Když přijde strach z té hladiny egoismu, takový ten pocit, nával, tak si řekněte: „Ještě se nic nestalo. Až se stane, budu to řešit.“ Protože to byste se taky mohli bát celý život, od rána do večera, a byli byste z toho obrovsky nešťastní. To je zbytečné.
Dotaz:
Často mám strach o někoho, nebo z něčeho. Snažím se s tím bojovat, ale nedaří se mi.
Iva Adamcová:
Nemusíte s tím bojovat. Tím to nikdy nezvládnete.
Uvědomte si, že ten, kdo vám to podsouvá, je tahle hladina egoismu. (Viz vysvětlení pod textem.) Ta vám podsune strach. Musela jste to někde vidět, to znamená, v dětství se o vás někdo bál. Vaše okolí, maminka, babička.
Já jsem taky vždycky věděla: Mám děti, ano, může se těm dětem něco stát. Jenže když je naučíte, aby neútočily na svět, nikdy se jim nic nestane.A jestli se jim něco má stát, je to v plánu, je to v jejich osudu, a já to musím stejně respektovat. Ale hlavně, vy těm dětem běžně lidsky můžete vysvětlit, co ony můžou pochopit, co mají dělat, co nemají dělat, čeho by se měly vyvarovat, a pak je skutečně odevzdejte Otci, neboli jejich programu, vývoji.
Když přijde strach z té hladiny egoismu, takový ten pocit, nával, tak si řekněte: „Ještě se nic nestalo. Až se stane, budu to řešit.“Protože to byste se taky mohli bát celý život, od rána do večera, a byli byste z toho obrovsky nešťastní. To je zbytečné. Tak to nevyřešíte.
A už jsem vám dneska řekla jednou, že máte řešit jen to, co se vyřešit dá. Řešte věci, až když se stanou. Strach je nejhorší, co můžete dělat.
Vyprávěla jsem vám už jeden příběh – jak vám ego podsunuje různé věci, i ve hmotě. Měla jsem malé děti, dluhy, byla jsem samoživitelka, a jednou vlezu do auta, protože jsem potřebovala rychle odvézt práci, a místo toho, aby ty ruce nastartovaly, tak se ke mně takhle otočily. Já jsem cítila, kdo to udělal: hladina egoismu. Takže, ty ruce se mi takhle otočily a ozval se hlas té hovořící hladiny. Říká: „Co když si zlomíš ruku? Chcípnete hlady. Přijdeš o práci, nebudeš moct pracovat, nemůžeš platit leasing, přijdeš o přístroje. To bude v prčicích.“ Já jsem koukala na ty ruce, a pak se ozvalo: „Nebo si zlomíš nohu, nebudeš moct rozvážet autem, dopadne to úplně stejně.“ Tak jsem se usmála beze strachu na tu ruku a řekla jsem: „Ještě se to nestalo. Budu to řešit, až se to stane.“
Uvědomte si, co to je strach. Strach je iluze. On de facto neexistuje. Jediná přítomnost s Bohem a jediná existence s Bohem je spokojenost s původní vůlí Boha, neboli s programem – osudem. Všechno, co máte zažít, zažijete. Jestliže přijde strach, to znamená, že ta hladina vás chce vyděsit a mít vás pod kontrolou.
A tak vám něco předhodí, o co byste se báli.
Ať je to dítě, nebo práce, to je jedno. Přesně to, čeho se bojíte, na to vás nasměruje, přesně to vám ukáže. Vzpomeňte si na Harryho Pottera. Přesně tohle bylo natočeno ve 3. díle. Jestliže se chytíte, má vás, už vás drží. A teď vás to demoluje a pořád se to zvětšuje. A vy sami si to tvoříte.
Strach je nespokojenost, neboli egoismus, oddělení bytosti, která něco nechce. Je jedno, jestli chtít ano nebo chtít ne. Obojí je vaše vůle, kterou prosazujete. Jestli se to má stát, tak se to stane. Tečka. Takže strach je v budoucnosti, a ještě nespokojenost. To je dvojnásobný egoismus. Ne. Až se něco stane, budu to řešit. Když tomu egu takhle odpovíte, ono ztichne. A až to přijde zase za nějaký čas nečekaně, nenechte se ovládnout. To je nesmysl, pitomost.
Strach nemůžete vyřešit, je nekonečný, dokud to nepochopíte ze své hlavy. Máte mozek, dostali jste obrovský dar, tak si o tom popřemýšlejte někde v klidu, udělejte si čaj a zapalte si svíčku. A dojde vám to, že tohle nikdy nemůžete vyřešit.
Vyřešíte to tím, že si uvědomíte, že to je nesmysl.
Iva Adamcová, z přednášky Jilemnice
