Otázky k očkování proti chřipce (I. díl)

Kdy je možné očkovat proti chřipce?
Jedním z mýtů poslední doby je názor, že jedinou možnou dobou k očkování proti chřipce je pouze podzim, případně začátek zimy. V naší republice se chřipka vyskytuje každoročně převážně v lednu až dubnu. Chřipková epidemie obvykle trvá 6 až 8 týdnů a v tomto období onemocní 1 až 3 milióny lidí, tj. 10 – 30 procent obyvatel našeho státu. I když je vhodné a rovněž se doporučuje očkovat proti chřipce každoročně před výskytem epidemie chřipky, je možné proti chřipce očkovat rovněž i v průběhu její epidemie. V takovém případě nemusí očkování vždy spolehlivě ochránit před chřipkou, protože během období, kdy se ochrana vytváří (zpravidla 14 dní), může dojít k nákaze chřipkou. Přesto i opožděné očkování proti chřipce je stále lepší než žádné očkování.

S jakým očkováním je možné očkování proti chřipce kombinovat, tj. podávat současně?
Očkování proti chřipce lze provádět současně s jakýmkoli očkováním, i když v případě očkování se živými vakcínami se podle obecných ustanovení doporučuje raději takové očkování odložit o 1-2 týdny po očkování proti chřipce. Naopak jako velmi prospěšné se doporučuje provádět současné očkování proti pneumokokovým nákazám společně s očkováním proti chřipce a to především u osob starších 60-65 let.

Proč očkovat malé děti proti chřipce?
Chřipka je obvykle pokládána za infekční onemocnění, které postihuje především starší populaci a osoby postižené chronickým onemocněním. V průběhu každoročních epidemií chřipky však dochází k nejvyššímu relativnímu postižení dětí a při vysoké nakažlivosti chřipky se děti uplatňují jako velmi významný zdroj při šíření virů chřipky ve společnosti. Každé dítě je ohroženo chřipkovou nákazou , a to nejen děti z rizikových skupin, včetně astmatiků, ale i zdravé děti, zvláště děti ve stáří do dvou let a děti školního věku. V průběhu chřipkových epidemií dochází k nadměrnému počtu hospitalizací u dospělých i dětí, přičemž děti ve věku do dvou let, nepatřící do rizikových skupin, jsou hospitalizovány v příčinné souvislosti s chřipkovým onemocněním v poměrném počtu, odpovídajícímu poměrnému počtu u dospělých z rizikových skupin. Chřipka je významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti všech dětí. Hospitalizované děti představují jen špičku ledovce z počtu dětí, postižených chřipkou. K dětem léčeným doma nemusí být buď povolán lékař, nebo onemocnění dítěte může být diagnostikována jako onemocnění jiné než chřipka. Je to ovlivněno i tím, že u postižených dětí se ve vysokém procentu vyskytují jako hlavní příznaky rýma, faryngitida, zvracení, průjem a příznaky bronchiolárního a plícního postižení. Protože kašel a nevolnost mohou přetrvávat i dva týdny, bývá onemocnění dětí delší než u zdravých dospělých a je následováno dlouhým obdobím slabosti a únavy.

Co nejčastěji chřipka způsobí u malých dětí?
Onemocnění chřipkou vede poměrně často ke vzniku komplikací, především k zánětům středního ucha a k postižení plic. U dětí postižených chřipkou dochází ve 30-50 % k zánětům středního ucha. V průběhu epidemického období bývá sice většina případů dětských bronchiolitid vyvolána RS virem, 20 – 25% případů je však vyvoláno virem chřipky.

Proč se chřipka někdy podceňuje?
Laická, ale často i odborná veřejnost se domnívá, že je chřipka banální infekce, kterou provázejí zvýšená teplota, rýma a kašel. Ve skutečnosti je to nebezpečné lidské infekční onemocnění, které každoročně postihne 10% světové populace, během pandemie dokonce 40-50%. Na rozdíl od virových infekcí horních cest dýchacích, se kterými si většina lidí chřipku zaměňuje a které probíhají vesměs mírně, je chřipka onemocnění, které je každoročně příčinou tisíců úmrtí na celém světě. Během pandemie chřipky v roce 1918 až 1919 umřelo více než 20 milionů převážně mladých lidí. V ČR jsme v sezóně 2002/2003 zaznamenali epidemii střední intenzity, během sedmi epidemických týdnů onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest 1 886 000 osob. Je známo, že chřipka může vést i k úmrtím – u nás je těchto případů zaznamenáno každoročně několik desítek. Většinou se jedná o pacienty vyšších věkových skupin. Nicméně je důležité si uvědomit, že i u mladých lidí může chřipka vyvolat fatálně probíhající komplikace.

Jak lze poznat, že nejde o virózu, ale o chřipku?
Tato nemoc má charakteristické příznaky suchého, dráždivého kašle (virus působí v průdušnici), vysoká teplota (přes 38 °C), celková zchvácenost, bolesti svalstva a kloubů. Při chřipce ztrácí postižený člověk zájem o své okolí, o společnost a zaměstnání. V první etapě chřipkového onemocnění se nevyskytuje rýma, pokud se objeví, jde o sekundární následky nebo o jiné onemocnění horních cest dýchacích.

Jaké typy očkovacích látek proti chřipce se u nás používají?
Na trhu jsou dva typy očkovacích látek – splitové a subjednotkové. Snášenlivost je u obou velmi dobrá. Očkovací látky typu split, kde jsou navíc přítomny i částice viru, zodpovědné za imunitní odpověď, navozují lepší ochranu a to zejména u starších nebo chronicky nemocných osob. V České republice jsou k dispozici vakcíny od 4 velkých výrobců s komerčními názvy Begrivac, Fluarix a Vaxigrip (typ split), subjednotková vakcína Influvac a nová subjednotková vakcína se zesíleným účinkem Fluad.

Jaká je úhrada očkování proti chřipce, kdo platí za toto očkování?
V České republice není očkování proti chřipce až na výjimky povinné. Přesto se některým skupinám lidí v ČR hradí. Stát každoročně nakupuje několik set tisíc dávek očkovací látky. Používají se pro mimořádné očkování čtyř dispenzarizovaných diagnostických skupin: kardiaků a oběhově nemocných, diabetiků, nespecifických plicních onemocnění a chronických onemocnění ledvin. Dále se očkují všichni obyvatelé v uzavřených ústavech neakutního typu, tj. v domovech důchodců, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v hospicech. V těchto zařízeních se také nově zavedlo očkování zdravotnického personálu, protože právě personál, který se nakazí mimo zařízení, je nejčastějším přenašečem onemocnění. Řada lidí si očkování proti chřipce platí sama. Většinou je k tomu vede snaha vyhnout se zdravotním komplikacím nebo absenci v práci a následným ekonomickým ztrátám. Někteří zaměstnavatelé nabízejí očkování svým zaměstnancům jako pracovní benefit, protože si vyzkoušeli, že je to ekonomičtější. Podle mnohých odborníků nabude očkování proti chřipce na významu, pokud projde návrh zákona, který zruší vyplácení nemocenské v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti.