Proto dřív platilo být duchovní = být chudý, když se vyznávala cesta askeze jako podmínky vstupu do Božího království!
Takto o problematice finančního nedostatku píše Valerij Sinelnikov ve své knize "Skutečné bohatství:
„Podívejte se," říkám a ukazuji jim knihu, „tato kniha stojí pět hřiven. A kolik stojíte vy?"„Jo tak," řekla žena, „pokud to myslíte takhle, pak nestojím ani za groš."
„Proto se také trápíte kvůli nedostatku peněz."
A jak se chováte k sobě vy? Do jaké míry je vyvinutý váš pocit vlastní hodnoty?
Pokud si pravidelně nadáváte, cítíte vinu nebo si myslíte, že jste horší nebo lepší než někdo jiný, máte problém nejen s úctou a láskou k sobě, ale také se životem.
Snadno se to dá zjistit podle následujícího schématu: Jsem horší než někdo, jsem špatný/špatná – nezasloužím si žít – program sebezničení. Zároveň vaše energie směřuje k tomu, kdo si o sobě myslí, že je dobrý a že si všechno zaslouží. Jsem dobrý/dobrá, jsem skvělý/skvělá – zasloužím si žít – program vývoje.
Z toho odvodíme ještě jednu formuli: „Množství peněz je přímo úměrné kvantitě úcty k sobě." Jak se chováme k sobě? Navíc v celostátním měřítku. Máme obrovské bohatství a zdroje, jak přírodní, tak i lidské, ale nevážíme si sami sebe. A média tento stav podporují. Stále zdůrazňují, že jsme třetí země, že ruský Ivan je hlupák, alkoholik a prostopášník. Nebo ta situace, kdy lidem po celé měsíce a roky nedávali výplatu, ale oni stále chodili do práce. Co je to? Je to jednoduše nedostatek sebeúcty, vrchol nelásky vůči sobě. Zvětšujte své sebehodnocení prostřednictvím hodnocení lidí ve vašem okolí. Jednoduše dělejte to, co umíte dělat velmi dobře.
Hlavní příčiny nedostatku peněz
První příčina – a nejdůležitější – je nechuť konat a žít v tomto světě. Jednoduchý příklad. Pokud nemusíte zatloukat hřebíky, nepotřebujete kladivo, a tedy ho nikdy nebudete držet ve svých rukou. Pokud potrubí a kohoutky ve vašem domě jsou v pořádku, nebudete volat instalatéra. Nepotřebujete ho. Je to logické? Ano! Stejné je to i ve vztahu k penězům. Pokud je nemáte, znamená to, že je nepotřebujete. Předpokládám, že se někteří čtenáři pobouří: „Co znamená „nepotřebujete"? Dobře vím, že je potřebuji. Dokonce vím kolik."
Jsou to jen prázdná slova. Proč prázdná? No proto, že za nimi nestojí obraz. Chybí potřebné city a emoce. Proto první, co potřebujete, je přesně si uvědomovat, co si přejete. Již jsem psal o tom, že někteří lidé vůbec nevědí, co v životě potřebují. Vědí jen to, co nechtějí. Co ale chcete? Zeptejte se svých blízkých, co je cílem a smyslem jejich života? Zeptejte se nejdřív sebe: „Proč žiji? K čemu směřuji? Jaké je mé nejtajnější přání?"
Je mnoho lidí, kteří vůbec nechtějí žít. A ještě více je těch, kteří své nechtění žít mají skryto hluboko v podvědomí.
Jak se to projevuje? Deprese a smutek, hněv a podrážděnost, pocit ukřivděnosti a lítost. To je skryté nechtění žít. Pokud v tomto světě nechcete žít, nač potřebujete peníze? Vždyť jsou nástrojem TOHOTO světa, umožňují získat věci a služby TOHOTO světa. Ale v případě, že se chystáte na onen (není známo jaký) svět, o jakých penězích se vůbec bavíme? Peníze jsou pro ty, co chtějí žít. Co chtějí tento svět měnit.
Druhá příčina: peníze jako modla
V poslední době se objevilo mnoho knih a tréninků na téma, jak dosáhnout úspěchu. Ten zpravidla všichni spojují s množstvím peněz. Lidé jsou směrováni na získání peněz, které je úplně pohlcuje. Všechno se podřizuje dosažení hmotného blahobytu. V tomto případě se peníze stávají smyslem a jediným cílem života. Stávají se modlou.
Někteří lidé se naučili, jak se programovat na úspěch. Samozřejmě, pokud jste silný člověk a máte pevnou vůli, určitě dosáhnete svého cíle.Člověk přece může všechno! Jenomže přitom mohou selhat jiné životní oblasti. Aby byla zachována rovnováha a harmonie, samotný život začne napravovat jednostrannost, směrovat vaši pozornost na jiné oblasti. Samotná cílevědomost nestačí. Je velmi důležité mít čisté úmysly, nedopouštět se násilí na sobě a na okolním světě. Jinak se všechno obrátí proti vám.
Tento svět je přece náš svět. A my jsme jediný celek. Je velmi důležité pochopit, že smysl života spočívá v plné seberealizaci člověka. Mnozí lidé spojují bohatství s množstvím peněz a s věcmi, které se získávají jejich prostřednictvím. Vzpomeňte si na definici tohoto slova: „Bohatství je hojnost materiálních hodnot, peněz."
Vzniká následující rovnice: bohatství = peníze. Představte si, jak převrácený je smysl některých pojmů! Lidé sami zbožňují peníze. Přidělují jim obrovskou sílu a moc. Myslím si, že mnozí z vás slyšeli frekventovanou větu: „Za vším jsou peníze."
Ale všechno je Absolutno, tedy Bůh. Zkusme napsat: Bůh = peníze. Je to přece nesmysl! Když Bůh tvořil svět, nestvořil peníze. Peníze vymyslel člověk. Neznamená to, že peníze jsou špatné a pocházejí od satana. Je to výplod určitých sil Vesmíru. Ale vždyť člověk řídí VŠECHNY síly. A pokud sám změní svůj vztah k penězům, přestane na nich být závislý, budou mu věrně sloužit a pomáhat v realizaci jeho čistých úmyslů.
Má to hluboký smysl. Bud´ peníze řídí člověka, protože je sám obdařil obrovskou silou a mocí. Anebo člověk, jenž vlastní sílu a moc, řídí peníze a uplatňuje je v realizaci svých záměrů. Peníze jsou dnes neoddělitelnou částí našeho života, proto je potřeba umět s nimi zacházet. Je nutno vytvořit správný vztah k penězům, ale především k sobě a k okolnímu světu.
Cíl nebo prostředek?
Peníze jsou nástrojem, tedy prostředkem, ale ne cílem. Vzpomeňte si na jejich funkci a předurčení. Peníze slouží k získání zboží, práce a služeb. Peníze SLOUŽÍ! Ale u mnohých lidí všechno spočívá v penězích. Tedy i jejich osud a život záleží na penězích. Ale vždyť je to smutné. Smutné je to, že se lidé dobrovolně stávají otroky a neuvědomují si to. Oni nežijí, jen se účastní jakýchsi „krysích dostihů". Vydělají určité množství peněz a za chvíli opět cítí nedostatek. Pak se znovu honí. A tento závod trvá do konce života. Bezdomovec se rozhořčuje kvůli pěti korunám, které mu chybí na pivo. Podnikatel potřebuje sto tisíc a také se trápí. Málokdo dokáže uniknout tomuto závodu. Zdá se, že tady nejde o peníze, ani o jejich množství.
TEST
Ted´ se prověřme pomocí jednoho testu, který pojmenujeme „Peníze jako modla".
Odpovězte na první otázku: „Chodíte do práce?" Pokud ano: „Proč pracujete?"
Obvyklé varianty odpovědí jsou: abychom vydělali peníze; abychom uživili sebe a svou rodinu; abychom zajistili své děti; abychom si koupili určité věci, zaplatili nájemné. Vypadá to, že cílem vaší práce je získat peníze. A už vás mám! Jenomže tyto umělé pasti jsem nenastražil já.
Ted´ analyzujme dál. Kolik času věnujete práci? Obvykle 8 hodin denně. A to už je třetina života (tedy 33,3 %). K tomu připočítejte cestu tam a zpátky (ve velkých městech zabere kolem dvou hodin i víc), plus přesčasy a rozhovory o práci v rodinném kruhu a s přáteli. Vypočítejte hodnotu modly peněz v procentech.Ted´ k tomu přidejte všechny své ničivé myšlenky, emoce a starosti spojené s penězi. Co je to za emoce? Je to strach, chamtivost, závist, pocit viny a jiné.
Pro lidi, kteří v současné době jakoby nepracují, například ženy na mateřské nebo ženy v domácnosti, zní otázka jinak: „Pracuje můj manžel?" Pokud ano: „Věnuje dost pozornosti mně a dětem? Dělá si starosti o peníze?" Manžel je přece vaším odrazem. Pro ty, kteří studují, otázka zní: „Proč studuji?" Pro ty, kdo nemají práci, ale usilovně ji hledají: „Proč chci pracovat?"
Často se mě lidé ptají: „Copak se vůbec nemá myslet na peníze?" Nač zacházet do extrému? Na peníze je rozhodně třeba myslet. Zkusme odvodit ještě jeden vzorec peněz. Vyplývá z definice jejich funkce: čas – peníze, čas – zboží. „Množství času a pozornosti, které věnujeme penězům, je přímo úměrné času a pozornosti, které potřebujeme na získání zboží a služeb."
Z toho plyne, že na peníze je třeba myslet jen tehdy, když za ně něco nakupujeme. Tedy několik minut nebo vteřin denně. Anebo vůbec na ně nemyslet, pokud nic nekupujeme. V takovém případě peníze nejsou cílem, ale prostředkem. A začínají pracovat na vás. Tedy nestojí na prvním místě, ale vedle. Peníze jsou pomocníkem.
Na jednom z mých seminářů vyprávěl jeho účastník: „Všiml jsem si, že jakmile dávám peníze na první místo, dohoda se hroutí. Už si s potěšením třu ruce, předem si vychutnávám zisk a počítám výdělek a klient nakonec nepřichází. Analyzoval jsem duševní stav, ve kterém jsem se po podobných situacích nacházel. Začínal jsem si dělat starosti, dokonce se u mě objevovala skrytá zlost na klienta a všeobecně na lidi. Pak vznikal neklid ohledně peněz."
Jakékoliv negativní, ničivé emoce a prožitky ohledně peněz vypovídají o tom, že jste jejich otrokem. Lpíte na penězích a ztratili jste pozici pána. Jaké jsou to emoce a prožitky?
Zavrhování peněz
Jedním z nejničivějších programů je zavrhování peněz. A to, co člověk odmítá, ve svém životě mít nebude. V době rozvinutého socializmu, za vlády sovětů nám vštěpovali špatný, opovržlivý vztah k bohatým lidem a k penězům. Téměř v každé pohádce bohatý byl špatným a chudý – dobrým. Americký kapitalista byl nepřítelem číslo jedna, ale chudý a nešťastný Etiopan – věrný přítel.
I křesťanství zavrhuje peníze a hmotné statky. Pamatujete se na slova z Evangelia: „Snáze projde velbloud uchem jehly, než bohatý do Božího království."
V současné době se lidem vštěpuje jiná myšlenka, která se zakládá na názoru, že peníze jsou všechno, že je to základ života. Ale to staré přesvědčení sedí hluboko v podvědomí. Proto na vědomé úrovni vzniká silný konflikt.
Peníze – je to dobro nebo zlo?
Již jsme si vysvětlili, že peníze jsou předmětem s určitou funkcí. A je pouze na vás, pro jaké účely jej využijete. Za peníze lze koupit zbraně, ale lze také založit krásnou zahradu.
Z knihy Skutečné bohatství (Valerij Sinelnikov)
