Ve společnosti známých, přátel či kolegů se již zcela otevřeně a s živým zájmem dokážeme bavit o akné, problémech v partnerském sexu či dokonce menstruačních bolestech! Ovšem jak se někdo zmíní o zubech, či nedej bože o návštěvě u zubaře, všem přítomným viditelně přeběhne mráz po zádech a zachvěje se jim brada. A to dokonce i jedincům, kteří zatím nemají se zubním lékařem žádné traumatizující zkušenosti. Způsobují to zřejmě až geneticky předávané zkušenosti minulých generací.
Po dlouhá staletí totiž naši předci nezřídka umírali nejen hlady či na tehdy neléčitelné choroby potažmo rukou nějakého nepřítele, kterého ani neznali nebo rukou svého pána, kterého znali až moc dobře, ale nezřídka i na komplikace po extrakci zubu. Řečeno prozaicky – skonali bolestivou smrtí na infekci po vyrvání bolavého chrupu. Pokud vás ve středověku rozbolel zub, a ti co je zub někdy bolel mi jistě potvrdí, že dokáže bolet vskutku příšerně, nebylo jiného opravdu účinného řešení než onu stoličku či řezák vytrhnout. Nemusím doufám popisovat, jakou úroveň takové „lékařské“ ošetření tehdy mělo. Zvláště vzhledem k tomu, že zuby trhal většinou místní kovář (zřejmě proto, že on jediný měl běžně po ruce kleště). Druhou variantou bylo vydat se všanc různě experimentujícím šamanům, kteří kupříkladu vkládali do vykotlaného zubu vraní lejna či se pokoušeli vyvrtat do postiženého chrupu díru vrtákem na ruční či nožní pohon. Není proto divu, že k podivně se usmívajícímu člověku, byť ustrojenému v bílém čistém plášti, ovšem s ostrým kovovým nástrojem v ruce, který nás vyzývá, abychom otevřeli ústa, stále cítíme instinktivní hrůzu.
Anestézie na zubní strach
Tento článek vás má, milí čtenáři, především uklidnit a ujistit, že kultivovaný člověk jedenadvacátého století snadno své instinkty překoná na základě rozumové úvahy (Ano, Vy to dokážete také!). Stačí pouze uvědomit si relevantní skutečnosti. Zubní lékařství se od dob staré dobré kovářské práce přece jen posunulo o kousek vpřed. Neříkám, že lékařské ošetření dutiny ústní je pro normálního jedince zrovna příjemné. Ovšem co se bolestivosti týče, nedá se v naprosté většině zákrok zubního lékaře srovnat například s křečemi při střevních potížích, bolestí hlavy po zdařilém flámu či tak běžnou příhodou jakou je „ukopnutí“ palce o ostrý roh nějakého nábytku. Vděčíme tomu velmi účinné lokální anestézii (tedy místnímu znecitlivění nervů), která je dnes velmi bezpečná a bez vedlejších účinků. Lze jí použít na každého pacienta, vyjma ojedinělých případů alergie na anestetika. Moderní zubní lékař používá lokální anestézii při všech zákrocích u kterých hrozí riziko bolestivosti. Jestliže vám zubní lékař při zákroku způsobuje silnou dlouhotrvající bolest a přitom kupříkladu tvrdí, že potřebujete jen „malou plombu“, zeptejte se ho proč. Na druhou stranu se zase upřímně zamyslete, zda takovou nesnesitelnou bolest skutečně cítíte. Strach je totiž mocná čarodějka a mnoho pacientů začne křičet bolestí (s prominutím jako podsvinče při porážce) ještě než se jich vůbec nějaký zubolékařský nástroj dotkne. Pokud někam jdete s představou, že tam zažijete příšerná muka, tak je s největší pravděpodobností zažijete, i kdyby to bylo jen ve vašich představách. Ani píchnutí jehly při vstřikování anestetika není nepřekonatelně nepříjemným vjemem – masochista by nad intenzitou takového prožitku vyloženě mávnul rukou. Proto nechte své instinkty v klidu, protože teď už víte, že moderní zubní lékařství vás nepřekonatelné a nedůstojné bolesti při nutném zákroku v dutině ústní dozajista ušetří.
Relaxace v zubním křesle
Dovolím si vám předestřít takový základní manuál pro pohodovou návštěvu zubní ordinace:
- Musíte si vyhlédnout sympatického příjemného zubního lékaře či lékařku (záleží samozřejmě na vašem vkusu a orientaci). Pokud je váš zubař při každé vaší návštěvě viditelně stresovanější než vy, patně pod jeho rukama klid nezískáte (doporučte mu přečtení tohoto protistrachového článku). Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že přítomnost sympatické zubní lékařky, která si mateřsky opře vaši hlavu o některou část svého sympatického těla, je nanejvýš uklidňující.
- Návštěvu zubní ordinace si dobře naplánujte. Je nanejvýš žádoucí, aby jste se objednali na tu část dne, kdy se obvykle cítíte dobře – například když celé dopoledne obvykle pociťujete žaludeční neurózu z toho, že jste zase museli brzo vstávat, pak je vhodnější objednat se k zubaři na odpoledne. (Pokud pociťujete žaludeční neurózu celý den – navštivte nejprve gastroenterologa.) Není také zrovna ideální spojovat v jednom dni návštěvu u zubaře s pracovním pohovorem či návštěvou u tchýně. Dobře se vyspěte a rozhodně nechoďte do ordinace nalačno, ale ani nejezte krátce před návštěvou – ideální je lehké jídlo cca dvě až tři hodiny před návštěvou. Bohužel vám nikterak nepomůže doporučovaný „frťan něčeho ostrého“ – malé množství alkoholu vás naopak velmi oslabí a potřebné množství vedoucí k naprostému umrtvení pak z pochopitelných důvodů zkonzumovat nemůžete.
- Pokud se před návštěvou zubní ordinace necítíte zrovna hrdinsky – vyžádejte si u někoho blízkého morální podporu a doprovod (např. u manžela/manželky, u milence/milenky, u oblíbeného maséra/masérky apod.; pozor! – chlupatí domácí mazlíčci do čekárny bohužel nesmějí)
- Instruuje-li vás zubní lékař, že kdybyste při zákroku pocítili bolest, máte zvednout ruku – vždy zvedejte pouze tu ruku, kterou zubař vidí.
- Nezbavíte-li se po přečtení tohoto protistrachového článku chorobného strachu z návštěvy zubní ordinace, tedy zubařofóbie, vyhledejte pomoc nejbližšího psychiatra, který se zubaře nebojí (najdete ho však velmi těžko)
Jak praví klasik – čistit si, čistit si, čistit si
Skutečnost, že máme zuby, a že ty zuby mohou bolet, nás všeobecně tak traumatizuje, že si raději přítomnost chrupu v ústní dutině příliš nepřipomínáme a tudíž jej ani nečistíme. To znamená, že zuby nás nakonec rozbolí a my po určité již nepřekonatelné míře utrpení musíme navštívit tolik obávaného zubaře. Cítíte ten paradox? Budete-li se řídit hlubokou pravdou, která nám praví že: „Čistý zub nemůže onemocnět!“, skutečně se nemusíte bát jakýchkoliv zákroků v zubní ordinaci. Moderní zubní lékařství se prvoplánově zabývá především prevencí zubního kazu a onemocnění dásní. Pokud se tedy váš zubní lékař naprosto nezajímá o vaši ústní hygienu – něco není v pořádku. Určitě to není proto, že byste si dokonale čistili zuby. Ještě nebyl objeven člověk, který má vrozenou schopnost dokonale odstraňovat zubní plak ze všech ploch a míst, které se v ústní dutině nalézají. Dokonce i u talentovaných jedinců, kteří prošli několikerou odbornou instruktáží správného čistění zubů a kteří jsou v přístupu k ústní hygieně příkladně zodpovědní, je nutná pravidelná kontrola. Jen zubní lékař či dentální hygienistka totiž včas odhalí, zda při čištění zubů nevědomě vynecháváte nějaké to místečko, kde se vám ukládá plak, vzniká zubní kámen a množí se bakterie zubního kazu. Chcete-li tedy své ratolesti ušetřit rozhodování, zda mají mít strach z nutného zákroku zubního lékaře či nikoliv, zaveďte je zavčasu k odborníkovi, který je naučí čistit si zuby. Pokud našim dětem umíme neustále opakovat učit se – učit se – učit se nebo vydělávat si – vydělávat si – vydělávat si, zahrňme pro jejich dobro do svého repertoáru také čistit si – čistit si – čistit si. Tak. Teď vám už nic nebrání, abyste si v pohodlném zubním křesle užívali zaslouženou relaxaci.
Autor: David Mondok
