Pro zevní ozařování se používají terapeutické rentgenové přístroje, kobaltové ozařovače a lineární urychlovače. Do zavedení vysokovoltážních kobaltových ozařovačů se prováděla léčba zářením na terapeutických rentgenových přístrojích s nízkou energií záření. Nejvyšší dávka záření se dosahovala na kůži a v následujících tkáňových vrstvách se záření rychle zeslabovalo. Kůže byla rozhodující strukturou limitující dávku do nádoru. Z této doby pocházejí termíny „spálení " kůže. Dnes se rentgenové ozařovače používají jen k léčbě kožních nádorů, paliativnímu ozařování například kostních metastáz a léčbě nenádorových onemocnění, jako jsou zánětlivé procesy pohybového aparátu.

Kobaltové ozařovače znamenaly novou éru radioterapie. Produkují záření s vysokou energií, které poskytuje nejvyšší dávku pod povrchem kůže a umožňují vpravení účinných dávek do nádorového ložiska.

Standardem moderní radioterapie jsou lineární urychlovače s ještě vyšší energii než kobaltové přístroje. Hlavice lineárního urychlovače může rotovat o 360 stupňů kolem pacienta. Nádor tak je ozařován z více úhlů, dávka záření se sčítá v nádoru a snižuje se dávka na zdravé orgány. Svazek záření je možné tvarovat systémem clon, aby jeho tvar a velikost odpovídaly nádorovému ložisku a šetřilo se okolí.

Brachyterapie je charakterizována vysokými dávkami záření přímo v oblasti nádoru a rychlým poklesem dávky do okolí. Brachyterapie je nenahraditelnou léčebnou metodou u nádorů dělohy, prsu, dutiny ústní. Používá se rovněž k zmírnění obtíží způsobených nádorovým zúžením průdušek, jícnu, žlučových cest. Po dlouhou dobu bylo nejdůležitějším zdrojem záření pro brachyterapii radium, bylo však nahrazeno radioizotopy, které jsou bezpečnější z hlediska radiační ochrany. V současné době se brachyterapie provádí pomocí automatických afterloadingových přístrojů. Do oblasti nádoru se nejprve zavede aplikátor, po rentgenové kontrole jeho správné pozice se připojí k přístroji, ze kterého vyjíždí radioaktivní iridiové zrno. Ozáření samotné trvá několik minut.

Ve tkáni zasažené ionizujícím zářením dochází k ionizaci molekul uvnitř i vně buněk. Klíčovou molekulou je kyselina deoxyribonukleová, která řídí život a rozmnožování buňky.

Ozářené buňky nejsou schopny rozmnožování a umírají. Nádorové buňky jsou obecně citlivější na ozáření než buňky zdravé a proto je možné nádor zářením vyléčit. Rozdělí-li se celková dávka záření nezbytná ke zničení nádoru do velkého počtu malých denních dávek, násobí se rozdíl v radiosenzitivitě nádorových a zdravých buněk a snižuje se riziko nežádoucích účinků záření.

Nádory se liší různou citlivostí na záření. Extrémně citlivé jsou nádory lymfatické tkáně, leukemie a nádory ze zárodečných buněk.. Středně citlivé jsou karcinomy, radioresistentní jsou zejména nádory mozku či pojivové a svalové tkáně. Citlivost na záření, radiosenzitivita, však neznamená zároveň vyléčitelnost zářením, radiokurabilitu. Lymfomy, které jsou velmi radiosenzitivní, nemusí být vždy radiokurabilní, protože onemocnění se může znovu objevit v neozářených oblastech. Naproti tomu nádory středně radiosenzitivní, jako je např. karcinom čípku děložního, mohou být radiokurativní. Závisí rovněž na velikosti tumoru. Větší nádory obsahují větší počet nádorových buněk a je obtížnější je vyléčit než malé nádory. Teoreticky jsou všechny nádory lokálně vyléčitelné radioterapií, překážkou je však limitovaná tolerance zdravých tkání na ozáření.

Ozáření způsobuje i poškození zdravých tkání. jejich poškození se může projevit v průběhu ozařování nebo do 3 měsíců od léčby. Tyto reakce nazýváme akutní neboli časné. Jejich přehled podává následující tabulka č. 1:

Tab.č.1: Přehled akutních radiačních reakcí zdravých tkání:

 

Orgán

Symptom

Léčba

Celkové příznaky

Letargie, únava

Úprava denního režimu

Kůže

Zarudnutí, svědění, olupování mokvání

Promašťování, mastě s kortikoidy, genciálová violeť při vlhkém olupování

Sliznice dutiny ústní

Zarudnutí, olupování sliznice, mokvavé plochy, bolestivé polykání

Stomatologické ošetření před radioterapií, výplachy dutiny ústní solnými roztoky, analgetika, léčba kvasinkové infekce, zajištění výživy kašovitou či tekutou stravou či žaludeční sondou

Jícen

Obtížné a bolestivé polykání

Analgetika, kašovitá a tekutá strava, parenterální výživa, léčba infekce, žaludeční sonda

Plíce

Radiační zánět plic s dušností a kašlem

Kortikoidy v závažných případech

Játra

Zánět jater, únava, zažívací obtíže, žloutenka

Dieta, kortikoidy

Tenké střevo

Křeče, průjem, nevolnost, zvracení

Nízkozbytková dieta, léky proti zvracení a průjmu

Močový měchýř

Časté, bolestivé močení

Léky proti bolesti, dostatečný příjem tekutin, léčba infekce

Konečník

Bolestivé nucení na stolici

Kodein a podobné léky

Porucha tvorby krvinek

Nedostatek bílých a červených krvinek a krevních destiček

Transfuze, kortikoidy, růstové faktory

Mozek

Otok

Kortikoidy

Akutní radiační reakce jsou velmi nepříjemné pro pacienta, ale obvykle se zcela upraví po ukončení ozařování. Vždy je nutná řádná podpůrná péče, přerušení ozáření umožňuje zotavení normálních tkání ale i nádorových buněk.

Pozdní změny po ozáření se objevují po třech a více měsících po ukončení léčby. Jsou obvykle trvalé. Po ozařování nádorů v oblasti malé pánve a břicha se mohou objevit průjmy, zúžení střev, krvácení z konečníku, časté močení způsobené svraštěním močového měchýře. Po ozařování nádorů oblasti dutiny ústní, obličejových dutin a krku se obvykle vyvine xerostomie, tj. nedostatečná produkce slin. Pozdním následkem ozáření plic je zmnožení plicního vaziva – fibróza – která je provázena dušností. Ozáření srdce může vést k zhoršení jeho prokrvení a srdeční slabosti, ozáření ledvin a jater je spojeno s rizikem úbytku jejich funkčních buněk s následnou poruchou funkce těchto orgánů. Ozáření vaječníků a varlat vede ke sterilitě a rychlejšímu stárnutí způsobenému úbytkem pohlavních hormonů. Záření rovněž může způsobit poškození zárodečných buněk, poruchy vývoje plodu a vyvolat nádorové bujení. Protože citlivost na ozáření je do jisté míry individuální, nelze se vyhnout asi 5% vážných pozdních komplikací při standardní radioterapii. Moderní vybavení a zkušený personál dokáží riziko poškození zářením minimalizovat. Každý pacient by se měl ptát na riziko vedlejších účinků záření v jeho případě a na to, jak toto riziko zmenšit.

REKLAMA:
loading...

Komentáře