Přátelé, v dnešním díle poznámkového seriálu s názvemRostliny v lidovém lékařství (6.část), si jednotlivě představíme rostliny, které jsou v seznamu uvedeny pod číslem 41. Kopřiva dvoudomá až do čísla 60. Mák vlčí.
Veškeré níže uveřejněné informace pocházejí od Dr. Petra Nečase, CSc. PhD.S (https://www.facebook.com/petr.k.necas?fref=ts). Pokud bude uveden v textu tento symbol (*Jan Bergmann), bude se jednat o rozšiřující informace k danému tématu a to buď formou doplnění textu a nebo přímou formu aktivního odkazu. Příjemný den vám všem – Jan B.
41. Kopřiva dvoudomá / žihľava dvojdomá
URTICA DIOICA L.
Lidové názvy: žahavka, žihavka, kopřiva pyhlavá, kopřiva kropivá, pŕhlava
Užitečné části: Jako droga se používá hlavně list (Herba urticae). Méně často jsou vyhledávány i kořeny (Radix urticae).
Upotřebení:
- Průmysl již dávno věděl, že ze stonků kopřivy lze vyzískat velmi trvalá a pevná vlákna. V dobách, kdy je nedostatek jiných vláken, lze s úspěchem užít kopřivových vláken k výrobě tkanin (např. vojenských stejnokrojů).
- Kopřivových listů se v průmyslu užívá ke zpracování chlorofylu, zeleného rostlinného barviva.
- V domácnosti lze mladé listy upravit jako chutný salát nebo špenát.
Sběr: Listy kopřivy se sbírají v červenci a srpnu, tedy v době, kdy rostlina kvete. Lze sbírat i celou nať, musí se však odstranit silnější lodyžní stonky. Sběr se rozprostře do tenkých vrstev a opatrně suší. Hlavní důraz se přitom klade na to, aby byla zachována přírodní barva kopřivy, pěkně tmavozelená. Zhnědlou drogu již nelze použít.
Kořeny se sbírají pozdě na podzim. Vyrýpnou se rýčem, omyjí a usuší zvolna na kamnech nebo v peci.
Semeno se získá tak, že se vydrolí ze zralých rostlin.
Užití v lidovém lékařství:
* Vodnatelnost – 15g sušeného kořene se pokrájí, povaří 10 minut ve ¼ litru vody a během dne vypije.
* Průjem – 3x denné půl kávové lžičky kopřivových semen, rozdrcených na jemný prášek.
* Chudokrevnost – 10g kopřivového listu + 10g natě mařínky vonné + 10g lipového květu + 2g kořene hořce žlutého. Jedna polévková lžíce směsi se spaří ¼ litrem vařící vody, nechá se 10 minut stát a vypije se ráno, v poledne a večer.
* Hemoroidy – 15g listu kopřivy + 10g listu pampelišky + 30g natě řebříčku + 30g natě jablečníku. Jedna polévková lžíce směsi se vaří v půl litru vody 2 minuty, nechá se 10 minut stát a během dne se vypije.
* Záducha – 10g listu kopřivy + 10g kořenu lékořice + 10g listu podbělu + 10g listu jitrocele + 10g natě yzopu + 10g listu netíku (netík ženský vlas „Adiantum capillus Veneris L.“) + 30g semene anýzu + 30g kořene slézu + 30g květu divizny + 120g kořene proskurníku. Špetka směsi se spaří šálkem vody, nechá 5 minut stát a pije se porce ráno a porce večer.
* Silná menstruace – 20g listu kopřivy + 20g natě přesličky + 20g natě merlíku vonného + 200g jitrocelového listu + 15g kořene puškvorce. Bere se jedna lžíce na ¼ litru vody, spaří, nechá 10 minut odstát. Užívá se 4x denně půl šálku.
* Revmatismus – doporučuje se šlehat bolestivá místa čerstvými kopřivami.
* Prevence proti kdečemu – na jaře (tzv. jarní detoxikace) – po dobu max. 30 dnů denně vypijeme půl litru nálevu z čerstvých kopřiv. Drogu jen spařit a ihned odstavit! Současně aplikujeme částečné koupele: jeden den ruce, další den nohy, sedmý den vše vynechat. Kúra trvá 3 týdny – maximálně 30 dnů!
* Zevně – kořen potlačuje padání vlasů, doporučují se i oplachy hlavy po každém umytí vlasů.
42. Kopytník evropský / kopytník europsky
ASARUM EUROPAEUM L.
Lidové názvy: lesní špika, omylník
Užitečné části: Jako droga se užívá oddenek (Rhizoma nebo Radix asari). Přitom buď s natí, tedy celá rostlina (Radix asari cum herba) nebo bez natě (Radix asari sine herba).
Upotřebení: Nehledíme-li k tomu, že kopytník je dosti oblíbeným domácím prostředkem, lze o něm říci, že se hojně užívá ve zvěrolékařství.
Kopytník lékařský byl u středověkých lékařů velmi oblíbeným lékem. Užívalo se ho zejména jako prostředku ke zvracení. Ještě nyní se ho k tomuto účelu užívá hlavně ve Francii po nemírném požití vína.
Sběr: Oddenky se vyrývají v srpnu, dobře se omyjí a zvolna suší. Nať se u nich buď ponechá a nebo lépe, se odřeže před sušením. Dobře usušený sběr se uloží v neprodyšně uzavřených skleněných nebo plechových nádobách.
Užití v lidovém lékařství:
* Bolesti – špetka rozkrájeného oddenku se vaří 5 minut v 1/8 litru vody a pije se několik dní po sobě ráno a večer šálek.
* Dávidlo – na hrot nože prášku, připraveného z dobře rozdrceného oddenku kopytníku, se užívá jako prostředek k vyvolání zvracení.
* Kýchací prášek – prášek oddenku, vdechnutý do nosu vyvolá prudké kýchání.
* Kuřácký smích – dráždivý kašel – podávat 4x denně jednu lžíci nálevu.
* Lupénka, úporný ekzém – koupel v silnějším nálevu z listů.
* POZOR – nepodávat při pokročilých nemocech plic, podráždění a zánětu ledvin. Při vyšších dávkách hrozí otrava s dávením!
43. Koriandr setý / koriander siaty
CORIANDRUM SATIVUM L.
Lidové názvy: kyšenec, koliandr
Užitečné části: Jako droga se užívá plod – semeno (Fructus coriandri).
Upotřebení:
- V průmyslu se používá koriandru při výrobě likérů a k aromatizování piva, hlavně v Anglii a Německu. Také ve voňavkářství dochází upotřebení.
- V jižní Evropě se koriandru užívá hodně v domácnostech jako koření. Jako koření se též přidává do sýrů a salámů.
- V cukrářství slouží k výrobě pastilek, určených k aromatizování dechu, například pro kuřáky.
- Včelaři ho rádi sejí v blízkosti svých úlů, poněvadž jako medonosná rostlina skýtá výtečnou pastvu včelám.
Sběr: Plody se sklízí v srpnu až září v době, kdy jsou nažloutlé až načervenalé. Suší se při teplotě do 35°C.
Užití v lidovém lékařství:
* Nadýmání – 10g semene koriandru + 10g květu heřmánku + 20g kořene lékořice + 20g kořene proskurníku. Polévková lžíce se spaří ve čtvrt litru vody, nechá 10 minut stát a vypije půl po obědě a půl po večeři.
* Ke stejnému účelu lze užít také malé špetky koriandrových semen, podle chuti oslazených, vždy po jídle.
* Stejně účinkuje také prášek z 10g semene koriandru + 8g máty peprné + 2g reveňového kořene, bere se na špičku nože po jídle.
* Žlučové obtíže – 20g kořene omanu + 20g kořene lékořice + 20g semene koriandru + 20g semene anýzu + 100g rozinek + 500 ml čistého lihu. Nechá se stát týden za oknem, scedí a užívá se 3x denně 10 kapek na cukr.
* Přerušená menstruace – 20g semene koriandru + 30g puškvorce + 20g hřebíčku + 10g šťovíčku + 20g máty peprné. Polévková lžíce této směsi se minutu povaří ve čtvrt litru vody, nechá 5 minut stát a horký čaj se vypije večer na lůžku.
* Posílení před zátěží – jednu lžíci mletého nebo drceného semene koriandru do šálku studené vody, přivést k varu a nechat stát 5 minut. Přecedit, pít 2x denně, po obědě a po večeři.
* Chronický katar dýchacích cest, rýma – inhalace výparů z drceného semene, 1 až 2x denně po 5-8 minut.
* POZOR – nelze užívat při čerstvém žaludečním vředu.
44. Kostival lékařský / kostihoj lekársky
SYMPHYTUM OFFICINALE L.
Lidové názvy: svalník větší, černý kořen, celníkový kořen, kořen kozivalový, kořen liberzonský, lupen sladký.
Užitečné části: Jako drogy se užívá oddenek (Radix nebo Rhizoma symphyti).
Upotřebení: V západních zemích Evropy je kostival lékařský oblíben u lékařů, u nás tato obliba je mizivá. Za to je velmi oblíbeným prostředkem domácím.
Sběr: Oddenek se sklízí druhý rok na jaře v březnu a dubnu, nebo druhý rok na podzim v říjnu. Vykope se, důkladně omyje, roštípne po délce na dvě části a usuší pozvolna v mírném teple. Usušený se musí pečlivě uschovat v dobře uzavřených skleněných nebo plechových nádobách.
Užití v lidovém lékařství:
* Krvácení z nosu – sušený oddenek se dobře rozdrtí v hmoždíři na prášek, který se šňupe.
* Žaludeční vředy – 50g sušeného oddenku se pokrájí na drobné kousky a vaří 10 minut v půl litru vody. Odvar se silně osladí a asi polovina této dávky se využívá po kávových lžičkách během dne.
* Krvácející hemoroidy – na mělké klysma potřebujeme čtvrt litru vody, v níž se 10 minut vařilo 30g pokrájeného oddenku.
* Nežity, zhmožděniny – 50g oddenku se vaří 10 minut v půl litru vody. V odvaru se namáčejí obklady, přikládané na chorá místa. Na nežity se dávají tyto obklady teplé, na zhmožděniny studené.
Nebo 4 až 6 omytých čerstvých kořenů jemně posekáme a krátce upražíme v 250g vepřového sádla. Necháme přes noc stát a druhý den znovu zahřejeme, přecedíme přes hadřík a zbytek vylisujeme. Přidáme trochu včelího vosku a promícháme. Naplníme do kelímků, necháme vychladnout a uložíme do chladničky. Potíráme postižená místa.
* Bolesti kostí, šlach a svalů – strouhaný čerstvý kořen naneseme na gázu, upevníme obvazem a necháme několik hodin nebo přes noc působit. Pokud máme kostivalový kořen sušený, rozdrtíme jej na prášek a smícháme s malým množstvím horké vody a několika kapkami oleje. Vyléčí i „tenisový loket" nebo rameno. Všechny klouby po kostivalovém obkladu rychle regenerují.
* Přísaha do koupele – 500g čerstvých nebo sušených listů necháme máčet přes noc v pěti litrech studené vody. Druhý den vše zahřejeme do varu a tekutinu vlijeme do vody ve vaně.
* Podlitiny, kožní záněty – dva díly kořene kostivalu, po jednom dílu brambor a celeru. Vše čerstvé nastrouhat a přiložit jako obklad.
* Zevně se používá nálev jako kloktadlo.
* POZOR – kostival nelze podávat dlouhodobě (max. 3 týdny) ani ve velkých dávkách!
45. Kozlík lékařský / valeriána lekárska
VALERIANA OFFICINALIS L.
Lidové názvy: baldrán, baldrián, odolen, kočičí kořen, paldrán, kozelec, kozlíček.
Užitečné části: Jako droga se užívá oddenek (Radix nebo Rhizoma valerianae).
Sběr: Kozlík se sklízí v době, kdy začínají sesychat nadzemní části rostliny, nejčastěji v říjnu. Sběr musí být ukončen před příchodem mrazů. Očistěné a rozřezané kořeny se suší uměle v sušárnách (trobě) při teplotě 40°C. Kořeny sesychají až na pětinu své původní velikosti.
Užití v lidovém lékařství:
* Nervové poruchy – tinktura z 2g kořene kozlíku + 8g kořene anděliky + 10 ml čistého lihu. Nechá se stát 36 hodin, scedí se a užívá 2x denně 5 kapek této tinktury. Ke stejnému účelu je i čaj z 20g kořene kozlíku + 15g listu máty peprné + 10g listu pomerančovníku + 5g listu vachty třílisté. Polévková lžíce této směsi se spaří ve čtvrt litru vody, povaří jednu minutu, nechá 10 minut odstát a vypije polovička ráno a polovička večer.
* Migréna – 10g kořene kozlíku se dá do 200 ml vody, vaří se 2 minuty, nechá 5 minut odstát a odvar se užívá co 2 hodiny lžíce. Ke stejnému účelu se užívá 3x denně na hrot nože prášku, získaného dokonalým rozdrcením kozlíkového kořene.
* Bolesti hlavy – 10g kořene kozlíku + 5g kořene hořce žlutého + 20g listu meduňky + 20g listu jitrocele + 30g lipového květu. Jedna lžíce na jeden litr vody a vaří se tak dlouho, až se svaří na čtvrt litru. Pije se 3x denné šálek studeného odvaru. Proti bolestem hlavy lze použít též obklady namáčené v desetiminutovém odvaru 10g kozlíkového kořene v 1/8 litru bílého vína.
* Žaludeční křeče – 10g kořene kozlíku + 15g listu pomerančovníku + 15g listu máty peprné + 15g listu meduňky. Jedna polévková lžíce směsi se vaří 3 minuty v půl litru vody. Odvar se nechá stát půl hodiny v přikrytém hrnci a užívá 3x denně tři polévkové lžíce.
* Hysterie – tinktura zv. baldriánové kapky z 15g šťávy, vytlačené z čerstvého kořene s 20 ml lihu, nechá se 14 dní stát a potom scedí. Užívá se ve stejných dávkách.
* Padoucnice – 10g kořene kozlíku + 10g kořene pelyňku + 10g kořene pivoňky. Kávová lžička směsi se vaří 2 minuty ve 200 ml vody, nechá půl hodiny stát a scedí se. Vypije se večer.
* Těhotenské obtíže – 10g prášku z kořene kozlíku + 5g pomerančové šťávy + 25 ml čistého lihu + 2g éteru. Nechá se stát 48 hodin, přecedí a užívá potom 3x denné 15 kapek na cukr.
* Bolestivá menstruace – 10g kořene kozlíku + 5g kořene hořce žlutého + 30g lipového květu + 20g listu meduňky + 20g listu jitrocele. Této směsi se dá jedna polévková lžíce na litr vody a nechá se vařit tak dlouho, až se čtvrtina tekutiny vyvaří, Pije se 3x denně šálek.
* Roupy – 5g kořene kozlíku + 10g natě pelyňkové + 15g pokrájeného česneku. Tato dávka se vaří ve čtvrt litru mléka 5 minut, přecedí a s touto tekutinou se provede klystýr.
* Proti strachu a úzkosti – připravit nálev z lipového květu, 5 minut nechat stát a přidat 10-20 kapek kozlíkové tinktury. Vypít před spaním.
* POZOR – kozlík lékařský při podávání delším než měsíc, přestává účinkovat!
46. Krušina olšová / krušina jelšová
FRANGULA ALNUS MILL.
Užitečné části: Jako droga se užívá kůra (Cortex frangulae). Zajímavé je, že čerstvá kůra způsobuje silné zvracení, provázené značnými bolestmi. Ale sušená kůra, kterou necháme rok ležet, ztrácí tyto nepříjemné vlastnosti a můžeme ji bez obav použít jako drogu. Málokdy se používají též bobule (Fructus frangulae).
Upotřebení: Dříve se krušinového dřeva používalo k výrobě střelného prachu.
Sběr: Kůra se sbírá brzy na jaře, pokud ještě nevyrašilo listí. Na silnějších větvích se do kůry udělají spirálové nářezy a kůra se sloupne. Z mladších větévek se sloupne kůra až po poražení keře. Suší se zvolna na mírném teple. Účinné látky vznikají až skladováním, proto před upotřebením musí kůra rok ležet, . Po usušení má kůra zevně červenou barvu, na vnitřní ploše červenožlutou až hnědou. Hodnotnější je kůra z mladých větévek.
Bobule se sbírají na podzim, v září a říjnu. Buď se usuší nebo se rozmačkají a zavaří na sirup.
Užití v lidovém lékařství:
* Zácpa – 20g krušinové kůry + 10g kůry z plodů pomeranče + 5g listu řebříčku + 5g semene kmínu. Z této směsi se dá vrchovatá polévková lžíce na půl litru vody, vaří se 5 minut, nechá 10 minut odstát a vypije se večer půl šálku.
* Stejný účinek mají také sušené bobule, jichž se užije jedna kávová lžička.
* Jiný projímavý přípravek připravíme z 25g krušinové kůry + 25g listu senny (Casia senna L.) + 25g listu máty peprné + 25g lékořicového kořene. Vrchovatou lžíci směsi spaříme ve čtvrt litru vody, necháme odstát a večer vypijeme.
* Při trvalé zácpě se pije večer šálek čaje připravený ze 40g krušinové kůry + 30g listu senny (Casia senna L.) + 15g listu máty peprné + 15g listu mařinky vonné. Polévková lžíce směsi se spaří čtvrt litrem vody, nechá 10 minut odstát a scedí.
* Stejně se připraví čaj z této směsi: 20g krušinové kůry + 20g listu senny (Casia senna L.) + 20g trnkového listu + 10g lékořicového kořene.
* Chronická žlučníková, jaterní porucha – lžička kůry na šálek vody, 10 minut vařit, odvar se podává 3x denně.
* Odtučňovací kúra – 45g sušených listů vinné révy + 10g mleté krušinové kůry dáme do jednoho litru studené vody a 5 minut mírně vaříme. Po vychladnutí přecedíme. Pijí se dva šálky denně (ne více!) mezi jídly. Po 12 dnech je třeba užívání na 14 dnů přerušit. Tento postup lze opakovat celkem 3x.
* POZOR – nevhodná pro těhotné a kojící ženy. Nutno dodržet dávování.
47. Křen selský / chren dedinsky (gazdovsky)
ARMORATIA RUSTICANA (GEART.), MEYER ET SCHERB.
Užitečné části: Jako droga se užívá kořen (Radix armoraciae).
Upotřebení: Křen je známá a všeobecně užívaná kuchyňská rostlina. V průmyslu slouží jako materiál pro výrobu křenového oleje.
Sběr: Kořen se sklízí koncem října nebo se nechá přezimovat v půdě a sklízí se až příští předjaří. Kořeny se omyjí, tenké kořínky se odtrhnou nejlépe vlhkým hadrem. Svázané v otýpkách se potom uloží v písku.
Užití v lidovém lékařství:
* Vodnatelnost – bere se 3x denně kávová lžička šťávy vytlačené z čerstvého rozstrouhaného kořene.
* Žaludeční poruchy – na 100g kořene, pokrájeného na kousky se naleje jeden litr bílého vína, nechá se vařit asi 2 minuty a 10 minut stát. Užívá se 3x denně polévková lžíce před jídlem.
* Kašel, chrapot – šťávy vytlačené z rozstrouhaného kořene a silně oslazené se užívá 3x denně lžička.
* Pihy – octový výtažek: 50g nastrouhaného křenu se nechá stát 24 hodiny v půl litru octa. Výtažkem se večer omývá obličej.
* Záněty pohrudnice – křenová placka – strouhaný křen se smísí s moukou na těsto. Nesmí přijít přímo na tělo a nemá ležet nikdy déle než půl hodiny*/.
* Podpora trávení – užívá se čerstvý s jablky nebo jako nálev 2x denně.
* Ubývání dásní, pevnost dásní – žvýkat kousek křenu a jíst hodně nastrouhaného křenu, např. s nastrouhanými jablky.
* Zevně – viz křenová placka na prokrvení při revmatismu a neuralgiích.
* POZOR – nelze užívat při vředech a přecitlivělosti. Vyšší dávky dráždí ledviny, je nevhodný dlouhodobě!
*/ Na kůži způsobuje křen pocit palčivosti. Po několika minutách začne kůže červenat, ještě po delší době se mohou objevit puchýře. Odvádí se tím vnitřní bolest na povrch těla a mírní překrvení vnitřních orgánů. Zejména při zánětech pohrudnice, revmatismu a podobně.
48. Kuklík městský / kuklík mestský
GEUM URBANUM L.
Lidové názvy: řebříček kravský, hřebíčkové koření, kořen karafiátový, kořen zaječího oka, řebíčkový kopeček, hřebíčková bylina, benedyktový kořen.
Užitečné části: Jako droga se užívá oddenek (Radix nebo Rhizoma caryophyleatae). Jeho vůně připomíná hřebíček, odtud jsou jeho lidové názvy.
Upotřebení: Užívá se ho jen jako drogy. Dříve sloužil jako náhražka za chininovou kůru.
Sběr: Oddenek kuklíku se sbírá brzy na jaře, v březnu, dříve než vyrazí lodyhy. Sběr ze suchších míst je hodnotnější. Oddenky z těchto míst jsou tmavší, z míst vlhkých jsou světlejší. Suší se dlouho, opatrně v mírném teple. Sušený oddenek dostane tmavohnědou barvu a je lámavý.
Užití v lidovém lékařství:
* Trávící poruchy – 10g oddenku kuklíku + 80 ml vody, vaří se 5 minut a k odvaru se pak přidá 80 ml čistého lihu. Nechá se 8 dní stát, potom se přecedí. Užívá se 3x denně lžíce před jídlem. Jednoduššeji se připraví tento prostředek se stejnými účinky: 50g oddenku kuklíku se nechá stát po 8 dnů za oknem v 0,5 litru bílého stolního vína. Užívá se 3x denně lžíce před jídlem.
* Nechutenství – užívá se 3x denně na hrot nože sušeného oddenku, dobře roztlučeného na prášek.
* Revmatismus, dna, bolesti svalů – do 0,5 litru vínovice nebo koňaku dát 6g mletého nebo 8g celého oddenku, 7 dnů nechat stát. Přecedit a užívat likérovou skleničku denně.
* Posílení psychiky – prášek 4x denně na špičku nože. Dále pít čaj ze stejných dílů vřesu, měsíčku a dobromysli. Kúra trvá 5 týdnů, nejlépe na jaře a na podzim.
* Zevně – jako kloktadlo na záněty v ústech a parodontozu.
* POZOR – není vhodný k dlouhodobému podávání.
49. Lékořice lysá / sladké drievko hladkoplodé
CLYCYRRHIZA GLABRA L.
Lidové názvy: sladké dřevo.
Užitečné části: Jako droga se používá kořen (Radix liquiritiae).
Upotřebení:
- V cukrářství se užívá sladkého kořene jako sladidlo. Ze šťávy z kořene vytlačené a do sucha odpařené, se vyrábí černý, sladký extrakt, všeobecně nazývaný pendrek – z německého Bärendreck.
- Používá se při výrobě šňupavého tabáku.
Sběr: Kořen se sklízí pozdě na podzim třetího roku. Dříve se však uřezávají lodyhy. Vykopání kořene je velmi zodpovědnou prací a musí se provádět velmi opatrně, aby se kořen nepřesekal na malé kousky. Sklizený kořen se dobře očistí pod tekoucí vodou a rychle se na slunci usuší. Potom se nařeže na cca čtvrtmetrové kusy a sváže se do svazků. Nejlepší jakost má kořen v asi desetileté kultuře.
Užití v lidovém lékařství:
* Kašel – dvě lžíce lékořicového kořene, na drobno pokrájeného spaříme v půl litru vařící vody, necháme 10 minut stát a užíváme 5x denně polévkovou lžíci.
* Kašel, chrapot je-li spojen s vyšší teplotou – 10g kořene lékořice + 15g kořene proskurníku + 30g listu podběle + 10g listu lžičníku. Polévková lžíce této směsi se spaří ve čtvrt litru vody, povaří se 30 vteřin a nechá 10 minut stát. Pijí se tři takovéto porce čaje denně.
* Plicní čaj – 10g kořene lékořice + 10g listu proskurníku + 10g kořene proskurníku + 10g květu divizny + 10g květu slézu + 10g květu vlčího máku. Polévková lžíce směsi se spaří půl litrem vody, nechá 10 minut stát a na 3x vypije – ráno, v poledne a večer.
* Sirup – 125g lékořicového kořene přelít litrem červeného vína, v uzavřené nádobě nechat 4 dny stát. Pak přecedit a prolisovat, přidat 1 kg cukru a svařit na sirup. Denně se bere 4-6 lžiček na výše uvedené problémy.
* Addisonova choroba, ledvinové kameny – odvar z 15-20g kořene v 500 ml vody.
* Zevně má protizánětlivé účinky.
* POZOR – nepodávat dlouhodobě, nevhodná při sklonu k migréně a pŕi otocích. V mírných dávkách může být podávána i dětem.
50. Len setý / ľan úžitkový
LINUM USITATISSIMUM L.
Užitečné části: Jako droga se užívá semeno (Semen lini).
Upotřebení:
- Ze lnu setého se získávají vlákna k výrobě pevných a hodnotných tkanin.
- Semene se užívá hojně v lékařství.
Sběr: Semena lnu se sklízejí žacími mlátičkami v druhé dekádě srpna až začátkem září. Semena lnu je nutné rychle vysušit, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Semena se rozloží do výšky 1 – 2 m do upravených roštových sušáren. Zde se aktivně dosouší vzduchem. Teplota by neměla překročit 40°C. Vysušené a vyčistěné semeno se skladuje v tenkých vrstvách ve vzdušných silech. Často se semena přehazují a klesne-li obsah vody na 10 – 11%, dají se do pytlů.
Užití v lidovém lékařství:
* Katary dýchacích orgánů – vaříme asi 10g roztlučených lněných semen půl hodiny ve 400 ml vody. Osladíme medem a užíváme každé dvě hodiny jednu lžíci. Ke stejnému účelu se užívá odvaru 10g tlučeného lněného semene a 5g oddenku osladiče v půl litru vody. Vaří se a užívá stejně jako první přípravek.
* Zánět nosohltanu – obou výše uvedených odvarů lze použít jako kloktadlo.
* Vředy, nežity – lněná semena se roztlučou na prášek a s horkou vodou se smíchají na těsto, které se dá na plátno (nemusí být lněné) a přiloží na nemocné místo.
* Spáleniny – směsí 50g lněného oleje a 50g (vápenné) vody se potře spálenina několikrát denně.
* Žaludeční a dvanácterníkové problémy – užívá se jednohodinnový macerát 1-4 sklenice denně.
* Střevní potíže – syrové semeno celé nebo mleté. Nutno dobře zapít, nejméně půl litrem vody, nadýmá. Mlít těsně před podáváním, žlukne.
* Zevně – přikládáme obklady z kaše z rozemletého semene na kožní záněty, popáleniny,vysušenou pokožku a hnisavé rány.
* Popáleniny – dáváme obklady ze studeného nálevu, obklady často měníme.
51. Levandule obecná / levanduľa obyčajná
LAVANDULA ANGUSTIFOLIA (MILLER) CHAIX
Lidové názvy: devandula, lavandula
Užitečné části: Jako droga se užívá květ (Flos lavandulae). Někdy se sbírá i kvetoucí nať (Herba lavandula).
Upotřebení:
- Levandulového oleje se hojně užívá v průmyslu při výrobě přerozmanitých voňavek. Také se jím parfémují toaletní mýdla.
- V domácnostech celá levandulová nať, vložená mezi šatstvo, zahání moly.
Sběr: Sklízejí se květní stvoly před úplným rozvinutím v červenci až srpnu, nebo kvetoucí nať o výšce 20 – 25 cm. Suší se přirozeně ve stínu při teplotě do 35°C.
Užití v lidovém lékařství:
* Celková skleslost – asi půl kg sušené natě se vaří 10 minut ve 4 litrech vody a odvar se naleje do koupele.
* Otoky – tzv. bylinný sáček tvoří: 5g levandulového květu + 10g listu rozmarýny + 10g lněného semene + 15g listu meduňky + 20g listu podběle. Sáček s bylinami se ponoří na 2 minuty do vřelé vody a pak přiloží na oteklé místo.
* Revmatismus – levandulového oleje se používá někdy k zevně k natírání při bolestech.
* Podvrtnutí kotníku, doléčení zlomenin – studené obklady z nálevu. Na bolestivé zlomeniny pomáhají obklady teplé.
* Pálení nohou po dlouhé chůzi – 10 minut provádět koupel v nálevu, který možno smíchat napůl s mateřídouškou.
* Neuralgie – obklady z nálevu, 4 lžičky na 0,5 litru vody.
* Ekzémy – zevně se používá nať, 5 lžic spaříme do koupele.
* Jiné info – do mastí, jež pro některou svou součást mají nepříjemný zápach, se přidává levandulový olej, aby se získala příjemná vůně.
52. Libeček lékařský / ligurček lekársky
LEVISTICUM OFFICINALE KOCH.
Lidové názvy: vlstek, velký apich, magi
Užitečné části: Jako droga se užívá oddenek (Radix levistici). Jen velmi zřídka dochází v léčitelství uplatnění také nať libečku lékařského (Herba levistici) a semeno (Semen levistici).
Upotřebení: Libeček obsahuje značné množství silice, poněkud připomínající celer. V domnácnosti se přidává zelená i sušená nať do polévek či omáček, odtud pochází jeho lidové označení – magi.
Sběr: Oddenek se sklízí v době vegetačního klidu v druhém roce vegetace. Suší se při teplotě do 35°C. List spolu s natí se užívá dle potřeby, nebo sklízí průběžně a suší přirozenou cestou ve stínu.
Užití v lidovém lékařství:
* Močopudný lék – 30g oddenku libečku + 30g natě přesličky + 30g listu pampelišky + 30g natě jehlice trnité. Této směsi se vezme kávová lžička, spaří čtvrt litrem vody, nechá 10 minut odstát a vypije se polovina ráno a polovina večer.
* Nechutenství – lihový výtažek z 23g kořene libečku + 3g kořene kozlíku + 100 ml lihu. Nechá se tři dny stát, potom scedí a užívá se 3x denně 10 kapek před jídlem.
* Zánět průdušek – 15g sušeného oddenku ve čtvrt litru vody. Vaří se 3 minuty, užívá 3x denně půl šálku.
* Nepravidelná menstruace – nálev z jedné lžíce na 250 ml vody, 2-3x denně.
* Celkové posílení – drcené syrové semeno se bere 2x denně na špičku nože po jídle.
* Zevně se užívá nálev na omývání ran a koupele.
* POZOR – drogu nelze užívat při poruchách ledvin ani dohromady s jalovcem. Není pro těhotné a kojící ženy, neužívat dlouhodobě, zejména děti.
53. Lípa malolistá / lipa malolistá
TILIA CORDATA MILLER
Lidové názvy: lípa zimní
Užitečné části: Jako droga se užívá lipový květ (Flos tiliae), nikoliv však květ lípy stříbrné, který je bezcenný. Lze jej rozeznat podle odlišné vůně.
Upotřebení:
- Lípy všech druhů – lípa malolistá, lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), slouží jako okrasné stromy a svými květy jsou výtečnou pastvou pro včely.
- Lipové dřevo je ušlechtilým řezbářským materiálem.
- Lýko slouží jako vazivo a k výrobě ozdobných i užitkových předmětů.
- Květu se užívá v lékařství.
Sběr: Sběr se koná v červnu a červenci. Sbírají se celá květenství i s listeny (křidélky). Sběr se rozloží do tenkých vrstev a ve stínu opatrně usuší. Usušená droga se uloží v dobře utěsněných, čistých nádobách. Sušením však i při největší odborné péči ztrácí část vůně a po roce se stává bezcennou!
Užití v lidovém lékařství:
* Nachlazení – asi 10g lipového květu se spaří čtvrt litrem vody. Nechá 10 minut stát, osladí a večer horké na lůžku vypije.
* Nebo – stejným dílem smíchat květ lípy a černého bezu. Jednu lžíci směsi na 200 ml vody, připravit nálev a osladit medem.
* Katar průdušek – 10g lipového květu + 20g kořene anděliky menší (děhelu). Kořen děhelu se dá do půl litru vlažné vody a když se vaří, přidá se lipový květ, odstaví, po 5 minutách scedí a přes den vypije.
* Chřipka – 25g lipového květu + 25g květu černého bezu + 20g kořene proskurníku. Kávová lžička směsi se spaří čtvrt litrem vody, po 5 minutách scedí a v posteli večer se oslazený horký nálev vypije.
* Bolesti hlavy – 30g lipového květu + 20g listu meduňky + 20g listu jitrocele + 10g kořene kozlíku + 5g kořene hořce. Polévková lžíce směsi se vaří v litru vody, až se obsah svaří na ¾ litru. Pije se 3x denně malý šálek studeného odvaru.
* Chudokrevnost – 20g lipového květu + 20g natě zeměžluče + 20g listu jablečníku + 20g kořene omanu. Polévková lžíce směsi se spaří čtvrt litrem vařící vody a nechá 15 minut stát. Uvedená dávka se pije 3x denně.
*Jiný lidový čaj, stejně připravený jako předešlý se získá touto směsí: 10g lipového květu + 10g listu kopřivy + 10g natě mařínky vonné + 1g kořene hořce.
* Uhrovitost – doporučuje se užívat 3x denně na plný hrot nože směsi, získané smícháním 25g popele ze spáleného dřeva mladých lipových větviček a 25g cukru.
* Zubní prášek k čistění zubů – 50g lipového uhlí + 25g šalvějového prášku, dobře se promísí a nanese na zubní kartáček.
* Pocity strachu, uklidnění – připravit nálev z květu, 10 minut nechat stát a přidat 10-20 kapek kozlíkové tinktury. Užívat po jídle a před spaním.
* Nespavost – po 1 lžičce lípy, majoránky a meduňky na sklenici vody, připravit nálev a nechat 5 minut stát. Užívat po jídle a před spaním.
54. Lišejník islandský / lišajník islandský
CETRARIA ISLANDICA ACHAR.
Lidové názvy: islandský mech, pukléřka.
Užitečné části: Jako droga se užívá stélka (Lichen islandicus).
Upotřebení:
- U nás je lišejník islandský oficiálním lékem i oblíbeným lidovým prostředkem.
- V severních krají má pro obyvatelstvo význam přímo životní. Pečou tam z něj chléb, když ho před tím pomocí potaše zbavili hořkosti. Kromě toho je důležitým krmivem pro soby.
Sběr: Sbírá se u nás v létě za suchého počasí, kdy je sám suchý. Sběr se pečlivě očistí od hlíny a jiné nečistoty, ze sběru je nutné vymýtit jiné lišejníky a mech. Rozprostře se do tenkých vrstev na slunce a snadno se rychle usuší, poněvadž má málo vody. Sušením shnědne.
Užití v lidovém lékařství:
* Plicní čaj – 20g islandského lišejníku + 20g listu podběle + 10g natě přesličky + 50g natě konopice. Jedna polévková lžíce se dá do 1,5 litru vody a svaří se na obsah jednoho litru. Teplý odvar se pije ráno a večer, po jednom šálku s mlékam.
* Žaludeční obtíže – pije se 3x denně s mlékem šálek odvaru dvou kávových lžiček lišejníku islandského v jednom litru vody.
* Slabost – pro celkové zesílení se doporučuje občas brát 3x denně lžičku rosolu, připraveného vařením
lišejníku islandského s dvojnásobným množstvím vody.
55. Lopuch plstnatý / lopúch plstnatý
ARTICTUM TOMENTOSUM MILL.
Lidové názvy: hořký lupen, hořký list, kudlačka, lopouch, lopucha.
Užitečné části: Jako droga se užívá kořen (Radix bardanae) všech druhů lopuchů – lopuch plstnatý, lopuch menší (Arctium minor), lopuch větší (Arctium lappa). V lidovém lékařství se ještě tu a tam užívá i listu lopuchového (Folium bardanae). Konečně se sbírají i semena (Semen bardanae).
Upotřebení: V některých zemích se kořen užívá jako zelenina.
Sběr: Kořen se sbírá buď na podzim prvého roku nebo na jaře roku druhého. Důkladně se omyje v tekoucí vodě. Silnější kusy se podélně rozříznou. Suší se zvolna na mírném teple. Sušením kořen ztrácí hodně na váze a zrohovatí.
Listy se sbírají v době květu, hlavně v červenci a srpnu. Suší se na slunci v tenkých vrstvách.
Semena se sbírají těsně před dozráním, nechají se na vzduchu uschnout a potom se uzavřou do dobře těsnících nádob, nejlépe lahví.
Užití v lidovém lékařství:
* Zažívací poruchy – doporučuje se 10g listu vařit 2 minuty ve čtvrt litru vody a užívat 3x denně lžíci.
* Močové kameny, močový písek – 20g kořene se vaří ve 400 ml vody 10 minut. Užívá se 5x denně lžíce.
* Bolesti v krku – 30g lopuchového listu se vaří 5 minut v půl litru vody, užívá se jako kloktadlo.
* Nežity – odvar z listu připravený stejným způsobem se přikládá jako obklad na nežity.
* Rány – šťáva vytlačená z čerstvého listí a smísená se sádlem do hustoty masti se dává na rány, které se nejprve vymyjí odvarem přesličky.
* Růst vlasů – 25g nadrobno pokrájeného kořene se poleje 100 ml olivového oleje a nechá 7 dnů stát. Ráno a večer se tímto výtažkem natírá hlava.
* Žaludeční potíže – mleté semeno 4x denně na špičku nože.
* Ekzémy, mykózy – podává se jako nálev nebo odvar z kořene, 2-4x denně.
* Kožní problémy, mazotok – potíráme lopuchovým olejem a obklady ze silného odvaru kořene lopuchového
56. Lžičník lékařský / lyžičník lekársky
COCHLEARIA OFFICINALIS L.
Užitečné látky: Jako droga se užívá list (Folium cochleariae).
Upotřebení: Lžičníku lékařského lze použít k přípravě salátu s olejem a octem.
Sběr: Listy se sklízejí v době květu, tedy v červnu a červenci. Sušit se musí rychle buď na slunci, nebo při umělém, mírném teple. Pomalým sušením droga totiž hnědne!
Užití v lidovém lékařství:
* Kurděje – v případě nouze je možné proti kurdějím žvýkat čerstvou nať nebo denně požívat dvě kávové lžičky šťávy, vylisované z čerstvé natě.
* Záněty ústní – 20g čerstvého listu se extrahuje 3 dny ve 100 ml lihu. Tímto výtažkem se několikrát denně natřou postižená místa. Upevňuje viklavé zuby.
* Chřipka – 10g listu lžičníku + 20g kořene proskurníku + 30g listu podběle. Jedna polévková lžíce směsi se hodí do čtvrt litru vařící vody, odstaví se a nechá 10 minut stát. Pijí se tři porce teplého nálevu denně.
* Revmatismus – 20g listu lžičníku + 20g listu jehlice trnité + 20g listu kopřivy + 20g listu máty peprné + 10g listu rozrazilu + 10g listu řeřichy. Polévková lžíce směsi se spaří půl litrem vody, nechá odstát a pije 2x denně šálek.
* Záněty a otoky dásní, krvácení z nosu a dásní, uvolňování zubů – 20-30g čerstvé šťávy ze lžičníku do jednoho litru červeného vína, 8 dnů nechat stát. 1-2x denně užívat 150 ml.
* Močové kameny – 10 dílů natě rdesna ptačího, po 5 dílech natě lžičníku a máčky ladní (Eryngium campestre), 3 díly přesličky, dva díly tymiánu. Pít 4x denně 300 ml odvaru ze směsi 2 minuty vařeného.
57. Maceška trojbarevná / sirôtka trojfarebná
VIOLA TRICOLOR L.
Lidové názvy: macoška, trojlíčná bylina, violka trojbarevná, koření srdečné, psotníková bylina, macocha, sirotky, květ srdečný, violka trojící.
Užitečné látky: Jako droga se užívá kvetoucí nať (Herba violae tricoloris).
Sběr: Sbírá se v době květu, tedy přes léto. Uřízne se celá nať i s květem a suší se v tenkých vrstvách ve stínu. Sušit se musí opatrně, aby nať udržele původní barvu.
Užití v lidovém lékařství:
* Čistění krve – vytlačuje se šťáva z čerstvé byliny a přidává se jí jedna lžíce do šálku mléka, které se pije večer.
* Nebo: 20g macešky trojbarevné + 20g zeměžluči + 20g řebříčku + 10g třezalky + 10g pýru + 25g mařinky vonné. Směsi se dá kávová lžička na kotlík vody, spaří se, nechá 10 minut odstát a vypije 3x denně jedna porce.
* Trudovitost – 20g macešky trojbarevné + 20g máty peprné + 20g šalvěje + 20g pelyňku. Polévková lžíce se spaří čtvrt litrem vody a béhem dne vypije.
* Za stejným účelem se pije: 10g macešky trojbarevné + 10g kořene pýru + 10g semen fenyklu. Polovina směsi se vaří asi ¼ hodiny v 0,5 litru mléka a pije ráno, v poledne a večer vždy třetina odvaru.
* Kosmetický přípravek – k večernímu omývání pleti se doporučuje 5 minutový odvar 15g macešky trojbarevné ve čtvrt litru vody.
58. Majoránka zahradní / majorán záhradný
MAJORANA HORTENSIS MOENCH
Lidové názvy: marjánka, voněkras, dobromysl, dobrá mysl.
Užitečné části: Jako droga se užívá list s kvetoucími vrcholky nebo celá nať (Herby majoranae).
Upotřebení: Všeobecně se u nás majoránka používá jako oblíbené a silné kuchyňské koření.
Sběr: První sklizeň se začne hned, jakmile se objeví květy. Natě se odřežou asi 5 cm nad zemí. V té době totiž stonky začnou dřevnatět. Kdyby se sklízelo dříve, ztratí se sušením mnoho na váze. Když rostlina povyroste, sklízí se podruhé a potřetí. Při třetí sklizni se někdy bylina vytrhává i s kořenem. Sklizené rostliny se svazují do malých snopečků a suší se nejprve na slunci a potom na vzdušné půdě.
Užití v lidovém lékařství:
* Nadýmání – užívá se odvaru 10g majoránky ve čtvrt litru vody. Vaří se 5 minut, nechá schladnout, přecedí a vypije nadvakrát s dvouhodinovou přestávkou.
* Kašel – vaříme 15 minut 10g majoránky + 15 g fíků ve čtvrt litru vína, osladíme medem a užívají se co dvě hodiny jedna lžíce.
* Menstruační obtíže – 15g natě majoránky + 20g listu meduňky + 20g listu šťovíku + 20g natě zemědýmu + 10g kořene hořce. Vezme se lžíce na půl litru vody, vaří 5 minut, nechá odstát a pije horké několikrát denně po několik dnů.
* Ženské nemoci – doporučuje se používat 3x denně po dvou kapkách majoránkové silice na cukr. Správně musí být tato silice zelenožlutá. Časem však zčervená a ztrácí účinnost.
* Posilující koupele – 20g natě majoránky + 20g natě kmínu + 20g natě řebříčku + 20g natě levandule + 20g natě rozmnarýny. Toto množství se vaří 15 minut ve dvou litrech vody, vleje do vany a přidá trochu francovky.
* Rýma – vtírá se do nosu mast, připravená z 10g majoránky, dobře rozdrcené na prášek a 50g vepřového sádla.
* Akné – připravíme nálev, případně na půl se slézem, aplikujeme jako pleťovou masku.
* Únava – dvě až tři hrsti majoránky dát do 3 litrů studené vody na 10 až 15 minut, mírně vařit a připravit koupel.
* Pásový opar – po jedné lžičce šalvěje a majoránky, zalít šálkem vroucí vody, nechat 10 minut stát. Užívat 3x denně před jídlem.
* Na vnitřní sliznice, dostupné z venku (nos, ústa, pochva) – do měsíčkové masti přidáme trochu majoránky. Aplikujeme na uvedené sliznice.
* POZOR – při předávkování mohou nastat bolesti hlavy a podráždění sliznic trávícího ústrojí.
59. Mák setý / mak siaty
PAPAVER SOMNIFERUM L.
Užitečné látky: jako droga se užívají nezralé sušené makovice (Fructus papaveris), semeno (Semen papaveris), olej vytlačený ze semen (Oleum papaveris) a suchá šťáva z nezralých makovic (Opium crudum).
Upotřebení:
- Semene máku se užívá v kuchyni při vaření.
- Zbytků po vytlačení oleje lze použít ke krmení.
Sběr: Sklízí se v době, kdy většina makovic při zatřesení uvnitř šustí. Semeno se odděluje od makoviny v čističkách. Kvalitní makovina by měla mít stonky delší než 10 cm. Makovina se skladuje v suchých, čistých a snadno větratelných skladech.
Užití v lidovém lékařství:
* Drog získaných z máku jakýmkoliv způsobem, ať už je to opium, opiová tinktura a podobně, nemá nikdy používat laik. Přísluší jen lékaři, aby je předepsal!
* Také odvar z nezralých makovic, který se někde podává jako prostředek pro spaní, nepatří do rukou laiků. Přísluší jen lékaři, aby je předepsal!
* Otrava opiem – první příznaky jsou rozmanité. Někdo zvrací a má závrať, jiný cítí teplo a je mu blaze. Potom se při větších dávkách dostavuje opilost a vzrušení. Otrávený je červený a svědí ho celé tělo. Pomalu se utišuje a upadá do stavu podobnému narkóze. Zornice se zužují, tep se zvolňuje, dýchání pomalu ustává a nemocný umíra.
* První pomoc a léčení spočívá v opětovném výplachu žaludku, podání projímadla, inhalaci kyslíku, umělým dýcháním a péči o krevní oběh. To vše ovšem musí řídit lékař, jenž musí být k nemocnému vždy zavolán.
60. Mák vlčí / mak vlčí
PAPAVER RHOEAS L.
Lidové názvy: mák planý, ohníček, panenka, pleskanec, tleskanec.
Užitečné látky: Jako droga se užívají květní lístky (Flos rhoeados nebo Flos papaveris rhoeados).
Upotřebení: U nás je vlčí mák velmi rozšířeným plevelem. Pohled na pole s vlčím mákem je pěkný, ale žádný hospodář z něho radost nemá.
Sběr: Květ se sbírá od května do července. Sbírají se jen červené korunní plátky a to hned, jakmile se rozvinou. Jinak totiž rychle opadají. Jiné druhy na podobných místech NESBÍRÁME! Odlišíme je jen podle makovic: mák vlčí má tzv. obvejčitou makovici, mák pochybný (Papaver dubium) ji má protáhlejší, kyjovitou, mák polní (Papaver argemone) štětinatou.
Sušit se musí velice opatrně, jelikož květy rychle černají a stávají se tak bezcennými. Suší se velmi rychle v dobře větrané místnosti nebo v sušárně. Květy se rozloží do velmi tenkých vrstev, aby na sobě nebyly nakupeny a co nejčastěji se převracejí.
Usušený sběr se musí uschovat v suché místnosti v dobře utěsněných plechových nádobách, poněvadž snadno přijímá vlhkost ze vzduchu a kazí se.
Užití v lidovém lékařství:
* Plicní choroby – mezi lidmi koluje spousta receptů, z nichž za zmínku stojí tato směs: 20g květu vlčího máku + 20g listu proskurníku + 20g kořene proskurníku + 20g kořene lékořice + 20g květu divizny + 20g květu slézu. Čtyři špetky této směsi se spaří v šálku vřelé vody, nechají se odstát a vypijí. Tato dávka se užívá 3x denně.
* Sirup proti kašli a chrapotu – 100g čerstvých plátků přelít 250 ml vroucí vody, 12 hodin nechat stát. Pak přidat 100g glycerinu, 250g medu a svařit na sirup. Užívá se jedna lžíce několikrát denně.
* Užívá se též sirupu z vlčího máku, jenž má krásně červenou barvu a jejž lze koupit v lékárnách. Užívá se 3x denně kávová lžička.
* Kloktadlo – nálev z 10g na 0,5 litru vody. Lze použít i jako vlasové tonikum.
* Prsní čaj – stejným dílem vlčí mák, sléz, proskurník, diviznu a lipový květ. 15g směsi přelít 250 ml vroucí vody, necht 10 minut stát a přidat med. Užívat každé dvě hodiny jednu lžíci.
Petr Karel Nečas
Zdroje:
Rostliny v lidovém lékařství – použitá literatura
MUDr. Jaroslav Korbelář a Zdeněk Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum 1981.
L. Thurzová a kol.: Malý atlas léčivých rostlin, Osvěta 1963.
B. Kuźnicka i M. Dziak: Zioła i ich zastosowanie. Państwowy Zakład Wydawnictw Lekarskich, Warszawa 1984.
MUDr. Blahoslav Hruška: Jak se léčit rostlinami, Volvox Globator 1996.
PhDr. Petr Nečas, CSc.: Strava a vznik civilizačních chorob, BRIO, Praha 1998.
Antonia Rumiańska: Rośliny lecznicze, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1999.
Ivana Paukerová: Přírodou za léčivými rostlinami, BRIO, Praha 2000.
Osobní archiv PhDr., PaedDr. Petr Nečas, CSc., Ph.D., Brno, Praha, Turčianský sv. Martin 1987 – 2014.
