Tedy přesně – projdeme si města, která jsou propojena s nějakým jídlem tak úzce, že k sobě patří jako knoflík do knoflíkové dírky. Co jiného můžete čekat od člověka mých proporcí, že? Velkou výhodou vám je to, že při na takovémto výletu nepřiberete ani deko, i když předem varuji, že je zde velké riziko, že při některých dobrotách budete svým vnitřním hlasem dotaženi k ledničce. Hlavně pozor, aby jediné, co v ní po vašem "nájezdu" zůstalo, nebyly prázdné poličky a smutně blikající světýlko!
Za vůní perníku
Co jiného si můžete dovézt z Pardubic než zážitek z návštěvy koňských dostihů (možná i malou památku na koně na svých botách) a potom perník. Perníky se zde podle starých receptur vyrábějí dodnes a věřte, že vám budou oči přecházet nad tím, jak nádherně jsou zdobené. Nejen, že si zde můžete zakoupit srdíčka, kytičky, sněhuláky, rybky, ale i prostorové chaloupky různých barev, velikostí a tvarů. Pokud ale navštívíte město Pardubice, nezapomeňte si prohlédnout historické jádro města s kostelem sv. Bartoloměje, kostelem Zvěstování P. Marie a Zelenou bránou, dále pak pardubický zámek, hrad na Kunětické hoře nebo třeba Opatovický kanál, který je dodnes funkční chráněná technická památka.
Na skok do Hořic
Nedaleko od Pardubic je obec Hořice, proslule známá svými trubičkami. Nevím sice, jestli je nutné popisovat tento notoricky známý výrobek pro malé i velké mlsaly, ale pro ty co nevědí – je to oplatek vyrobený z velmi tenkého těsta, z něhož se vytvoří trubička a plní se sypáním (popř. krémem).
Za památkami Hořic se můžete vydat klidně s touto světoznámou oplatkou v ruce, protože při putování obcí určitě narazíte na obchůdek nebo dokonce výrobnu. Rozhodně se ale podívejte do městského muzea a na jednu z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice, kterým je Masarykova věž samostatnosti.
Uši
Nadpis sice možná napovídá, že tady budu popisovat vnější a vnitřní zvukovod, není tomu ale tak. Jedlík totiž nemyslí na své orgány, které občas potrápí dobře omaštěným obědem (to se ale uší netýká), myslí vždy a za jakékoliv situace na gurmánský požitek. Při slově "uši", se mu tedy musí zákonitě vybavit Štramberské uši. Krásně měkké, voňavé uši, z perníkového těsta, které se zde vyrábějí jako upomínka legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Dopřejte svému tračníku tuto pochutinu, protože když se vydáte na Štramberskou trúbu (věž zříceniny hradu Strallenberg), bez pochyb všechny takto získané kalorie při výstupu do nejvyššího patra zase spálíte. Výhled z trúby ale rozhodně stojí za tu námahu. Za hezkého počasí je odsud vidět do Kopřivnice i na Hukvaldy. Abyste uklidnili roztřepaná kolena po výstupu a sestupu, zajděte se podívat do Muzea Zdeňka Buriana, známého malíře pravěku, který právě ve Štramberku prožil část svého života. A koho síly neopustily, ten se může vydat do jeskyně Šipka, kde byl nalezen zlomek spodní čelisti neandrtálského dítěte, spolu s dalšími kostmi zvířat (jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj.).
Co to cítím?
Vítejte v Olomouci, v kraji pravých Olomouckých tvarůžků (syrečků) – i když ono to zas až tak moc pravda nebude, protože historie poukazuje na vznik této pochutiny v přilehlých obcích Olomouce a ještě dnes se Pravé Olomoucké tvarůžky vyrábějí v Lošticích.
Zatímco teenageři šňupají drogu, gurmán dráždí své čichové buňky "vůní", která je občas přirovnávána k zápachu špinavých ponožek. Tvarůžky jsou ale velmi kvalitní sýr, který se vyrábí již přes 500 let (jsou jediným původním českým sýrem) z netučného kyselého tvarohu. Při návštěvě Olomouce nezapomeňte shlédnout historické jádro města, především horní náměstí, kde se na severní straně radnice nachází olomoucký orloj a v jeho blízkosti sloup Nejsvětější trojice (památka UNESCO), vybudovaný v roce 1740. Uvnitř tohoto bohatě zdobeného sloupu je malá kaple s nábožensky motivovanou výzdobou. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel Dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým, a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců).
Ruku v ruce se jménem Olomouc jde také výstaviště Flora Olomouc – výstaviště plné pestrobarevných květů, ovoce a zeleniny.
Co víc ještě dodat? Italové mají svoji světoznámou pizzu, Francouzi víno, Američané hamburgery, Slováci brynzové halušky, Němci Eintopf a pivo a my klasické vepřo-knedlo-zelo. Kromě toho však máme spoustu výborných pochutin, kterými se můžeme chlubit. A mezi ně patří i ty, které jsme dnes spolu „procestovali“.
