Zvykli jsme si, že na nás na každém kroku vyskakují reklamy na volně prodejné léky, takže víme, který herec má problém s prostatou, který s klouby, který se spaním, která herečka trpí únikem moči nebo má protézu 🙂
Přijali jsme to stejně jako reklamy na prášky na praní.
Tak přišel druhý stupeň našeho ovlivňování – použití strachu.
A tak vidíme potemnělou scenérií dětského pokoje s prázdnou postýlkou a s upozněním, že tam byl pneumokok.
Nebo vyhublou, unavenou, černou dívku, která k vám kráčí se slovy – jedna dvě, klíšte si jde pro tebe.
Nechceme přijít o své blízké, máme o ně strach…
Snažme se celý tento tlak přijmout jako zkoušku, ostatně celý život jsou zkoušky.
Víme, že život je o vlastní tvorbě a vlastní zodpovědnosti, problémy a nemoci jsou jen ukazatele toho, že to ještě nezvládáme, tak proč se jich bát?
Musíme dělat chyby, mít nemoci, abychom se posunuli, bez chyb se člověk nenaučí ničemu.
A proč se bát o děti či blízké?
Přece víme, že naše děti nejsou našimi dětmi, vybraly si ony nás a to přesně proto, že neumíme některé věci, které právě je posunou.
Nejsme zodpovědní za jejich životy, jen za své.
Naším úkolem je jim pomoci v době, kdy se o sebe neumí postarat, živit je a starat se o ně, podporovat je v tom, co chtějí a ukazovat jim na svém příkladě, co je v životě důležité a to také dělat.
Když já odmítám očkování své proti čemukoliv, léčím se přírodou, odmítám to také pro své děti, nechám to na ně, až se budou moci rozhodnout sami.
Při četbě knížky Nežádoucí účinek smrt bych vám ráda toto přečetla:
(ostatně celá knížka je opravdu tvrdé vystřízlivění ze stavu, kdy si myslíte, že někdo druhý, třeba lékař, se stará o vaše zdraví):
Dezinformace v čekárně u lékaře
"Experti kolínského Institutu pro medicínu založenou na důkazech podrobili analýze 175 brožurek a reklamních prospektů obsahujících 520 konkrétních medicínských tvrzení. Šlo o brožurky renomovaných farmaceutických firem. Rozdali je lékařům v Severním Porýní-Vestfálsku a ti je vystavili v čekárnách svých ordinací.
V 94 procentech publikací našli kolínští výzkumníci nepodložené, zavádějící, ba dokonce nesprávné informace o produktech.
Odpusťte, ale když je devadesát čtyři procent informací nepodložených, zavádějících, ba dokonce nesprávných, to už se nedá mluvit o nedopatření. Nikomu se přece nemůže stát, že by téměř všechno, co řekne, bylo nesprávné či nepravdivé.
Já bych takový postup označil za jasný úmysl.
A teď se tyto očividně celkem dezinformující brožurky povalují u lékaře – a kdo se v tom už vyzná lépe? A o co se tu jedná především – o nedostatek odborných vědomostí, nebo o loajalitu ke štědrým farmaceutickým firmám?
Tak či onak, pacient si nedokáže tyto medicínské informace ověřit. Je sice skeptický, vždyť má přece v rukou prodejní leták – ale ani ve snu ho nenapadne, že by se v něm nenašlo nic moudrého, či dokonce nic pravdivého. Nakonec, tyto sešitky a brožury nejsou přece kdovíkde, ale v ordinaci lékaře, vzdělaného člověka.
Věří jemu a věří také, že je kompetentní.
Možná je to praktický lékař, ke kterému chodí celá jeho rodina.
Kdyby nemohl věřit jemu, tak potom komu?
Když jde o osobní věci, o utrpení nebo zdraví blízkého člověka, o kterých si (možná) povídá jen se svým lékařem, je těžké pochybovat. Člověk se tak nachází v situaci, kdy je takříkajíc odsouzen k tomu, aby důvěřoval. A obchodní zástupce farmaceutické firmy si mne ruce.
Kromě nablýskaných brožur se vyskytly i jiné snahy: Informace určené pro pacienty v podobě podomácku vyrobených, nekvalitně kopírovaných papírků, které v ordinaci rozdává například spřátelený dětský lékař. Jde třeba o doplňkové očkování, které zdravotní pojišťovna neproplácí. Zatím. V těchto zkopírovaných materiálech jsou zdůrazněna tato slova a slovní spojení:
doplňkové očkování pro vašeho syna
pneumokoky
život ohrožující
pneumokokové onemocnění je nakažlivé
dobrý důvod, abyste ochránili všechny své děti
riziko je trojnásobně vyšší
ohrožuje sourozence
speciálně pro děti
účinný a organismem dobře přijímaný
pojišťovna nehradí
Prosím, spojte se s námi, rádi vám poskytneme další irformace
I z tohoto textu se dá jednoznačně vyčíst stejná strategie jako v reklamě na přípravek Strattera. Na začátku je "informace" o nebezpečí. Samozřejmě, používá se přehánění: Život ohrožující. Nanejvýš mimořádně nakažlivé.
Vlastně překvapující, že jsme už všichni nepomřeli.
Je tu výstraha. Zaměřená zvláště na ochranu rodiny: Mohli by se nakazit i sourozenci. Účinná látka je naopak bezproblémová a pokud ji užijete, život ohrožující nebezpečí se ztratí. Zdravotní pojišťovny jsou však příliš hloupé a tyto souvislosti plně nechápou. Proto je vás, ustrašené a zodpovědné rodiče, třeba vyzvat, abyste sáhli do kapsy a vytáhli peněženku. Odstranili překážky. Sáhněte pořádně hluboko do kapsy. Ano, tak, dobře…
Co uděláte? Samozřejmě vytáhnete peněženku. Stačí 84 eur, a vaše dítě se dostane z ohrožení života! Za babku! No, v nejlepším případě se nestane nic, jen jste vyhodili 84 eur.
Zneužívání vzájemné důvěry je při obchodování s nemocemi základním mechanismem vytváření zisku.
Zejména při obchodování se strachem z nemocí. Při obchodech, kdy se za nemoc označí jevy, které jsou vlastně celkem běžné.
V principu jde o důvěru pacienta k lékaři a v šírším měřítku o důvěru pacienta v medicínu. No a v tomto případě hlavně o důvěru ve výrobce léčiv. Patří sem i důvěra občana ve státní orgány, které mají potřebné zdroje a know-how, aby otestovaly nové účinné látky a zjistily jejich účinnost i škodlivost, a které by na základě získaných analýz měly farmaceutickým gigantům oponovat a účinnou látku neschválit.
Farmaceutický průmysl se zaměřuje zvlášť na jedno: Aby ovlivňoval všechny kompetentní.
Cestou k cíli je podplácení. Ale i úplatkářství je věcí důvěry. Beroucí je na jedné lodi s dávajícím. Obě strany mají zájem udržet věc v utajení. Právě proto se s korupcí tak těžko bojuje zvnějšku. A právě proto jsem se rozhodl otevřít ústa.
Ani si neuvědomujeme, jak jsme manipulování.
Jak jsem vedeni a tlačení díky našemu strachu do věcí, které bychom, pokud bychom chtěli použít selský rozum, nikdy neudělali.
Dnes to, že lidé chodí na operace, které nepotřebují, užívají léky, které jim místo pomáhání škodí nebo je užívají naprosto zbytečně, že se nechávají očkovat proti všemu možnému, není otázka nedostatku informací.
O celostním pohledu na život člověka a jeho zdraví se dnes toho ví spoustu.
Je to strach, který nás udržuje ve stavu, kdy raději věříme.
Protože víra bez vlastního rozumu nás zbavuje vlastní zodpovědnosti, nejsme to my, kdo je zodpovědný za naše zdravotní potíže.
Pokud bychom totiž přijali zodpovědnost za zdravotní potíže, museli bychom přijmout i zodpovědnost za své špatné vztahy, špatnou práci, špatné finanční zázemí, za špatný život.
Takhle za to mohou "ti druzí".
Je to bolestné přijmout zodpovědnost. Každý se tomu chvíli bráníme, protože vzít život do svých rukou je skutečná dřina 🙂 Kdo začal, ví, o čem mluvím…
A tak se radujte i z malých zodpovědností, které jste schopni přijmout, postupujte pomalu, ale snažte se. Stejně vás to nemine 🙂
