OSTEOPORÓZA A FAKTA O NÍ, KTERÁ VÁM LÉKAŘ NEŘEKNE

Máte sklon k osteoporóze a lékař vám doporučuje zvýšený příjem vápníku v podobě mléčných výrobků nebo ve formě doplňků? Neposlouchejte ho, mýlí se! Zvýšeným příjmem vápníku osteoporóze nepředejdete naopak si ji jen přivoláte.

Tento článek je poměrně dlouhý  protože podrobně popisuje rozebíranou problematiku. Postupně se zde budeme zabývat následujícími oblastmi:

• Osteoporóza a stárnutí

• Zrychlená výměna kostní tkáně

• Jako estrogen ovlivňuje metabolismus kostí

• Vápník je příčinou nedostatku vápníku

• Nízká hustota kostí jako prevence osteoporózy

• Důkazy teorie o zvýšeném vápníku a osteoporóze

• Jsou lidé chytřejší než příroda?

• Úloha Vitaminu D při osteoporóze

• Vliv cvičení

• Osteoporóza a nadváha

Osteoporóza a stárnutí

Čím jste starší, tím větší mate šanci onemocnět osteoporózou, která v podstatě je o stárnutí. Pacienti s osteoporózou měli původně také silné a zdravé kosti, tak jako každý jiný.

Osteoporóze tedy není o neschopnosti vybudovat silné kosti, ale o jejich předčasné degeneraci.

Co tedy způsobuje tuto předčasnou degeneraci?

Nějaká příčina vedla k tomu, že osteoporotické kosti zdegenerovali více než kosti zdravé u lidí srovnatelného věku. Přesněji řečeno, kosti zestárli rychleji. Jde tedy předčasné stárnutí kostí a ne nutně o nemoc.

Všechny orgány v těle stárnou. Buňky v nich se pravidelně během života obnovují. Starší odumřou a nové je nahradí. Existuje, však limit kolikrát se buňka dokáže zreplikovat. Po dosažení svého limitu se již dále nedělí. Tehdy daný orgán zestárne.

Je to podobné jako s pokožkou. Když je dostupných méně nových buněk, které by nahradily staré a dehydrované, pokožka svraštělé.

Všichni také víme o tom, že pokud se vystavíme nadměrnému slunečnímu záření, budeme vypadat starší o něco dříve. To proto, že slunce poškodí buňky ve svrchních vrstvách pokožky a ty musí být nahrazeny novými.

No a čím více k takovému nahrazení buněk dochází, tím dříve se vyčerpá jejich reprodukční schopnost. Zrychlené stárnutí je tedy o zvýšeném "obratu" buněk, kde staré poškozené jsou nahrazovány novými.

Zrychlená výměna kostní tkáně

Postupně se dostáváme k otázce, že což způsobuje rychlejší obměnu buněk kostní tkáně. Mezi vědci na kostní tkáně je všeobecně známo, že ženský hormon estrogen má ochrannou funkci. Pokud ho má tělo dostatek, riziko osteoporózy je mnohem nižší.

Proto i šance onemocněním na toto onemocnění je 3 krát vyšší u žen, protože s menstruačním cyklem hodnota estrogenu každý 4. týden výrazně klesá. Během té doby jsou kosti méně chráněny.

V případě žen po přechodu, hodnota estrogenu je permanentně nižší, proto i riziko osteoporózy se v daném období výrazně zvyšuje.

Tuto by se ještě žádalo dodat, že i když je estrogen ženský pohlavní hormon, mají ho i muži. U nich však převládá testosteron, zatímco u žen je tomu naopak.

Pokud bychom přesně věděli, jak estrogen chrání před předčasným stárnutím kostí, věděli bychom i jako jeho nedostatek osteoporózu podporuje. Proto se následně soustředíme na zodpovězení této otázky.

Jak estrogen ovlivňuje metabolismus kostí

Estrogen zpomaluje tak vstřebávání vápníku do kostí, jakož i jeho vyplavování. Pro absorpci vápníku je vyžadována aktivita buněk zvaných osteoblasty.

Osteoblasty jsou také zodpovědné za vytváření kostní matrice do níž se ukládá vápník.

Na druhé straně, pro vyplavování vápníku z kostí je vyžadována aktivita buněk zvaných osteoklasty.

V případě, že se do kostí vstřebá více vápníku, například v důsledku nedostatku estrogenu, zvýší se aktivita tak osteoblastů, tak osteoklastů. Problém zde však je to, že v procesu vytváření kostní matrice 50 až 70% osteoblastů zahyne.

Čím více je stimulována aktivita těchto buněk, tím více je i zahyne. A jelikož estrogen zpomaluje vstřebávání vápníku, zároveň tím zabraňuje úhynu osteoblastů.

V případě, že konzumujete zvýšené množství vápníku po celý váš život, obměna osteoblastů je stejně zvýšená. Mnoha lidem se prostřednictvím zvýšeného příjmu vápníku úspěšně podaří zvýšit hustotu svých kostí.

To je také důvodem, proč průměrná hustota kostí je vyšší u obyvatel zemí s vysokou konzumací mléka.

Takový "úspěch" však bývá jen dočasný. Jelikož počet kolikrát se buňky mohou rozdělit je konečný, tato jejich reprodukční schopnost se vyčerpá mnohem dříve. Po jejím vyčerpání bude množství nových dostupných osteoblastů nedostatečné.

A protože jen osteoblasty dokáží vytvářet nové kostní tkáň, jeho další tvorba se logicky také sníží. To však neplatí o osteoklastech podílejících se vyplavování vápníku z kostí. Za běžných okolností nastávají obě procesy současně – tvorba nové kostní tkáně s ukládáním vápníku i jeho vyplavování z kostí.

Teď už zřejmě tušíte, kde je zakopaný pes…

V důsledku nedostatku osteoblastů se jeden proces zpomalil, ale druhý ne. V nedostatečně nově vytvářené matrici začnou vznikat póry. No a po čase se dopracujete k onemocnění zvaném osteoporóza.

Vápník je příčinou nedostatku vápníku

Znamená to tedy, že samotný vápník je příčinou osteoporózy?

Je to ironické, ale ano – vápník je zodpovědný za svůj vlastní nedostatek. To však platí pouze v případě, je-li jeho příjem dlouhodobě příliš vysoký.

Tak jako u ostatních minerálů, tělo za normálních okolností jejich absorbuje z jídla jen tolik, kolik potřebuje. V průměru pouze přibližně 200 mg vápníku je absorbováno denně do krve.

A to bez ohledu na to, zda konzumujeme 300 nebo 700 mg. Dokonce i tehdy když užíváte dodatečných 1200 mg v podobě doplňků.

Proto, aby tělo přijalo optimální množství vápníku, se míra jeho absorpce se zvýšeným příjmem snižuje.

Avšak v případě pokud jej konzumujete příliš mnoho, míra jeho absorpce se nedokáže snížit dostatečně na to, aby tento zvýšený příjem kompenzovala. Z příjmu nad 1500 mg vápníku se asi 5% stále vstřebá do krve. Zde se pak se vnucuje další otázka:

Co vaše tělo s nadbytečným vápníkem dělá?

Nadbytečný vápník se jednoduše ukládá do kostí a to z jednoduchého důvodu. Tělo si velmi přísně střeží hladinu vápníku v krvi.

Svaly dokážou fungovat pouze tehdy, pokud se vápník z nich dokáže dostat ven. To by nebylo možné v případě, že by byla jeho hladina v krvi příliš vysoká. Dokonce by to mohlo být i smrtelné, protože dýchání vyžaduje svalovou činnost.

Pro záchranu vašeho života je nadbytečný vápník ještě před samotným konečným vyloučením z těla okamžitě přemísťován z krve do kostí.

Za normálních okolností se v krvi nachází přibližně 500 mg vápníku. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní je pouze 26% díky třem hormonům, které se starají o tuto rovnováhu.

Poté, co byl nadbytečný vápník přemístěn do kostí, dva z výše uvedených tří hormonů stimulují jeho následné vyplavování z kostí ven. Třetí hormon stimuluje odplavování vápníku močí.

Proč kosti nedrží nadbytečný vápník, ale se ho zbavují?

Podle tradiční doktríny dokážeme zabránit osteoporóze tím, že si kosti "před-zásobíme" dostatečným množstvím vápníku na stará kolena.

Nebo i jinak řečeno, že " Čím více vápníku se nachází v kostech, tím déle potrvá, než se vyprázdní. "

Bylo by to jednoduché řešení v případě, že by si kosti tento extra vápník i podrželi. Bohužel tomu tak není…

Naše kosti jsou vybudovány na základě plánu, přesně tak, jak například dům. Obsah vápníku v nich má být přesně podle plánu. Stejně jako naházení extra cihel do vašeho obývacího pokoje neudělá váš dům silnějším, tak naházení extra vápníku do kostí jejich neudělá pevnějšími.

Pokud chcete nerušeně sledovat televizi nebo v domě uklidit, musíte nadbytečné cihly vyházet ven. Proto i nadbytečný vápník z vašich kostí se dříve či později vyplaví.

Pro zachování této uměle zvýšené hladiny vápníku ve vašich kostech pak musíte dennodenně přijímat nadbytečný vápník ve stravě. Avšak bez ohledu na to, kolik mléka vypijete nebo doplňků zkonzumujete (případně žádné), vaše kosti budou v 70-ce obsahovat méně vápníku než v 30-ce.

Problémem zde je to, že všechen ten nadbytečný vápník je zpracováván osteoblastů a resorpce. Pokud jste například absorbovaly denně do krve 400 mg vápníku namísto 200 mg, pak tyto buňky za 40 let museli spravovat o 2,9 kg vápníku více než za normálních okolností.

No, a protože osteoblasty mají rychlejší míru úmrtnosti a obnovy jako osteoklasty, jejich následný nedostatek v době stáří vám začne v matricích kostí vytvářet díry a póry.

Podobný efekt na osteoblasty mají i příliš vysoké dávky vitamínu A, zvýšené hladiny kortizolu nebo užívání kortikosteroidů. Všechny předčasně vyčerpají kapacitu tvorby nových osteoblastů.

Naopak při nižším příjmu vápníku kosti stárnou pomaleji. Dokonce při pokusech na myších se snížený příjem vápníku během dospívání ukázal jako účinný pro zpomalení stárnutí a posílení podélného růstu jejich kostí.

Co z toho tedy pro nás vyplývá?

Ano, nadměrným přísunem vápníku si dokážete zvýšit hustotu kostí. Nicméně si tím i dříve vyčerpáte jejich kapacitu.

Ano, vysoká hustota kostí znamená silnější kosti. Dočasně. Silnější kosti ale automaticky neznamenají i kosti zdravější.

Podobně jako kulturisté mají silnější svaly, ne však zdravější svaly. Popravdě jak stárnou, problémy s jejich svaly jen přibývají. Přesně to samé platí i pro kosti. Čím více se urychlí stárnutí, tím dříve se vyčerpá jejich schopnost obnovován se.

Proto v zemích, kde je nejvyšší průměrná hustota kostí, je také nejvyšší výskyt zlomenin kyčlí.

Nízká hustota kostí jako prevence osteoporózy

Je tedy nízká hustota kostí prevencí pozdější osteoporózy?

To závisí na důvodu proč je hustota nižší. Pokud je tomu v důsledku celoživotního mírně sníženého přísunu vápníku, pak ano.

Dokonce i v případech, kdy je přísun vápníku velmi nízký, stále nedojde k jeho nedostatku při ukládání do kostní matrice. Jediný rozdíl bude ten, že kosti nezestárnou předčasně a současně nebudou obsahovat málo vápníku.

Na druhé straně, pokud je hustota kostí nízká proto, že byla vyčerpána regenerační schopnost osteoblastů, tak pak ne, nízká hustota nebude působit preventivně na osteoporózu.

V tomto případě se v matricích kostí vyskytují póry, které neobsahují žádný vápník.

Pro shrnutí – hustota kostí může být nízká ve velmi silných a zároveň i v oslabených kostech. Proto tento fakt tak často mate i mnohých výzkumníků.

Důkazy teorie o zvýšeném vápníku a osteoporóze

Vápník ve formě doplňků stravy , případně konzumace mléka mají jen dočasný "pozitivní" efekt na mineralizaci kostí, ale nepříznivé důsledky z dlouhodobého hlediska.

Jak již bylo zmíněno, při zvýšeném přísunu vápníku opravdu dojde ke zvýšení jejich hustoty a tedy i k jejich síle. To je také důvodem, proč hustota kostí je nejvyšší právě v zemích s vysokou konzumací mléka a mléčných výrobků.

To však z dlouhodobějšího hlediska nic neznamená. Jediné co to potvrzuje je to, že ze začátku je hustota kostí opravdu o něco vyšší.

Existuje na to i nějaký důkaz?

Ano, existuje. V porovnání s ostatními potravinami, jen mléko (případně doplňky) lze konzumovat v tak velké míře na denní bázi, aby to dokázalo zvýšit průměrnou denní absorpci vápníku do krve.

Ve většině západních zemí dokonce existuje tradice vysoké konzumace mléka a mléčných výrobků. Také však existují mnohé vědecké studie dokumentující výskyt zlomenin kyčelního kloubu podle zemí.

Pokud je tedy pojítko mezi zvýšeným příjmem vápníku a osteoporózou, pak ta by měla být nejvyšší právě v zemích s vysokou konzumací mléka.

Podívejme se tedy na statistiku…

V Řecku se mezi lety 1966 a 1977 průměrná konzumace mléka zdvojnásobila (v roce 1985 byla ještě vyšší) a kupodivu se zdvojnásobil i výskyt osteoporózy.

V Hong Kongu se za rok 1989 zkonzumovalo dva krát více mléka než v roce 1966 a výskyt osteoporózy se za stejné období ztrojnásobil. V současnosti je jejich úroveň konzumace mléka na téměř stejné úrovni jako v Evropě, podobně jako úroveň výskytu osteoporózy.

Je to úplně jednoduché: tam kde je vysoká konzumace mléka, je i vysoký výskyt osteoporózy.

Ve srovnání s ostatními zeměmi je nejvyšší úroveň konzumace mléka ve Švédsku, Finsku, Švýcarsku a Nizozemsku (přibližně 300 až 400 kg na obyvatele za rok). Stejně výskyt osteoporózy v těchto zemích vyletěl do výšin.

Dalšími příklady jsou Austrálie, Nový Zéland a USA. V těchto zemích je konzumace mléka 3 krát vyšší než v Japonsku a současně výskyt zlomenin kyčlí je vyšší 2,5krát.

Ve skupinách obyvatelstva USA, které konzumují méně mléka, než například Američané mexického nebo afrického původu, je i téměř dva a půl krát nižší výskyt osteoporózy v porovnání s bílými Američany.

A ne, to není z důvodu genetických odlišností.

U obyvatelstva evropského původu v Chile a Venezuele, která konzumují méně mléka je v porovnání s USA, Finskem, Švédskem a Švýcarskem výskyt zlomenin kyčlí nižší více než 3 krát.

Číňané konzumují velmi málo mléka, jen cosi kolem 8 kg na osobu za rok. A div se svět, výskyt zlomenin kyčlí je u nich jeden z nejnižších na světě! U čínských žen je to až 6 krát méně ve srovnání s USA, kde konzumují 254 kg mléka na obyvatele za rok.

Statistické bonbóny na závěr

V ostatních zemích, kde se mléko pije jen velmi zřídka, jako například v Kongu, Guinea nebo Togu (6 kg za rok) je osteoporóza extrémně vzácným onemocněním.

No a v takové Libérii, Laosu nebo Kambodži pijí mléka ještě méně. Průměrně na osobu je to jen 1 až 3 kg za rok. Tam o osteoporóze a věkem podmíněných zlomeninách kyčlí ani neslyšeli…

Argumenty odpůrců

Na výše uvedené argumenty a statistiky odpůrci této teorie určitě řeknou:

"To proto, že Asijci a Černoši jsou geneticky odlišní".

Je to však nesmysl. Osteoporóza u asijských žen žijících v Asii je mnohem nižší než u těch žijících v USA. Přesně stejně je tomu i žen z afrického kmene Bantu žijících v Bantuovi a těch žijících z USA.

Také konzumace mléka i výskyt zlomenin kyčlí je mnohem nižší u Černochů žijících v Jižní Africe jako u Černochů žijících v USA.

Jsou lidé chytřejší než příroda?

"Příroda udělala chybu, ale naštěstí my jsme chytřejší a víme jak to napravit. Mateřské mléko omylem obsahuje příliš málo vápníku, což musí být napraveno tím, že budeme lidem podávat mléko kravské, které ho obsahuje čtyřnásobné množství. "

Samozřejmě, toto je nesmysl.

Pokud by naše požadavky na vápník byli opravdu čtyři krát vyšší, pravěké miminka by se nikdy nebyli dožili dospělosti nebo měli vlastní děti. Pokud opravdu potřebujeme kravské mléko, pak člověk by neměl vůbec existovat.

Proč?

Protože my jsme na této planetě existujeme již miliony let, přičemž mléko konzumujeme jen maximálně 0,01 milionu let. To znamená, že jsme nekonzumovali kapku mléka jiného zvířete po více než 99% naší existence.

Během našeho vývoje jsme nikdy nepili ani nepotřebovali mléko jiných tvorů. Před 1,6 miliony let již existoval pravěký člověk vysoký přes 160 cm se zjevně silnými kostmi.

Jsou i takové názory, že naše pravěká dieta obsahovala více vápníku. To však není pravda.

Typická dětská strava

Je zřejmé, že děti pro svůj vývin potřebují vápníku více, protože jejich kosti jsou ještě poměrně slabé a potřebují zvápenatělých. A mateřské mléko samozřejmě obsahuje veškerý ten potřebný vápník (a další nutriční látky ), které během svých prvních dvou let potřebují.

Děti, které během tohoto období konzumují jen mateřské mléko jsou perfektně schopné zvýšit hustotu svých kostí.

Takže, pojďme se tedy trochu blíže podívat na to, pak jaks mnoho toho vápníku mateřské mléko obsahuje? Ve skutečnosti ne mnoho.

Množství vápníku v mg na 100 gramů:

Potravina	Obsah
Lískové ořechy	226
Vaječný žloutek	140
Brazilské ořechy	132
Zelené olivy	96
Vlašské ořechy	87
Fíky	54
Ostružiny	44
Pomeranč	42
Maliny	40
Kiwi	38
Mandarinky	33
Mateřské mléko	32
Kokos	20
Hrozny	18
Meruňka	16
Ananas	16
Švestky	14
Losos	13
Makrela	12
Červený meloun	11
Banán	9

Co to znamená?

Dospělý a děti vždy potřebují na kg vlastní váhy méně vápníku než novorozenci. Jídlo pro dospělé proto nepotřebuje obsahovat více vápníku než mateřské mléko.

A protože naše přirozené potraviny ho mají v průměru přibližně tolik jako mateřské mléko, je zcela nemožné, aby tyto přirozené potraviny obsahovaly vápníku příliš málo.

Pokud by tomu tak bylo, mateřské mléko by ho obsahovalo také málo a tak novorozenci by nebyli schopni dostatečně zvýšit hustotu svých kostí. K tomuto samozřejmě nedochází.

A protože mnoho potravin obsahuje více vápníku než samotné mateřské mléko, průměrná míra absorpce je nízká kvůli zabránění jeho nadměrnému příjmu.

Úloha Vitaminu D

Tělo potřebuje denní světlo pro přeměnu cholesterolu na vitamin D . Hormon, který zvyšuje absorpci vápníku ze stravy do krevního oběhu se nazývá kalcitriol. Jde o jednu z forem vitaminu D.

Existují názory, že výskyt osteoporózy je vyšší v zemích s nedostatkem denního svitu.

Je výskyt osteoporózy opravdu nižší v zemích s vyšším množstvím denního světla?

Ne nutně.

Například, přesto, že Itálie je mnohem slunečnější než Polsko, výskyt zlomenin kyčlí je tam vyšší. Důvodem je prostě fakt, že v Itálii konzumují o 25% více mléka.

Kuvajt je extrémně slunný, no výskyt osteoporózy je tam srovnatelný s Velkou Británií nebo Francií proto, že se tam podobně jako v těchto zemích konzumuje hodně mléka.

Mimoto efekty vitamínu D mohou být velmi rozdílné.

Tento hormon zvyšuje tak absorpci vápníku z potravy do krevního oběhu, jakož i jeho ukládání do kostí. Tento druhý efekt má za následek zvýšenou míru úmrtnosti osteoblastů. Kalcitriol také stimuluje uvolňování vápníku z kostí zpět do krve.

Na druhé straně, vitamin D zpomaluje vylučování PTH hormonu (jeden z hormonů štítné žlázy). Tento hormon má velmi silné účinky na zrychlené stárnutí kostí.

Z toho důvodu má vitamín D na kosti nepřímo i ochranné účinky.

Vlivy vysoké hladiny vitaminu D

Avšak užívání doplňkového vitaminu D celkově zvyšuje hladinu vápníku v krvi. Tento nadbytečný vápník se pak může usazovat v cévách a na vnějších stranách kostí.

To má potenciál následně vést k arterioskleróze cév a deformacím kostí.

Rovněž se tento extra vápník může usazovat v pojivové tkáni, kloubech a způsobovat bolesti svalů. Ty totiž pro své správné fungování vyžadují dostatečně nízkou hladinu vápníku v krvi.

V extrémních případech, kdy se vápník nedokáže ze svalů odbourávat, to může dokonce vést až k smrti svalových buněk a vyvolání nemoci zvané fibromyalgie.

Vlivy nízké hladiny Vitaminu D

Osteoporóza je často doprovázena velmi nízkými hladinami vitamínu D. To je zapříčiňovala několika faktory:

Osteoporóza je vyvolána nadměrným dlouhodobým pojídáním vápníku. Tělo se to snaží vykompenzovat tím, že snižuje jeho absorpci ze stravy do krve. Jelikož vitamín D tuto absorpci zvyšuje, tělo se snaží vytvářet tak málo vitaminu D, jak je to jen možné.

• Zvýšená činnost štítné žlázy má za následek jednak nadměrné ukládání vápníku do kostí, jakož i jeho odbourávání z nich, což po čase povede k osteoporóze. V případě nedostatku kalcitriolu, sekrece hormonu PTH není ničím brzděna.

• Pokud příjem vápníku je extrémně nízký – méně než 300 mg denně (což samo o sobě je těžko dosažitelné), pak současný nedostatek vitaminu D může způsobit osteoporózu tím, že z toho mála ve stravě se ho do kostí dostane ještě méně.

Problémem není málo vitamínu D. To nás dokonce chrání před nadměrnou absorpcí vápníku. Nedostatek vitaminu D je tíživější spíše pro všeobecnou imunitu a odolnost vůči chřipkám a nachlazení jak pro zdravé kosti.

Například až u 52% vyšetřených žen v Saúdské Arábii byl problém s nedostatkem vitamínu D kvůli jejich zahalování se, ale kvalita jejich kostí nebyla ovlivněna.

Při alkoholicích úroveň vitamínu D snižuje o 3 až 48%, avšak opět, kvalita jejich kostí ovlivněna nebývá.

Obecně lze říci, že nepotřebujeme mnoho vitaminu D na zpomalení sekrece hormonu PTH ani na zvýšení absorpce vápníku.

Dokonce v zemích, kde se konzumují velké množství ryb a vajec (jediné potraviny s vysokým obsahem vitamínu D) míra zlomenin kyčlí je příliš vysoká.

V případech, kdy se konzumuje hodně vápníku a zároveň hodně vitamínu D, se takto zvyšuje i míra absorpce i ukládání vápníku. To následně po čase vede k osteoporóze (zrychluje se stárnutí osteoblastů).

Vliv cvičení na osteoporózu

Pokud by byla osteoporóza o nedostatku pohybu, pak všichni původně zdraví, ale fyzicky neaktivní lidé měli ji dostali. To se však neděje.

Proto ztráta kostní hmoty věkem nemůže být vysvětlována snižováním úrovně tělesné aktivity.

Zátěž určuje udržování síly kostí. Pokud se kosti nezatěžují vůbec (jako například ve vesmíru), tak ano, pak rapidně ztrácejí vápník. Pokud jsme však normálně aktivní, naše kosti obsahují dostatek vápníku na to, aby si poradili s běžnými pády.

Nedostatek cvičení k tomu nijak neovlivňuje osteoblasty a tedy ani jejich zrychlené opotřebení se, proto v žádném případě nemůže vést k osteoporóze.

Pokud máte nízkou hustotu kostí, pak extra cvičením si ji můžete zvýšit. To však není osteoporóza. Ta je pouze tehdy, pokud hustota kostí se už nedá zvýšit žádným způsobem (protože vyčerpaná kapacita potřebných osteoblastů je neobnovitelný).

Může cvičení zvýšit sílu kostí u starých?

Ano, ale jen tehdy, když reprodukční kapacita osteoblastů není ještě zcela vyčerpána. Cvičení podporuje aktivitu zbývajících osteoblastů a  dočasně zvýší pevnost kostí.

V případě, že reprodukční kapacita osteoblastů je téměř úplně vyčerpaná, pak už ani cvičení nepovede ke zvýšení hustoty kostí. Bohužel, toto bývá nejčastější příčinou u starších lidí s osteoporózou. S přibývajícím věkem se i možnost zvýšit hustotu kostí cvičením stále snižuje.

Běžné denní aktivity jsou vše, co člověk potřebuje pro udržení si zdravých kostí. Zvýšená fyzická aktivita vede k jejich rychlejšímu opotřebení, o zvýšeném riziku úrazů nemluvě.

Také je možné se zaměřit na posilování konkrétních svalových partií. V případě nárazů nebo pádů ty dokáží pohltit alespoň část z jejich energie.

Osteoporóza a nadváha

To, že menopauza přispívá k osteoporóze a naopak, že obezita ji zmírňuje jsou známé klinické zjištění.

Po menopauze hladina estrogenů je nízká. To zvyšuje riziko osteoporózy, protože estrogeny mají zpomalující účinek na činnost a odumírání osteoblastů při formování nové kostní hmoty.

Při obezitě se zvyšuje hladina leptinu. Ten, podobně jako estrogen, má na osteoblasty ochranný účinek. Zde však v žádném případě nechceme podporovat obezitu jako lék na osteoporózu, protože ta s sebou přináší celou řadu dalších zdravotních problémů. Jde jen o klinické zjištění.

Jsou však populární i postoje, že mírná nadváha přináší s sebou více zdravotních pozitiv než přeháněná štíhlost.

Jiné názory tvrdí, že obezita má ochranný účinek proti osteoporóze, protože zvýšená váha více zatěžuje kosti a tudíž zvyšuje jejich pevnost. Pokud by toto byla pravda, pak osteoporóza by se dala jednoduše přibrzdit a dokonce i zvrátit extra cvičením (zátěží svalů).

Takto tomu však není. Osteoporóza je neodstranitelná.

Není způsobena sníženou hustotou kostí, ale vyčerpáním regenerační schopnosti osteoblastů, která je v důsledku stárnutí konečná.

Nízká hustota kostí je důsledkem nedostatečné tvorby nové kostní matrice, ne příčinou.

Zdroj: www.4.waisays.com

Dodatek redakce

Na vstřebávání, metabolismus a regulování vápníku jsou potřebné vápník, hořčík, vitamin D a velmi důležitý je i vitamín K2. Ten reguluje v těle vápník a "posílá" ho tam, kde mě být (například kosti) a zabraňuje jeho nadbytečnému usazování se v cévách.

Pokud chybí vitamín K2, celý tento důležitý proces může byt narušen. Hořčík zase ovlivňuje metabolismus vitaminu D.

Stále máme za to, že při osteoporóze je důležité konzumovat potraviny s vysokým obsahem vápníku (obvykle doporučujeme brokolici, špenát a sezam), případně vápník doplňovat alespoň na začátku, spolu s vitamínem K2 a hořčíkem.

Vitamin D doporučujeme užívat 15000 IU mimo léta a v létě nic nebo 5000 IU denně, podle toho, jak dlouho trvá denně vystavení se slunečnímu světlu.

Tyto věci obvykle mají velmi dobrý účinek, samozřejmě spolu s jinými intervencemi jako HCL na lepší trávení / vstřebávání, pohyb, a vůbec zdravý životní styl.