Dříve začínal týden nedělí, pro tuto informaci je vhodné toto zachovat. Křesťané převzali od židů sedmidenní týden, původně v židovské podobě pouze s číslovanými dny beze jmen. Pro židy platilo, že šest dnů týdne je určeno k práci a sedmý den náleží bohu.
|
Neděle |
den odpočinku, nedělá se |
|
Pondělí |
den po neděli |
|
Úterý |
druhý den po neděli, slovansky vtorij děň |
|
Středa |
prostřední den týdne |
|
Čtvrtek |
čtvrtý den po neděli |
|
Pátek |
pátý den po neděli |
|
Sobota |
židovský svátek, shabbat |
Křesťané považovali všechny dny týdne za boží čas a tak jednotlivé dny byly sváteční, feria. Vlastní jména však neměly, byly pouze počítány: feria prima. secunda až po feria septima, místo níž se ale používalo označení židovského svátečního dne sabbatum.
Zatímco pro židy byl sváteční den posledním dnem týdne, křesťanským svátečním dnem byl den Vzkříšení Páně (který odpovídal římskému Dni Slunce) a byl prvním dnem týdne.
Úředně byla neděle jako volný den zavedena ediktem římského císaře Konstantina Velikého dne 3. března 321.
