Přestože toto očkování všem pomoci nemusí, určitě je očkovaná část obyvatel více chráněná před chřipkou než ta, která očkování nepodstoupí a preventivně se zásobuje všemi možnými vitamíny (ať už v podobě tabletek nebo přírodního zdroje, tj. ovoce a zelenina) nebo svůj imunitní systém posiluje otužováním a správnou životosprávou. Tento rozdíl může dosahovat až 40%. A právě teď začíná období nejvhodnější pro očkování proti chřipce. Proto jsme pro Vás připravili několik významných otázek k očkování proti chřipce.

Jaká bývá proočkovanost populace proti chřipce?

Někteří lidé považují každoroční očkování proti chřipce za samozřejmost. Přestože proočkovanost v České republice v posledních letech mírně stoupá, zůstává stále velmi nízká, necelých 5%. V západní Evropě dosahuje běžně 17 %, v USA kolem 25 % (údaje z roku 2000). “Optimální by bylo, aby proočkovanost populace dosáhla úrovně západních zemí,” říká MUDr. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu a pokračuje: “Lidé si u nás stále málo uvědomují, že za své zdraví jsou zodpovědní především sami. Kromě rizikových skupin obyvatel, které očkujeme zdarma v rámci mimořádného očkování, vyhlášeném hlavním hygienikem České republiky, si každý může vyžádat vakcínu u svého lékaře. Jedna očkovací dávka stojí podle typu vakcíny od 150 do 230 Kč.”

Proč je účinnost očkování proti chřipce vymezena jen na jeden rok, respektive jen na jednu chřipkovou sezónu?

Očkování proti chřipce je nutné každý rok opakovat. Virus této nemoci má totiž schopnost určité proměny. Malé změně povrchových antigenů se říká drift a virus je pak zdrojem epidemií. Vakcína se proto vyrábí pro každou sezónu nová, s jiným složením kmenů, a to podle doporučení Světové zdravotnické organizace, která stanoví oba nejčastěji cirkulující subtypy chřipky typu A, stejně jako zástupce chřipky typu B. Do vakcíny se tedy vyberou takové prototypové kmeny, jejichž výskyt se vzhledem k analýze uplynulé sezóny nadále předpokládá. Vakcína proto standardně obsahuje zástupce subtypu A(H1N1), subtypu A(H3N2) a typu B. Nebezpečnější je radikální změna viru označovaná jako shift, která mívá na svědomí pandemie. Proti tomuto typu viru nemá většina obyvatel žádné protilátky a ten pak může způsobit vysoké počty úmrtí. Pandemie jsou známy z minulosti například jako ruská nebo španělská chřipka. Poslední pandemie byla zaznamenána v roce 1977. Pandemie chřipky přicházejí obvykle z Dálného východu, kde žijí lidé v těsné blízkosti vodní drůbeže a prasat. Pro radikální změnu viru chřipky je totiž důležité, že vystřídá právě tyto tři hostitele.

Proč osoba očkovaná proti chřipce může onemocnět “chřipkou”?

Akutní respirační onemocnění je způsobeno nejen chřipkovými viry (typu A a typu B), jak se mnozí domnívají, ale také dalšími viry jako jsou adenoviry, respirační syncytiální virus, apod., které se přenášejí nejčastěji a obvykle kapénkovým způsobem. Největší díl těchto chorob je zapříčiněn skutečně chřipkovými viry, přičemž zhruba 25 až 30% představuje virus chřipky typu A a zhruba 10% virus chřipky typu B. Velmi významně se na tomto typu onemocnění podílejí rovněž respirační syncytiální virus (zhruba 20%), adenoviry (zhruba 10%) a v menší míře také ostatní viry a bakterie (do 5%). Respirační onemocnění nemusí být vždy způsobeno viry, ale rovněž bakterií, tzv. Mycoplasma pneumonie, která se na nich podílí téměř 25-30%. Očkování vůči shora jmenovaným virům a bakteriím se teprve vyvíjí a připravují se vhodné očkovací látky. Někdy může dojít k situaci, že volba správného kmene obou typů chřipky (A i B) není pro danou chřipkovou sezónu stoprocentně spolehlivě stanovena SZO. Pak se účinnost očkování snižuje v proočkované populaci. Přesto i takové očkování je prospěšné, neboť minimálně se snižují komplikace z chřipky a zmírní se průběh chřipky u očkovaných osob.

Proč se stále častěji mluví o pandemii chřipky?

V dnešní době panují obavy z rychlého šíření pandemie kvůli rozvinuté mezinárodní dopravě. Pandemie, tj. masivní epidemie způsobená naprosto novou shiftovou variantou viru chřipky, se může stát závažným sociálním a ekonomickým problémem, může být dokonce ohrožena samotná bezpečnost a chod státu (například zásobování vodou, potravinami a doprava). Virulence nového kmenu je neznámá a vnímavost obyvatelstva je stoprocentní. Česká republika má pro tento případ, kdy podle odhadů onemocní až polovina obyvatelstva, schválený tzv. pandemický plán, který schválily vláda a Rada obrany státu. Vláda akceptovala propočty odborníků a na zvláštní účet deponovala 80 miliónů korun, které se mohou v případě potřeby využít. Pandemický plán stanovuje řídicí skupinu, celý proces je rozdělen na etapy, všechny kompetence a úlohy jsou přesně přiděleny. Součástí protipandemických opatření je také absolutní uzavření kin, divadel a míst, kde se scházejí velké počty lidí.

Co je známo z historie chřipky?

Chřipkové epidemie patřily vždy mezi velmi obávaná nebezpečí. Již v letech 1485 až 1551 byla na britských ostrovech zaznamenána epidemie “anglického potu” s popsanými příznaky podobnými chřipce. Onemocnění postihovalo většinou mladé muže. V roce 1918 postihla epidemie španělské chřipky střední Evropu. V té době onemocnělo téměř 20% obyvatelstva. Projevy chřipky byly závažnější, převažovaly zápaly plic, postižení centrálního nervového systému apod. Skoro 20 miliónů nakažených osob zemřelo na chřipku a její komplikace. Šíření epidemie napomohla válka. V některých oblastech byl život zcela ochromen a někde se dokonce díky epidemii zastavila i válečná tažení. Postiženi byli převážně lidé ve věku 20 až 45 let. Chřipka, neboli influenza, dostala svůj latinský název ze středověké představy, že nemoc má původ ve vlivu hvězd (tzv. influx). V roce 1933 Smith, Laidlaw a Andrewes izolovali virus chřipky. První očkovací látky byly připraveny z celých virových částic chřipky typu A a B, které se chemicky usmrtily. Od roku 1960 bylo zavedeno očkování proti chřipce typu A a B. Během sedmdesátých let vytvořila Světová zdravotnická organizace mezinárodní síť, která sledovala výskyt kmenů chřipkových virů a určovala převažující antigeny. Tento systém se osvědčil. Napomáhá výrobcům chřipkových vakcín předem určit kmeny chřipkových virů typu A a B pro příslušný rok. V druhé polovině dvacátého století se příprava a výroba chřipkových vakcín dále rozvíjela. Podařilo se připravit čistší a bezpečnější vakcíny z bílkovinného a tukového virového pouzdra, které se s velkým úspěchem používají dodnes.

převzato z webu : www.vakciny.net

loading...

Komentáře