Tělo nikdy není nemocné či zdravé, pouze se v něm projevují informace vědomí. Tělo nedělá nic samo o sobě, o čemž se může každý přesvědčit při pozorování mrtvoly. 

Tělo živého člověka děkuje za své funkce dvěma nemateriálním instancím, které většinou nazýváme vědomím ( duší ) a životem ( duchem ). Vědomí přitom představuje informaci, která se manifestuje v těle a transponuje do viditelnosti. Vědomí se má k tělu jako rozhlasový program k přijímači. Protože vědomí představuje nemateriální, samostatnou kvalitu, není samozřejmě ani produktem těla, ani není na jeho existenci závislé.

Co se odehrává v těle živé bytosti, je výrazem odpovídající informace, případně zhuštěním odpovídajícího obrazu ( obraz se řecky řekne eidolon a může být rovněž chápán jako idea ). Jestliže puls a srdce mají určitý rytmus, tělesná teplota zachovává konstantní hodnotu, žlázy vylučují hormony, nebo se tvoří antigeny, pak se všechny tyto funkce nedají vyložit jenom ze samotné hmoty, ale musí záviset na odpovídající informaci, jejichž východiskem je vědomí.

Pokud nejrůznější tělesné funkce určitým způsobem spolupracují, vzniká příkladný stav, který pociťujeme jako harmonii a říkáme mu proto zdraví. Vypadne-li některá funkce, naruší více či méně celkovou harmonii a mluvíme o nemoci.

V seriálu se budeme zabývat vždy určitou nemocí a jak se na ni dívat jinýma očima.
 

Např. INFEKCE = ZHMOTNĚLÝ KONFLIKT

KDO JE NÁCHYLNÝ K ZÁNĚTŮM , POKOUŠÍ SE VYHNOUT KONFLIKTŮM.

Při infekčním onemocnění je dobré položit si tyto otázky:

1. Který konflikt ve svém životě přehlížím?

2. Jakému konfliktu se vyhýbám?

3. Který konflikt si nechci přiznat?

Chceme-li objevit téma konfliktu, měli bychom dobře sledovat symboliku postiženého orgánu nebo části těla.

Iva Hédlová podle Thorwald Dethlefsen a Rudiger Dahlkeho – Nemoc jako cesta

Komentáře