Hltanem prochází vzduch dolů trubicí zvanou průdušnice. Na konci se průdušnice rozdělí ve dě užší trubice – průdušky. Jedna průduška vede vzduch do levé plíce a druhá do pravé. Uvnitř plic se průdušky větví do velkého počtu uzoučkých rozvětvených trubiček zvaných průdušinky. Jemné plicní cévy s tenkými stěnami odebírají ze vzduchu kyslík a uvolňují do něj oxid uhličitý, který v těle vznikl. Oxid uhličitý – spolu s vodní párou a teplem – vychází z těla při výdechu.
Choulostivé růžové plíce s houbovitou strukturou jsou uloženy v hrudním koši, dobře chráněné žebry, hrudní kostí a na zadní straně páteří složenou z obratlů. Plíce leží na svalu zvaném bránice, který se pohybuje nahoru a dolů, aby pomáhal plícím v pravidelných intervalech nasát vzduch dovnitř a vypudit jej ven z těla.
Novorozenci mají zdravé růžové plíce. Během stárnutí se plíce postupně zbravují do šeda, nebo dokonce černa. Stává se tak proto, že se v nich ukládají drobné částečky prachu a jiných pevných látek ze vzduchu. Lidé žijící ve městech mají často plíce tmavší, než ti, kdo žijí v méně znečištěných oblastech.
Jedno z nejhorších poškození plic způsobuje kouření. Dehet a saze z kouře se usazují uvnitř plícních sklípků a dýchacích cest. Usazeniny dráždí dýchací cesty a organismus podstupuje při získávání dostatky kyslíku větší námahu.
