Dr. MICHAEL RATHFORD studuje Nostradamovy centurie od roku 1975. Je autorem světového bestselleru NOSTRADAMŮV KÓD: III. světová válka, který nyní vychází česky. Kombinací tradiční analýzy se současnými moderními metodami vyhledávání dat vypátral potřebné ekvivalenty v knihovnách. Díky těmto metodám je autorem významných objevů, které zpracoval právě v této knize.
Kniha vyšla v USA v květnu 2007.
Michel de Nostradame, nejproslulejší vizionář v dějinách lidstva, známější pod pseudonymem Nostradamus, se narodil v St. Remi 14. prosince 1503 do židovské rodiny, kterou inkvizice donutila konvertovat ke katolické víře.
Otec ho od mládí učil různým vědám, po odchodu na univerzitu v Avignonu studoval svobodná umění. Později přešel na univerzitu v Montpellier a stal se lékařem. Ve městě zůstal, založil si vlastní lékařskou praxi a proslul nezištnou pomocí obětem moru.
Kolem roku 1543 se oženil a založil rodinu. Avšak mor záhy ukončil životy jeho dvou dětí a ženy (jejich jména se nedochovala).
Byl pronásledován inkvizicí a déle jak šest let cestoval po Itálii a Francii. Usadil se až roku 1554 v městečku Salon ve Francii, kde se podruhé oženil s Anne Ponsart Gemmele. Měl s ní šest dětí, tři syny a tři dcery.
Svůj první svazek Centuries o stech čtyřverších napsal v roce 1555. V následujících letech dokončil devět dalších svazků. Roku 1564 vstoupil do služeb krále Charlese IX.
Večer 1. července 1566 žádal po knězi poslední rozhřešení. Když ho ten odbyl se slovy: "Až zítra!", Nostradamus mu odpověděl: "Již nenajdeš mne mezi živými, až vyjde slunce…."
Michel de Nostradame zemřel v noci z 1. na 2. července 1566.
Dr. Michael Rathford studuje Nostradamovy centurie od roku 1975. Je autorem světového bestselleru Nostradamova proroctví: III. světová válka, který nyní vychází v nakladatelství Archa 90 česky. Kombinací tradiční analýzy se současnými moderními technikami vyhledávání dat, dokázal vyhledat potřebné ekvivalenty v knihovnách. Díky těmto metodám je autorem významných objevů, které zpracoval právě v této knize.
Úryvky z knihy NOSTRADAMŮV KÓD – 2007 až 2012 – III. světová válka :
Z kapitoly 1. 2.
Jak to Nostradamus dělal?
Nostradamus se také zmiňoval o tom, že pracoval s nejrůznějšími krystaly, aby mohl dokonaleji zaostřit na nejrůznější telepatické frekvence. Občas se podotýká i to, že se upřeně díval do ohně či vody (například do misky na stojanu), aby tak svoji mysl zbystřil. Na cestách (pravděpodobně po muslimských zemích) získal přístup k některým domněle ztraceným dílům o mysticismu.
Byl v kontaktu s ostatními experty na astrologii a mystickými učiteli. Nicméně je možné, že některé jeho poznámky a vysvětlení jeho schopností byly pouze způsobem, jak zavést inkvizici na špatnou kolej.
Jednou z nejpozoruhodnějších zkoumaných možností je, že se Nostradamus v jakémsi „převráceném času“ napojil na podvědomí lidí z budoucnosti, kteří ho kontaktovali. V době, kdy žil, se mnozí podivovali jeho léčitelským schopnostem. Vypovídají o jeho holistickém přístupu ke zdraví a dokládají, že dokázal svými psychickými schopnostmi zabránit posttraumatickému šoku, který v jeho době často a značně ohrožoval pacienty chirurgů.
Zdůrazňoval důležitost aury každého člověka při zjišťování zdraví pacienta a kritizoval způsoby léčení symptomů. Tvrdil, že si pacient přivodí nějakou jinou nemoc, pokud je jeho psychický stav špatný. Byl přesvědčen, že rakovina je způsobena hluboce zakořeněnými, sebezničujícími myšlenkami.
Nostradamus také potvrdil to, o čem ostatní jen spekulovali: měl schopnost vidět, jak se v budoucnosti léčí nemoci, se kterými se běžně setkával (například mor), a dokázal aplikovat klíčové aspekty těchto technik.
Z kapitoly 1. 5.
Svobodná vůle vs. fatalismus
Nostradamus opakovaně zdůrazňoval nutnost své mise a pocit bezmoci, který způsobuje apatii lidí vůči jeho předpovědím. Jeho zvláštní schopnosti byly tak silné a vyvinuté, že pokud by žil v jiné době, dostalo by se mu téměř božské adorace, ale v době inkvizice byl jeho talent zmařen. Nostradamus byl jakýmsi psychoanalytikem celé lidské rasy, který má pocit marnosti kvůli vytrvalé tendenci svého pacienta se sabotovat a ničit, i když mu jeho lékař poskytuje – a to doslova – rady inspirované bohy.
V dalším zajímavém tématu Nostradamus pravděpodobně naznačuje, že Antikrist je zosobněním všeho zla v lidstvu už od dob stvoření. Jinými slovy, naše vlastní zlé a špatné myšlenky a činy přispívají nepřímo i přímo k strašlivému posílení Antikristovy hrůzné přirozenosti. Děsivé pozemské drama s touto personifikací zla v hlavní roli, předávané po staletí už od Starého zákona, je vlastně lekcí nejvyššího řádu pro naše vlastní duchovní a fyzické chrámy věky zpustošenými.
Bázeň nahánějící moc našich vlastních myšlenek nám bude čelit tváří v tvář. Stejně tak jako zvěrstva a genocida, které Hitler páchal ve jménu Říše, jsou logickým vyústěním šíleného fašismu, rasismu, netolerance a imperialismu, tak jasné završení třetí světovou válkou je ztělesněním všech našich tajných a skrytých zločinů proti ostatním lidem.
Z kapitoly 3. 4.
Antikrist likviduje kulturu & Evropské tažení
(Centurie II., Čtyřverší 81)
V době, kdy bude používat zbraně a bude zuřit válka, vymyslí Antikrist nesmírně zničující a účinné plány útoku. Nebude se snažit o fyzické zničení obyvatelstva, ale pohrozí obětem útoku zničením jejich kulturních center. Protože lidé přisuzují těmto místům a artefaktům obrovskou historickou a kulturní hodnotu, bude tato teroristicko-vyděračská taktika velmi účinná, vyděsí jeho nepřátele a „přinutí je klesnout na kolena“.
Evropa zažije šok z toho, jak bude leteckými útoky ničit Řím, který skončí v rozvalinách. Devastace bude tak důkladná, že „sedm římských pahorků“ bude srovnáno se zemí. Zničenému Římu bude dokonce hrozit zaplavení mořem, čímž by se dokonala hrůzná devastace. Antikrist také pohrozí známým řeckým kulturním vzdělanostním centrům včetně Atén. Většina kulturních pokladů a hlavní metropolitní centra celého poloostrova budou zničena.
Světoví vůdci budou šokováni a paralyzováni touto krutostí. Protože nebudou schopni přijmout odpovídající rozhodnutí o účinné protiakci, Antikrist bude postupovat velkými kroky a zabírat další území a vlády. Bude tyto šokující a bezprecedentní kroky používat po celou dobu WW III., což mu pomůže zvětšovat své dominantní postavení.
Z kapitoly 4. 1.
Sopky, zemětřesení, záplavy, sucha, hladomory, výtržnictví a rabování
(Centurie IV., Čtyřverší 67)
Příchod velmi jasné, dříve neznámé komety se bude shodovat s dobou závažných geologických problémů, zemětřeseními, výbuchy sopek a velkými změnami počasí. To způsobí velké hladomory, sucha a společenské nepokoje v místech, kde by se to nečekalo. Národy, které jsou považovány za bohaté a mocné, zvláště ty západní, oslabí. Budou zmítány občanskými bouřemi a násilím, což způsobí migrace do regionů, kde je dostatek vody a fungující zemědělství. Společenské nepokoje a oslabení politických struktur pomůže Antikristovi dostat se k moci.
Z kapitoly 4. 8.
Simulace válečných her Británií v Evropě vyústí v katastrofu
(Centurie II., Čtyřverší 2)
Při jednom manévru válečných simulací způsobí porucha řídicího počítače, že vojáci Velké Británie a Evropy vyrazí na „skutečnou“ misi místo té simulované. Týmy budou označené jako „bílé“ a „modré“. Kvůli této chybě se stane, že se aktivují reálné obranné systémy a skutečné bomby dopadnou na území, kde probíhaly manévry, což způsobí tragický mezinárodní incident.
Z kapitoly 4. 13.
Vědci objevují mimozemskou sondu Strážců
(Centurie IV., Čtyřverší 28)
Během období konfliktu, v době, kdy bude Slunce mezi Zemí a Venuší, z pohledu Země bude Venuše skryta za Sluncem, dojde prostřednictvím pozorovacím a komunikačním zařízením k odhalení Strážců (mimozemských bytostí). Vědci zabývající se radioteleskopií a příbuznými vědami objeví určitou anomálii a při postupném zkoumání zjistí, že se skutečně jedná o UFO.
Tato interpretace pochází z přístroje, který Strážci vyslali na zemi, aby mohli pozorovat lidstvo. Vědci a veřejnost tak získají více informací o sondě a Strážcích samotných. Kvůli fundamentalistům, kteří s myšlenkou na existenci mimozemských bytostí nesouhlasí, vzniknou silné neshody a nejednotnost ve společnosti. Dojde k tomu přibližně v době 7 a 8.
Strážci se v této době na zemi vrátí, protože se snaží pomoci lidstvu jemným pobízením a zvyšováním duševní lásky. Vždy na nás dohlíželi a pozorovali náš růst a vývoj. Těší se na den, kdy se budeme moci připojit k vesmírné komunitě a pomoci, způsobem vlastním pouze nám, při jejich projektu.
Z kapitoly 6. 14.
Nakonec je Antikrist zbaven vlády
(Centurie IX., Čtyřverší 73)
Antikristova krutovláda nebude trvat „déle než oběžná doba Saturnu” (29,5 let), což bude mnohem kratší období, než v které doufal. Jeho vláda bude dočasná, protože jeho síla a moc se podobá ohni z trávy; prudce se vznítí, ale rychle shoří. Dopad jeho vlády na historii a jeho „období slávy” bude velmi omezené. Doba, která uplyne mezi druhou a koncem třetí světové války a Času konfliktu, bude rovna téměř celému století.
Z kapitoly 7. 6.
Nový věk duchovního znovuzrození
Posun nás uvede do začátku Nového věku. I když fyzická smrt bude existovat, nebude žádná smrt lidského vědomí, pouze jiné uvědomění. Nechápejte to tak, že lidé nebudou o životě vědět. Zůstanou ti, kteří mají za úkol vytvořit na zemi nový počátek.
Ať už ty nejhorší z předvídaných událostí nastanou či nenastanou, na světě zavládne velké duchovní znovuzrození. Jednotlivci budou mít možnost „spojení se sebou samým” a uvědomí si klamy materialismu. Poté, co se obnoví komunikace po Čase konfliktu, lidé dospějí k tomuto uvědomění společně a dojde k významné renesanci filosofie, která spojí východní a západní náboženství.
Vznikne celosvětové hnutí prosazující pravdu tak, jak ji všichni vnímají, a které s sebou přinese nejlepší stránky Věku Vodnáře. Soustředění se na tento „paprsek naděje“ během období konfliktu, by mohlo zmírnit nejhorší aspekty utrpení; kvůli materialismu většiny populace to, bohužel, není příliš pravděpodobné.
Z kapitoly 7. 10.
Femininní aspekty Boha znovu uctívány
(Centurie II., Čtyřverší 87)
Femininní aspekty Boha se dosud ignorovaly, zanedbávaly a hanobily. Po konci Antikrista se kyvadlo vrátí zpět do rovnováhy. V dřívějších dobách a ve starověkých společnostech byl ženský aspekt uctíván a obdivován. Mužský aspekt byl rovněž respektován, byl však podřízený. Během patriarchální éry, která sahá až do přítomnosti, se femininní aspekt potlačoval. Společnost bude akceptovat božskou podstatu obou aspektů, mužského i ženského. Toto uvědomění pomůže upevnit vyváženější pohled na svět.
