ZHORŠUJÍCÍ SE ZRAK
Oči starého psa se mohou zdát matné a neprůhledné, což bývá příznakem šedého zákalu (neprůhlednosti oční čočky). Zhoršující se zrak nicméně pro psy nepředstavuje zásadní handicap, protože pro ně je mnohem důležitější čich. Dokonce i štěně bude na podlaze instinktivně hledat pamlsky spíše čichem než zrakem.
NEDOSLÝCHAVOST
Jak pes stárne, může se u něho začít projevovat nedoslýchavost. S naprostou jistotou se těžko rozpozná, i když si pravděpodobně všimneme, že pes v různých situacích reaguje jinak než obvykle (např. když ho z dálky přivoláváme a pes očividně neslyší, zatímco v minulosti dával najevo, že náš hlas poznává). Nedoslýchavost nebo úplná hluchota se častěji vyskytují u zvířat starších než deset let – v této věkové skupině se tento problém vyskytuje u každého desátého psa. U psů starších čtrnácti let je výskyt ještě čtyřikrát vyšší. Zvěrolékař bude chopen provést na psu určité zkoušky sluchu, ale proti hluchotě jako takové v současnosti žádná účinná léčba neexistuje.
MENTÁLNÍ POTÍŽE
V současné době si veterináři a odborníci zabývající se psím chováním stále více uvědomují, že u starších psů se rovněž snižuje mentální čilost, a dokonce u nich zřejmě existuje obdoba naší Alzeheimerovy choroby. Stejně jako jejich vlastníci se nyní psi dožívají mnohem vyššího věku, a proto jsou takováto onemocnění stále častější. Jedním z nejobvyklejších problémů, které se u starších psů vyskytují, bývá tzv. stařecký strach z osamění, jehož příznaky se nejčastějí projevují v noci, kdy všichni v domě spí. Pes se probudí a cítí se dezorientovaný. Začne štěkat a kňučet a vykazuje známky zjevného znepokojení v extrémních případech se dokonce pomočí či vykálí. Pokud u psa takovéto chování zpozorujeme, musíme ho spíš uklidnit než mu spílat – už jenom proto, aby všichni mohli jít brzy zase spát. Potom bychom si měli neprodleně domluvit návštěvu u veterináře a zjistit, zda chování psa nemá nějakou závažnou příčinu – např. nádor. Pokud se zdá, že žádná fyzická příčina neexistuje, může veterinář psovi předepsat léky na zmírnění jeho nepokoje, a tím se problém vyřeší. Zajímavé je, že touto nemocí trpí nejčastěji ti psi, kteři byli nervózní už v mladém věku.
NÁDORY
Pokrok ve veterinární léčbě umožňuje, že nyní lze léčit celou řadu různých onemocnění, se kterými se u starších psů setkáváme. Například dříve se nádor u psa odstraňoval pouze chirurgicky, ale nyní mu veterinář může rovněž předepsat léčbu pomocí chemoterapie nebo radioterapie. V situacích, kde by obvyklý chirurgický zákrok mohl být nebezpečný z důvodu krvácení do konkrétní oblasti či rizika infekce, se nyní přistupuje ke kryochirurgii. Tato metoda je založena na vsunutí speciální sondy a následné aplikaci mrznoucího tekutého dusíku na nádor – tím se nádor oddělí od sousední zdravé tkáně. Zmrazením se nádorové buňky zničí tak, že postupně odpadnou a jsou nahrazeny zdravými buňkami.
SELHÁNÍ LEDVIN
Selhání ledvin je jednou z nejčastějších příčin úhynu staršího psa, a přestože v současné době ještě není možno poškozenou ledvinu léčit, podávání stravy složené z bílkovin vysoké biologické hodnoty (v omezeném množstvy napomáhá stav stabilizovat, často i na řadu let. Psí ledviny mají úžasnou nadbytečnou kapacitu, a teprve pokud se jejich funkce sníží o dvě třetiny, začínají být známky nemoci patrné. Nejzjevnější z nich většinou bývá podstatný nárůst spotřeby tekutin a tomu odpovídající zvýšené množství moči. U staršího psa musíme sledovat, kolik vody vypije, abychom tento problém zpozorovali už v počátečním stadiu. To může být těžší, než se zdá, protože spotřeba vody u psa může být ovlivněna řadou okolností, jako např. teplotou a typem potravy. Tak třeba období horkého počasí spolu se suchým krmivem pravděpodobně povedou ke zvýšení spotřeby vody. Další komplikací je, že pes se venku často napije z kaluže, takže přesně stanovit, kolik toho vypil, není snadné. Nicméně obvykle sami víme, jaká je u našeho psa normální spotřeba tekutin, a tak bychom se zpozorováním případných změn neměli mít větší problémy. Se zvýšeným průtokem vody, který je důsledkem onemocnění ledvin, dochází ke ztrátě dalších důležitých složek (např. vitaminu B), což se může projevit jako jejich nedostatek. Rovněž může být ovlivněno vstřebávání vápníku z důvodu nedostatku hormonu, který je produkován v ledvinách. Za normálních okolností se tento proces stimuluje ze střev. Nicméně znovu zdůrazňujeme, že tento problém lze upravit úpravou psí potravy. Další očividnou známkou selhání ledvin u staršího psa bývá zápach z tlamy, i když ten někdy bývá způsoben problémy se zuby.
ONEMOCNĚNÍ ZUBŮ
Onemocnění zubů může psa postihnout v kterémkoli věku, ale častěji se vyskytuje u starších jedinců, zejména pokud se živí měkkou potravou. Určitá menší plemena jako např. trpasličí pudl – trpívají tímto problémem zřejmě častěji než jiná. Pokud se na zubech psa hromadí zubní kámen, je pravděpodobné, že brzy dojde k zánětu dásní a zuby se začnou viklat. Jak postupně dásně ustupují, bakterie získávají snadnější přístup ke kořenům zubů, a důsledkem někdy bývá absces. Pes potom může začít trpět silnými bolestmi zubů a bude mít problémy se žrádlem. Zvěrolékař by měl zuby psa kontrolovat dvakrát ročně a v případě nutnosti odstranit zubní kámen, aby nedošlo k zanícení dásní. Přirozenou prevencí akumulace zubního kamene na zubech je suchá potrava, určitý typ předmětů na okusování (požádáme o radu veterináře) a pravidelné čištění zubů pomocí speciálního psího zubního kartáčku
Článek je ukázkou z knihy:
Chov domácích miláčků (Alderton David)
Vydalo nakladatelství: Nakladatelství Columbus, s.r.o.
