Možné příčiny nemocí:
1. Nedostatečné zabezpečení přísunu chemických látek nezbytných k procesu obnovy tkání našeho těla.
2. Otrava fyzického těla, kterou si způsobujeme sami tím, že požíváme určité produkty v množství, v jakém je nemůže organismus zpracovat a strávit.
3. Nedostatečný pohyb a cvičení.
4. Přeceňování našich možností, zatěžování organismu přes přípustné hranice.
5. Vnější vlivy působící na organismus – elektromagnetické, radiační, tepelné vlivy.
6. Narušení energetických proudů v našem éterickém těle. (Příčinou může být nedostatečný spánek, dlouhodobé přetížení, přílišný soucit nebo nekontrolovaný výdej vašich životních sil oslabenému člověku. Můžete dostat informační balíček o nemoci od nemocného blízkého. Sami můžete vyplýtvat své životní síly, jestliže ve své hlavě budete vyhledávat nepřítele, zasévat pochybnosti a strachy.
7. Narušení emocionálního těla. (Pokud člověk po dlouhou dobu zakouší negativní emoce, v jeho emocionálním těle se objevují shluky negativní energie. Ty mají tu vlastnost, že se akumulují a ovlivňují proudění éterické energie, tímto způsobem okrádají určité orgány nebo buňky organismu o potřebnou životní energii. To má za následek, že v těchto místech vznikají onemocnění. Častěji jsou nemocní lidé, kteří potlačují své emoce a dusí je v sobě.)
8. Vliv negativních mentálních programů. (Nemoc vzniká jako realizace negativních mentálních programů, přijatých od jiných lidí, nebo si sami nemoc objednáváme, protože ji z nějakého důvodu potřebujeme a nebo Vyšší síly využívají naši mentální rovinu k likvidaci našich idejí, kterým přiřazujeme přehnaný význam.)
9. Vrozené nemoci. (Duše těchto lidí nahromadily velké břemeno zralé karmy v minulých životech a v tomto životě jsou pro ně vytvořeny takové podmínky, aby se mohli radovat ze života co nejméně a naučit se radovat ze života takového, jaký mu byl dán.
Zamyslete se nad tím, zda opravdu chcete být zdraví. Téměř všichni lidé o to usilují, ale zdaleka ne všichni si umějí představit, co se stane, když se opravdu uzdraví. Jejich život se totiž může stát podstatně méně pohodlným než je tomu dnes. Jakmile se totiž člověk uzdraví, bývá obvykle pověřen mnoha novými úkoly, kterým se dříve jako nemocný vyhýbal, nemá již důvod vymlouvat se z nepříjemných setkání a jiných povinností.
Zdravý člověk musí najednou plnit všechna předsevzetí, která si dal jako nemocný („Až budu zdravý, udělám …“) a protože je stejně obvykle neplní, přichází stud sám za sebe, což není moc příjemné. Zdravý člověk už nemůže nutit okolí a rodinu, aby se cítili vinni, už nemá prostředky, jak jimi manipulovat. Pro někoho může být boj o své zdraví jediným životním cílem, a když se uzdraví, může jejich život ztratit veškerý smysl. Proto si sami dobře uvědomte, zda zbytečně nepromarníte síly a peníze na zbytečný boj s nemocemi, které vlastně potřebujete.
Zdraví je dar, který při narození získáme zcela bezplatně, proto jsme se nenaučili si ho vážit. K regeneraci svého zdraví lidé přistupují dvěma způsoby. V prvním si člověk myslí, že on sám nic nezmůže a doufá, že zdraví mu navrátí lékaři nebo léčitelé, on jim jenom poskytne své tělo k vyléčení. Tento způsob ale dobře zabírá jen v případě, že zdroj nemoci je ve fyzickém a éterickém těle. Při druhém přístupu je člověk přesvědčený, že jeho zdraví záleží pouze na něm, začíná pracovat na svém těle a duchu, a tím své zdraví obnovuje. Tento druhý přístup vyžaduje více času a úsilí, ale obvykle zaručuje skutečný návrat zdraví.
Nemoc je nám totiž seslána jako další lekce v procesu našeho duchovního vývoje. Proto je zapotřebí nejen se nemocí zbavit, ale také se zamyslet nad tím, čemu nás chce naučit a jak jsme si ji sami během svého života vytvořili. Bezmyšlenkovité zbavení se nemocí totiž blokuje náš duchovní rozvoj.
