Podobně jako rok je dělen na 12 měsíců, kterým odpovídá 12 astrologických znamení, tak stejným způsobem otáčení celým naším solárním systémem kolem středu galaxie je děleno na 12 galaktických částí. Každá z těchto galaktických částí trvá přibližně 2155 let, které dohromady tvoří takzvaný platónský rok. Střed galaxie je znám také pod označením velké centrální slunce, které ačkoliv není viditelné je známé už od starověku, kdy byla vypočítána jeho poloha. Stejně jako 12 měsíců v roce, respektive 12 znamení, působí stále a zároveň přirozeně rozdílné podmínky pro život, tak podobně působí na život každá z galaktických částí. Jednotlivé období platónského roku vydávají rozdílnou kosmickou vibraci a ta vše ovlivňuje svým specifickým způsobem. Ne jenom jaro, léto, podzim a zima mají své charakteristiky, ale také každý měsíc působí na náš život a tvoří v nás různé odezvy, pocity a síly. Co platí v tomto malém ročním cyklu, platí také, podle zákonů přírody, i ve velkých rozměrech. V současnosti se nacházíme právě na konci epochy Ryby a na začátku epochy Vodnáře.
V době přechodů epoch klesá vliv původní epochy a zároveň stoupá vliv epochy nové. Účinek kosmických vibrací a radiací na člověka v každé z velkých epoch určuje nové duchovní proudy a výsledkem toho jsou změny názorů politické a mocenské struktury. Za těchto podmínek se lidstvo nemůže vyhnout revolučním a konfliktním událostem. Současně s koncem epochy Ryby nastane ještě jedna mimořádná událost. Ta souvisí s koncem jednoho velkého kosmického roku, který jak už jsme zmiňovali má 12 kosmických epoch a dohromady trvá 25.860 let. Náš solární systém během tohoto roku úplně oběhne kolem Velkého centrálního slunce, středu naší galaxie.
Dr.Summer ze Spojených států říká o tomto momentu: "Stejně jako se Země a její sestry – planety z našeho slunečního systému točí kolem Slunce, tak zase naše slunce spolu s jejími planetami obíhají po mnohem delší trajektorii kolem středu galaxie. Protože tato oběžná dráha je eliptická, intenzita radiace z velkého centrálního Slunce se mění v závislosti na naší vzdálenosti od něho.V současnosti opouštíme pásmo vlivu Ryby, které je nejslabší ze všech 12 kosmických ér a následující éra Vodnáře má naopak nejsilnější radiaci. Pro představu: vibraci pásma Ryby odpovídá infračervené záření s 15 triliony kmitů za vteřinu, Vodnáři odpovídá ultrafialové záření s 75 trilióny kmitů za vteřinu, to znamená 5 krát víc. Zároveň se dostáváme na extremní hranici ozařování paprsky vycházejících ze středu galaxie. Tyto paprsky jsou nejpronikavější ze všech paprsků vycházejících z naší galaxie. Toto dvojité působení nastává jen jednou za 25.857 let."
Dr. Summer pokračuje: "Podle tohoto zákona, který ovládá pohyb všech planet ve vesmíru, vcházíme v harmonii s kosmickou evolucí. Během přechodu epoch se dnes existující řád roztrhá a začne se zakládat nový, více podporující vesmírnou harmonii. Naše Země bude posilována skrze duchovnější radiace, které právě v naší hvězdné oblasti budou mít zvěšenou intenzitu. Díky tomu budou postupně nastávat radikální změny."
Doktor psychologie H.J.Anderson napsal o přechodu z éry Ryby do éry Vodnáře: "Jestliže se podíváme zpět na období okolo počátku našeho letopočtu, což je zhruba před 2000 lety, můžeme se zeptat: Co zbylo z tehdejšího starověku během přechodu do epochy Ryby? Velmi málo. Současně se zjevením křesťanství se vše změnilo radikálně, hluboce a duchovně. Kulturní změny, které se stanou na rozhraní astrologických ér, začínají nejdříve na úrovní duchovní – náboženské a teprve potom se rozšíří v určitou chvíli na historicko-politickou úroveň. Takto můžeme rozpoznat počáteční a hlavní fázi změn."
Frekvence vibrace našeho slunečního systému se zvýší jak v hmotné rovině, tak také v duchovní rovině. Zvýší se dokonce i úroveň frekvence nejmenší částice a život se stane intenzivnějším. V současnosti dochází právě k této změně. Sami jste si mohly povšimnout, jak se události v posledních letech mnohem rychleji projevují. Během těchto let se stalo více než dříve za desetiletí nebo století. V důsledku toho, že se vše děje rychleji, roste rychleji i vědomí člověka. Rychlejší vibrace znamená, stejně jako u tónů, větší kmitání. Tento obecný zákon platí i v duchovní oblasti, která ovládá samotný život. Platí dokonce i pro zákon příčiny a důsledku. Tímto způsobem se celé projevené myšlení, skutky a city vrací rychleji k jejich tvůrci. Je to podobné jako bychom zaměnili počítač PC 386 za PC 586. Jestliže nám trvalo napsání, uložení a uskutečnění určitého nápadu na PC 386 třicet vteřin, tak v případě použití PC 586 to bude trvat mnohem kratší dobu. Za takových podmínek člověk zrealizuje svůj nápad mnohem rychleji jenom protože počítač který použil pracuje rychleji. Analogicky k tomuto příkladu se zrychlí působení zákona příčiny a následku. Náš sluneční systém se změní obrazně řečeno z PC 386 na PC 586. Člověk, který bude hlásat určitou myšlenku v takovém světě, bez ohledu na to zda je ničivá nebo tvořívá, ji bude moci rychleji uskutečnit. To znamená, že destruktivní člověk stane se ještě destruktivnějším a tvořivý člověk stane se ještě tvořivějším. Takto bude docházet automaticky k oddělování zrn od plev. Ne "Bůh" nebo snad "Ďábel" působí v takovém světě, ale každý bude svým vůdcem nebo katem.
Předzvěsti přechodu znamení na materiální úrovni
Toto není jen duchovní filozofie. Jaderné hodiny, které podle vědeckého výzkumu měli fungovat tisíce let s přesností na tisícinu vteřiny, museli být dvakrát opraveny v roce 1994. Čas je rychlejší, doba se mění.
U.S.G.S. (Geologický Institut Spojených Států) potvrdil desetinásobný růst počtu velkých zemětřesení (větších než osmý stupeň Richterovy stupnice) za poslední rok. Carolyl Bell z Úřadu pro Styk s Lidmi uvedla: "V datové registru U.S.G.R. je zaznamenáno 8 zemětřesení větších než osmý stupeň Richterovy stupnice za posledních 13 měsíců po roce 2000 a jen 18 v období od roku 1973 do roku 2000, je tedy nutné říci, že existuje dramatický nárůst počtu velkých zemětřesení."
Předzvěsti přechodu znamení na jemné úrovni
V souvislosti s těmito znameními jsem našel krásný citát v knize sestry Anny – "Proroctví z Prahy":
Dříve či později – v jednom z životů, ale zcela zákonitě – ucítí člověk v sobě něco jako nepatrnou jiskru, která nakrátko a nesměle blikne a zase pohasne. Myšlení, nacvičené zdolávat nápory všedních dnů, ji okamžitě udusí. Vědomí si třeba ani nepovšimne, že se stalo něco zcela mimořádného v jeho vývoji. Ale ta nepatrná jiskra se po čase rozzáří znovu a znovu, někdy s odstupem let, jindy až v dalším životě. Vede k hledání. Člověk začíná hledat něco, co zatím ještě neumí definovat, ale ví, že je nehmotné to co hledá. Začne pak vášnivě toužit dovědět se, co vlastně hledá. Počne pak bušit na zavřená vrata, neboť za nimi tuší skryto, co hledá. Zjistí však, že netrpělivost ho nikam nevede. Je zklamán, zanechá hledání a vrátí se k dřívějšímu způsobu života ve vnějším světě, snaží se do něho zařadit (aby byl jako ostatní), snaží se v něm najít (opět najít) smysl svého života (aby byl jako ostatní). Ale zakrátko pozná, že byl spíš oklamán než uspokojen a touží upřímně, aby jím opět prošlehl blesk oné jiskry, kterou tuší ponořenu velmi hluboko a přece velmi blízko.
Zde končí první fáze hledání z touhy po pravdě. Ve druhé fázi, jež je horečnatá a plná neklidu, se člověk obklopí tím, co napsali, vymysleli, zhodnotili, zavrhli, vypočítali a vyspekulovali ti, kdo hledali před ním. Prostuduje, kolik dokáže zvládnout intelektem, houževnatostí, zaujetím i dostupností psaného slova, které odpovídá (nebo se o to snaží) na otázky člověka zasaženého v netečné pohodlnosti jiskrou světla, plamenem, ohněm, jenž vzplanul, uhasl a zase vzplál nádherně jak slunce někde uvnitř člověka. Když nedovedou vysvětlit ten oheň v sobě, tu strašnou touhu, která pálí, bolí a nelze jí už utlumit, nelze ji vymazat, potom se ptáme. A otázka už sama v sobě nese tisíc dalších. Listujeme v knihách a hledíme spořádat ten zmatek – aniž o tom víme, vklouzneme do dalšího stupně svého vývoje.
Tento citát ještě pokračuje a příběh našeho hrdiny po mnohých útrapách a peripetiích skončí happyendem. Samozřejmě není třeba projít úplně ty stejné etapy a ani se stejnou intenzitou, to zaleží na struktuře každého jednotlivce. Člověk čím dal tím více cítí potřebu uvědomování si celku a smyslu celku. V nové době je potřeba definovat několik základních pojmů, a to: Harmonie, vědomí, duchovní hledání, integrální.
Překážky v projevu tohoto přechodu
Existují staré instituce, které působí proti přirozené změně, které se snaží zachovávat jejich omezenou pravdu. Takto ani nemohou cítit nový proud. Jinou překážkou jsou drogy. To protože způsob jak tyto látky fungují zvětšuje jednostrannou strukturu člověka. Celý život má dva póly: jin a jang. Jedna patří ženské, lunární, nevědomé stránce člověka a druhá mužské, solární, vědomé stránce člověka. Pomocí drog se zvěšuje jenom první strana. Čím víc jsme na ně zaměřeni, tím více se vzdalujeme od smyslu celku, od harmonie. Někteří lidé si myslí, že drogy jim pomůžou nebo jim něco dají, dokonce i v oblasti duchovna. To je však jenom proto, že se zvětšují hranice citlivosti a on může vnímat část z jeho potenciálu. Ale pustit tento potenciál ven, jednat podle něho, je úplně něco jiného a dokonce je to ještě těžší něž předtím. Je pravda, že v některých duchovních školách jsou drogy používány, ale jenom málo žáků těchto škol dokáže opravdu udržet svoje vědomí. Vedoucí skupiny Agora z Ameriky nosí vždy sebou kufr s dvěma nejjedovatějšími hady a když cítí potřebu energie, nechá hady aby ho uštkli do jazyku. Potom promění všechnu tuto látku v energii. I to je použití drogy. Prosím však, neberte toto jako doporučení, abyste začali cvičit s hady. To vše jsem řekl jenom kvůli tomu, abych mohl vznést otázku: Kolik z těch kteří používají drogy by byli schopni dosáhnout stejných výsledků jako onen vedoucí skupiny Agora? Velmi málo. Výsledkem těch, kteří nedokážou udržet svoje vědomí je jenom duchovní zahalení stejných potřeb, které mají i ostatní uživatelé drog.
Jednou jsem se v Praze dostal do situace, že vedle mne nějaký můj známý začal kouřit Marihuanu. Kouř se rozšířil všude a hodně také do mých nosních dírek a plic. Protože jsem díky jógové praxi mimořádně citliví na různé jevy, začala látka ihned působit. Musel jsem začít meditovat, aniž bych přerušil normální chování, abych se dokázal kontrolovat a udržel v sobě spojeni s vlastním já. Následující den po tomto zážitku jsem doma hluboce meditoval na vše co se stalo a pochopil jsem jaká velká lež to je. Objasnění mechanismu fungování drog by ale znamenalo dlouhé povídání a používání několika pojmů jako: "Ahamkara, budhi, atman", které nejsou známé všem. Několik lidí z kurzu kteří měli dříve dlouhé zkušenosti s drogami vnímají rozdíly mezi výsledky z jógové praxe a výsledky po požívání drog. Jeden popsal rozdíl takto: "S drogami je jenom prožitek." Ovšem že by se někdo mohl zeptat: "A co ještě?"… Ještě může zůstat navždy pro vás. Když prožijete díky józe nějaké krásné stavy, máte jasný pocit, že jste to vy, kdo je prožívá. Zůstanou vám v paměti, dávají vám sebedůvěru, sluníčko do života, obohatí vás napořád až do konce života. Dávají sebepoznání na základě vlastního pochopení. Rozdíl je jasný pro ty, kteří mají obě zkušenosti. Velkým argumentem ve prospěch jógy je, že právě ti, co mají obě zkušenosti, se sami postupně rozhodnou přestat brát drogy.
Jinou překážkou v projevu přechodu je nepochopení určitých představitelů duchovních cest. A to konkrétně toho, že jejich učení má integrovat a ne potlačovat lidskou přirozenost. Protože jak jsem řekl, v době Vodnáře duchovno hraje důležitou roli, směry které nyní směřují k duchovnu už by se měli integrovat do tohoto nového proudu. Ale bohužel některé z nich ještě kladou důležitost na odstranění hmotné skutečnosti. Je to jako kdyby věda a sociální pokrok byly velkými omyly lidstva a my bychom měli zanechat celé práce našich předků, protože by jsme shledali že je neužitečná.
Doba vodnářského znamení bude integrovat, vstřebávat. Všechno musí mít nějaký smysl. Dnešní duchovní cesty by měli hledat mosty s vědeckými teoriiemi. Vědci již v tomto směru dělají první vstřícné kroky. V současnosti pojem energie, který používají, je velmi blízký tomu co často používáme v józe. Dokonce dnešní holistická teorie obsahuje pojem vědomí a některé teorie jsou formulovány podobně jako prastará indická pojednání.
Dalším omylem některých duchovných cest je to, že neintegrují sexualitu. Málo lidí si uvědomuje jak často na to myslíme. Jak můžeme získat podporu pro duchovní praxi z každodenního života, jestliže jógu spojíme s úplnou zdrženlivostí anebo případné spojitosti nevidíme? Proč ničit určitá vnitřní přání, které jsou spojené se sexualitou, ale také s krásou, intimitou, láskou.
Řešení
Nejdříve bychom měli rychle odstranit nemoci které ještě máme a které nás ruší. Existuji už mnohé terapie které dokáží léčit příčinu nemoci a ne jenom její projevy. Jóga k tomu také přispívá. Každá jóginská technika působí také na hmotné tělo. Podle typu chorob můžeme vybírat právě to co přispívá k léčení. V dnešní době existují lidé kteří si myslí že umí léčit a spíš používají nemocné jako morče pro zvýšení jejich zkušenosti než pro léčení. Jóga je starý ověřený systém a již jsou známé její mimořádné výsledky v léčení. Pomocí jógy dokážeme více poznat sami sebe. A to také z hmotného hlediska. Po nějaké době jógové praxe můžeme poslouchat tělo, jakoby přátelit se s ním, komunikovat s jeho orgány. Takto pochopíme jeho žádosti, problémy. Poznáme že se blíží nějaká nemoc už když se začne projevovat v jemném těle. Jakákoliv léčba prováděná v této chvílí bude mnohem účinnější. Často být v harmonii sám se sebou je nejlepší obrana proti všem nemocím.
Integrální jóga jako čerstvý "produkt" jógy dokáže souvisle spojit více druhů jógy a adaptovat je v dnešní době, která tak moc hledá smysl celku. Západní povaha, která je analytičtější, úspěšně rozvíjela inteligenci, zvídavost, dobyvačnost, potřebu praktické zkušenosti a logické argumentace. To všechno jsou reálné schopnosti a pokud jsou využívány, umožňují rychlý duchovní růst a zisk mnoha informací. Věda se snaží pochopit kosmos a jóga dělá to stejné ale z vnitřního hlediska. Z toho vyplývá, že pokud mají věda i jóga stejný objekt výzkumu, pak by se měli v určitém bodě setkat. Budeme-li vyvíjet úsilí a začneme-li se přibližovat k tomuto bodu, bude to znamenat zvětšování harmonie ve smyslu celku.
Integrální jóga sleduje rozvoj lidské bytosti na mnoha úrovních, člověk se stává integrální, harmonickou bytostí. Je činorodý, svobodný bez ohledu na to, jaké je jeho postavení v sociální oblasti, mezi lidmi, jak si stojí v sexuálním životě, v umění, lásce či při cvičeních jógy. Jeho duchovní rozvoj tak probíhá ve znamení účinnosti, soudržnosti, harmonie. Jedním z prvků našeho života je i sexualita, tvořivá úroveň bytí.
Východní moudrost už po tisíce let tvrdí, že sexualita může být pro lidi prostředkem k povznesení, duchovnímu růstu. Lidská bytost musí přehodnotit svůj postoj vůči rafinované a vznešené erotice. Nemůžeme potlačovat úroveň, jejíž prostřednictvím se v člověku projevuje tvořivá božská energie. Nelze dosáhnout skutečného duchovního růstu tím, že budeme popírat nebo oklešťovat některou stránku života, protože negativistický postoj všeho druhu nás vzdaluje od božskosti. Zamítnutí jakýchkoli odkazů k sexuální oblasti anebo opačný extrém, libování si v oplzlostech, v pokleslé, zvířecké sexualitě jsou přístupy, které ničí vše, co je v lidské bytosti nejvznešenějšího, nejněžnějšího, nejčistšího a nejbožštějšího.
Člověk je povinen poznat sebe sama ve všech ohledech. Měl by usilovat o ucelené poznání a jít autentickými duchovními cestami, které ho dovedou k poznání (realizaci) vlastního já. Tajné jógické spisy tvrdí, že člověk může povznést své vědomí i využitím největší bytostné energie – energie sexuální. Velcí učitelé jógy nám už před tisíciletími sdělili praktické způsoby, jakými lze tento ohromný potenciál převést a sublimovat ve vyšší formy energie…
Na závěr, pokud by se chtěl někdo zeptat: "A co mám dělat já?" a je ochoten přijmout radu ode mne (a pokud cítí nějaký potenciál, který jakoby chtěl vybouchnout anebo má touhu cestovat, ale jakoby cíl jeho cesty byl jemnější než jeho dřívější cíle cest), tak potom takovému člověku mohu v dnešní době doporučit jako první krok začít jednat v duchovním směru, začít chodit na přednášky jako je ta dnešní, začít číst, ale nejvíce začít s praxí něčeho, co člověka baví, co bude mít rád, k čemu najde pozitivní vztah a co mu pomůže, samozřejmě, rozvíjet poznání sebe sama. Člověk který má zkušenosti jenom z knihy, objeví po nějaké době, často ve chvíli kdy mu život ukazuje jeho strašnou tvář, že dokonce i on je sám a prázdný. Každá zkušenost nás obohacuje. Můžeme dlouho vyprávět našemu dítěti, že nesmí sahat na rozpálený hrnec protože pálí, ale až když on sám se poprvé se spálí, pak teprve to opravdu ví a navíc získá vnitřní reflex. Jóginové často tvrdí: "Jen díky praxi staneš se mistrem". Nebo také: "Jeden gram praxe vydá jako tuna teorie." Jedním českým příkladem vztahujícím se k těmto citátům je fakt, že v dřívějších přednáškách Eduarda Tomáše, známého duchovního jógina, jsme poslouchali krásné vzpomínky nebo zajímavé informace, ale poslední přednáška byla výjimečná. Hlavní myšlenka byla v tom, že bychom již měli začít s duchovní praxí. To odpovídá právě tomuto přechodu epoch. Třeba se někdy budeme muset nutit, ale třeba taky ne. Je to jako bychom často zalévali semínko. Když začne růst, semínko se přemění. Stále ho musíme zalévat, ale tentokrát to děláme s radostí, protože už vidíme a cítíme výsledek. Pocit mít vlastní rostoucí květ je nádherný a nemůže se srovnávat s texty o kráse jiných květin. Každý máme v sobě takové semínko. Přeji všem ať vidí krásu vlastního rostoucího květu, ať cítí jeho vůni a jeho jemnost, nebo jinak řečeno ať naslouchají své vnitřní harmonii.
