Óm mani padmé húm je pravděpodobně nejznámější mantra buddhismu. Tato mantra transformuje negativní emoce. Óm transformuje pýchu a egoismus, ma žárlivost a závist, ni připoutání a egoistická přání, pad nevědomost a zmatek, mé chamtivost a lakotu a konečně húm nenávist a hněv. K recitování této mantry pro začínajícího praktikujícího není potřeba lung (zasvěcení, pověření) od duchovního učitele.
Odříkavat ji může každý, kdo cítí, že to přinese užitek jemu a ostatním cítícím bytostem.
Je to tzv. šestislabičná mantra bódhisattvy soucitu (skt.Avalókitéšvara, tib. Čänräzig).
Tato mantra je zvláště spojena s jeho čtyřrukou podobou.
Významné postavy tibetského buddhismu jako karmapové, dalajlámové a další jsou považováni za emanace bódhisattvy soucitu, proto je tato mantra často vyrývána do skal a kamenů, psaná na papír a následně jsou těmito papíry plněny meditační mlýnky nebo stúpy.
Pokud jde o čistě jazykový význam, střední část mantry, "manipadmé", znamená v sanskrtu "šperk lotosu" (mani – šperk, padma – lotos, lokativ padme); podle jiných výkladů jde o vokativ jména "Manipadma" (Šperkový lotos), což je jedno z epitet bódhisattvy Avalókitéšvary.
"Om" i "húm" jsou v sanskrtu interjekce bez konkrétního významu, přičemž slabika "om" je pokládána za posvátnou.
zdroj: www.buddhista.cz a www.youtube.com
