmy může mít skvělé výkonné schopnosti, ale poněkud zaostávat v sociálních.
Někdy výkon v testu nějaké specifické poznávací funkce souvisí s navyklými způsoby myšlení a chování. Tyto návyky je těžké oddělit od inteligence, nicméně dají se změnit, případně osvojit. Existuje například standardní psychologický test užívaný mimo jiné k testování demence, ve kterém je testovaná osoba požádána, aby vyjmenovala co nejvíce ovoce, zeleniny či zvířat za minutu. Čím více jich je schopna vyjmenovat, tím vyšší skóre. Mnoho lidí, kterým tato úloha jde, používá automaticky strategii abecedy – využívají písmena jako nápovědu k vybavení slova v příslušné kategorii, např. alka, babočka, bažant, bělásek, beruška, bobr, candát, čáp, čmelák, daněk, dudek, fretka, havran, hlemýžď, holub, hraboš, hrobařík, husa… (samozřejmě je důležité se rychle přesunout k dalšímu písmenu, pokud nás právě nic nenapadá). Jiní pracují se specifičtější kategorií, která se snadno vizualizuje, jako např. s hmyzem (babočka, bělásek, blecha, čmelák, hrobařík, chroust…). Jakákoli z mnoha strategií, třeba i nevědomě použitá, může pomoci zvýšit počet slov získaných z mentálního slovníku v mozku, a to díky vybavování „s nápovědou“, což zabrání tomu, abychom se „zasekli“ či „měli okno“.
Lidé, kteří používají mnemotechnické triky, často vypadají, jako by měli lepší paměť, i když trik nemění způsob, jak mozek ukládá data. Například trik obchodníka několikrát v konverzaci zopakovat jméno člověka, kterého právě potkal, mu pomůže uchovat si toto jméno v paměti. (Další triky pro zapamatování jmen jsou na str. 40-41). Účinné mohou být také „berličky“, které pomáhají nedokonalé paměti – vždy dát klíče na stejné místo nebo sepsat si seznam věcí, které chci dnes udělat. Takové mnemotechnické triky, které zlepšují každodenní výkonnost, obvykle nezlepšují kapacitu mozku ukládat a vybavovat si data. Ovšem pokud si na ně člověk zvykne a začne je používat automaticky, projeví se to, jako by měl dobrou paměť (alespoň pro určité věci), a v praktickém životě to může být velkým přínosem.
Je možné, že mnemotechnické pomůcky a techniky řešení problémů mohou ochránit či podpořit zdravé fungování mozku? U komplexnějších poznávacích dovedností a v případě rozvoje složitějších strategií řešení problémů můžeme říci, že tomu tak je. Samotné vymýšlení nových a efektivních technik řešení problému, jsou-li potřeba, je náročné cvičení duševních schopností a pomáhá nám udržet mozek v dobré kondici. V dalších dvou kapitolách se dozvíme, jak mohou poutavé úlohy, hry a hádanky být klíčovou součástí programu, který vychází z koncepce „obohaceného prostředí“ a může tak mozku skutečně pomoci vybudovat nová spojení a ochránit již existující.
Stručně řečeno, poznávací schopnosti založené na funkci čelních laloků (pracovní paměť, výkonné schopnosti, rozvíjející kódování) se zpravidla s věkem zhoršují. Nicméně tento úpadek není nevyhnutelný: pokud v každodenním životě tyto schopnosti používáme podnětným způsobem až do vysokého věku, mohou zůstat stejně kvalitní jako v mládí.
Z knihy: Nedovolte svému mozku stárnout
