Potřeba smát se
Názory vyjádřené velkými mysliteli a filosofy o smíchu a jeho fenomenologii měly vždy jen poměrně malou odezvu u široké veřejnosti. Jakékoliv předsudky nebo vnitřní bloky některých vážených autorit nikdy nezpůsobili to, že by se lidé přestali smát, protože smích je jednou ze základních potřeb naší bytosti. Ve společnosti je smích také jedním z prostředků mezilidského sbližování, zmenšuje napětí a je vyjádřením společné radosti.
V lidových pořekadlech smích nikdy neměl pejorativní význam, dokonce ani rčení "umřít smíchy" neoznačuje smrt, ale stav extremní radosti. Lidové moudrosti velmi dobře znají fakt, že smích uvolňuje napětí a odstraňuje agresivitu, která by se jinak mohla projevovat násilím. Příkladem využití těchto znalostí jsou speciální místnosti v některých japonských firmách, kde se dělníci a úředníci mohou odreagovat před portrétem svého nadřízeného, kterému se zde mohou smát nebo dokonce i posmívat a takto se vyhnout spoustě vnitřních konfliktů. Měli bychom mít důvěru v lidové moudrosti vyjadřující nutnost se radostně smát a také bychom měli mít důvěru ve schopnosti našeho těla, jež má v sobě zabudovány složité mechanismy smíchu.
Léčivé možnosti smíchu
Kromě filosofických teorií zabývajících se smíchem existuje i názor, že smích může mít léčivé vlastnosti, o čemž jsou zmínky již ve starověkých lékařských spisech, které zdůrazňují vliv vnitřního stavu na vývoj a léčení nemoci. Na rozdíl od psychologů, myslitelů a filosofů to byli právě lékaři, kteří začali přistupovat k problémům smíchu pragmatickým způsobem, aniž by se příliš nechali pohltit etickými úvahami. Od Aristotela až do dnešní doby najdeme v lékařské literatuře jasné zmínky o smíchu. Lékaři starověku doporučovali smích jako prostředek k posilování plic a regeneraci celého organismu. Jeden ze známých chirurgů 13. století Henri de Mondeville doporučoval smích při pooperační rekonvalescenci. Richard Mulcaster, anglický lékař z 16.století, navrhoval smích jako fyzický cvik podporující zdraví. Tvrdil že smích může velice pomoci těm, jenž jsou melancholičtí a mají hrudník a ruce studené, protože dodává mnoho vzduchu do plic a to vyvolává teplo, které rozproudí krev. Francouzský lékař ze středověku jménem Brambille zase tvrdil že "negativní emoce zhoršují stav těžkých ran, zatímco smích a naděje umožňují jejich zahojení". V 19. století pro změnu německý lékař Gottlieb Hupland řekl, že smích je jedním z nejdůležitějších faktorů trávení a na podporu tohoto svého tvrzení připomínal středověké šašky, jež měli za úkol při jídle bavit královskou rodinu. Sám tento lékař považoval smích za výbornou léčebnou metodu. Na počátku 20. století James Sully zařadil smích mezi "tělesné cviky" a píše o něm jako o faktoru, jenž vyvolává důležitý růst vitálních činností a aktivuje nervový systém.
Smích a děti
Zkušení cvičitelé, ať na základní škole, univerzitě nebo na cvičení jógy vědí, že smích dokáže vzbudit pozornost, zlepšuje schopnost zapamatování a odstraňuje napětí, které by jinak znesnadňovalo učení. Zanedbatelná není ani okolnost, že smích snižuje agresivitu, s níž si děti a dospívající často nevědí rady. Dr. Kataria používající různé způsoby vyvolání smíchu ve školním prostředí shrnul jeho výhody následovně:
- smích oslabuje u dětí trému a napomáhá uvolnění,
- záměrně vyvolaný smích u určité skupiny dětí vede k jejich sebedůvěře a rozvíjí v dětech schopnost lépe se naučit danou látku
- posiluje imunitu a tím zvyšuje odolnost vůči nachlazení a dalším běžným nemocem
- působí příznivě i na celkovou tělesnou kondici dětí
ABC dobré nálady
Pár dobrých rad pro dobrou náladu:
- dodržujte zásady správného stravování, jenž podporují odolnost vašeho organismu (myslí se tím především abyste začali konzumovat především potraviny bohaté na minerály a vitamíny)
- nepoužívejte bílý cukr, kávu, alkohol, tabák a drogy
- najděte si každý den alespoň chvilku volného času pro relaxaci
- nebuďte tvrdohlaví v překonávání překážek, jenž nemůžete v daném okamžiku vyřešit a raději se pusťte do něčeho jiného
- nesnažte se zalíbit všem
- přijměte kritiku, ale i otevřeně vyjádřete co si myslíte bez toho, aby jste přitom urazili někoho jiného
- mějte radost z toho co děláte, aniž přitom promrháte příliš mnoho času a energie
- každý den si udělejte malou procházku a zacvičte si (např. jógu)
Dobrým a jednoduchým způsobem jak se zasmát je podívat se na nějaký komický film, představení anebo si přečíst humornou knížku. Smích během večerního představení je zárukou dobrého spánku, zatímco seriozní představení u kterého umdléváme nudou a různě pospáváme nás může dovést až do stavu, v němž potom ani doma v naší oblíbené posteli nebudeme schopni zamhouřit oka a když už se nám to nakonec povede tak je také možné, že se ráno probudíme a budeme se cítit doslova jako "pytel brambor".
