Jména měsíců převzala většina evropských národů od Římanů, viz názvy měsíců v juliánském kalendáři. V našem jazyce se však projevil způsob slovanský.
Leden
nejstudenější měsíc, tvoří se ledy
Únor
led se v tomto měsíci noří, láme a puká
Březen
březí dobytek rodí nebo může jít i o čas bříz
Duben
duby začínají pučet
Květen
dříve máj, Jungmann roku 1805 použil květen
Červen
vyjadřuje načervenalost plodů, to však platí i pro následující měsíc
Červenec
načervenalost plodů nebo může být základem i červec (brouk)
Srpen
vrcholí žně, používá se srp
Září
podzimní říje zvěře, platí však i pro následující měsíc
Říjen
podzimní říje zvěře
Listopad
listí padá ze stromů
Prosinec
doba adventu je spjata s prosbou, může však jít i o zkomoleninu slova prasinec (doba zabijaček)
