Například člověk s rozsáhlými hlubokými popáleninami třetího stupně cítí obvykle slabší bolesti než člověk s relativně méně vážnými popáleninami prvního nebo druhého stupně. To, co je pro někoho jen nepříjemná mrzutost, může být pro jiného nesnesitelné, přestože příčiny obojího mohou být prakticky totožné.Přestože je bolest zpočátku pouze příznakem choroby, často jako by sama převzala vládu a neustává ani dlouho poté, co byla její příčina vyléčena. Bolest může ovládnout váš život, znemožnit vám vykonávání každodenních aktivit a krást vám v noci spánek, přestože pro ni neexistuje jasná příčina.
Všeobecná pohroma – bolest
o bolesti se někdy říká, že je spravedlivá, protože zasahuje staré i mladé, bohaté stejně jako chudáky, nevybírá si ani mezi lidmi s různým etnickým nebo kulturním zázemím. Podle některých výzkumů trpí každý den více než 2 miliony Čechů bolestmi, které jim nejméně několik dní v měsíci znemožňují vykonávat běžné denní úkony. Bolesti nejrůznějšího druhu jsou také nejčastějším důvodem, proč se lidé vydávají k lékaři, k masérovi nebo jinému odborníkovi v oblasti zdravotní péče. Celkové náklady za lékaře, léky proti bolesti, zameškanou práci, úhrady ztráty výdělku se každoročně vyšplhají do závratné výše.
Akutní versus chronická bolest
Bolest se dá rozdělit do dvou obecných kategorií: na akutní a chronickou. Akutní bolest pocítí jednou za čas každý z nás – příkladem může být náhlá ostrá bolest při říznutí, spálení, výronu nebo zlomenině; pulzující nebo tepavá bolest při migréně; vytrvalá, když vás bolí zuby, nebo soubor nepříjemných pocitů, které jsou předzvěstí chřipky. Takové a další typy bolesti jsou varovným signálem, že něco v našem těle nefunguje správně a měli bychom tomu věnovat pozornost. Akutní bolest nám dává najevo, že musíme ochránit organismus před dalším poškozením a vyhledat ošetření.
Zkreslené vnímání času
Akutní bolest většinou trvá jen krátkou dobu, ale ti, kteří jí trpí, často její délku zveličují. Například lidé postižení zánětem trojklaného nervu, což je jedna z nejprudších bolestí, obvykle vykládají svým lékařům, že její záchvat trvá hodiny, potom bolest zmizí jen na pár minut a hned se zase objeví. Ve skutečnosti je tomu obvykle naopak: intenzivní bolest hlavy trvá jen několik minut a mezi jednotlivými záchvaty bývá i několikahodinová přestávka. Takové zkreslené vnímání samozřejmě nic nemění na míře utrpení. Přitom je možné se akutní bolesti poměrně rychle zbavit léčbou.
Neopodstatněná bolest
Chronická bolest se chová úplně jinak. Lékaři ji definují jako jakoukoli bolest, která se objevuje po dobu tří až šesti měsíců nebo i déle a nevymizí při běžné léčbě. Chronická bolest na rozdíl od akutní nemá ochrannou funkci, a to ani tehdy, když ji způsobuje chronická choroba, jako např. artritida. Může se dokonce stát, že reakce na artritickou bolest, tj. nečinnost, je naopak kontraproduktivní. Dlouhodobé posedávání nebo ležení v posteli může pacientův stav i zhoršit, protože způsobí další ztuhnutí kloubů.
K propuknutí chronické bolesti může někdy dojít v souvislosti s akutním zraněním nebo nemocí, jako je např. "houser" nebo vyhřezlá ploténka. Příčina akutní bolesti se vyléčí, avšak bolest zůstává. V mnoha případech se však bolest prostě objeví bez jakéhokoli zjevného popudu a začne žít svým vlastním životem; nutí svou oběť změnit životní styl tak, aby se jí přizpůsobila. Taková bolest člověka nutí zkoušet nejrůznější utišující léky a hledat odbornou pomoc, což bohužel často končí návštěvami u dlouhé řady lékařů a různých alternativních léčitelů, v marné snaze najít úlevu.
Chronická bolest může rozbít mezilidské vztahy a zničit kariéru; dokáže změnit optimistického a společenského člověka v nedůtklivého a deprimovaného poustevníka. Ale není to nevyhnutelné – pro velkou většinu lidí trpících chronickou bolestí existuje pomoc.
Jak bolest definují lékaři
Lékaři bolest obvykle klasifikují jako povrchovou, nebo hlubokou. Povrchová bolest se objevuje, jsou-li stimulována nervová vlákna vedoucí bolest v kůži nebo na obalech některých orgánů. Zvláště bohatá na nervová vlákna jsou střeva, močové cesty, spojivka oka, žlučovody a nos. Při stimulaci vysílají okamžitou zprávu do míchy. Například když se dotknete horkého sporáku, zpráva o bolesti putuje po dráze rychlé bolesti a dostane se do míchy ve zlomku sekundy. Mícha reaguje stejně rychle a pošle zpět do nervů a svalů v paži zprávu, aby ruka od rozpálené plotny ucukla. To všechno se stane bleskově rychle a bez vědomého úsilí. Uvědomění bolesti v mozku nastává později.
Povrchová bolest, které se někdy také říká somatická, je vnímána jako intenzivní a palčivá. Může být vytrvalá nebo periodická a její intenzita se mění podle příčiny. Jako štiplavé nebo palčivé může být vnímáno i malé říznutí nebo povrchová spálenina.
Naopak hluboká bolest, lékaři označovaná také jako viscerální, má původ v nervových vláknech ve svalech, kostech, tkáních vnitřních orgánů, např. v srdci, slinivce nebo ledvinách. Takové zprávy o bolesti cestují do mozku o něco déle a výsledná bolest je hluboká a tupá nebo pulzující, např. jako břišní nebo svalová křeč. Tyto dva typy bolesti se často vyskytují společně, zvláště je-li jejich příčinou zranění.
