Takže v dětském věku normálně všechna povinná očkování, v dospělém věku je nutné pravidelné očkování proti tetanu (lx za l0 let). U osob ve zvýšeném riziku – např. zdravotní sestry, které pracují na hematologii, odděleních ARO, ev. lidé, kteří se neustále pohybují v přírodě a mají desítky klíštat, tak tam je ke zvážení očkování např. proti hepatitidě, meningokokové infekci, klíšťové encefalitidě.

Zdůrazňuji ale, že drtivá většina pacientů toto zvýšené riziko nemá, takže není důvod tato výběrová očkování podstupovat. Stejně tak očkování proti chřipce spíše nedoporučujeme, protože stejně spolehlivě nechrání a my jsme viděli opakovaně po tomto očkování ataku. Spíše preventivně brát od října do března Viregyt lx1, ev. po poradě s imunologem imunoglobuliny píchané do svalu. Lidé, kteří cestují do zahraničí, samozřejmě musí být přeočkováni proti různým nemocem, vždy dle lokální epidemiologické situace. Obecně platí, že očkování musí být vždy ve stabilisovaném stavu, tedy mimo ataku a mimo infekci !!!

Copaxone – náhradní díly k adaptérům (10/2004)
Pokud byste někdo potřeboval dodání náhradních adaptérů nebo jehel, obraťte se e-mailem na PharmDr. Dagmar Křivohlávkovou z firmy Aventis Pharma, Dagmar(tečka)Krivohlavkova(zavináč)aventis(tečka)com.

Co je ataka, co dělat v případě zhoršení stavu (MUDr. Dana Horáková, RS centrum Kateřinská, 10/2004)

RS je neurologické onemocnění a pacienti s touto diagnosou by měli být sledování neurologem, resp. specialisovaným neurologem v RS = MS centru. V České republice bylo k dnešním dni zřízeno 10 MS center (Praha – Kateřinská, Vinohrady, Motol; Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Brno, Zlín, Plzeň) + dobře spolupracující ambulance v Českých Budějovicích a Teplicích. Protože se jedná o onemocnění, kde zatím neumíme odstranit příčinu, ale pouze umíme potlačovat nadměrnou aktivaci imunitního systému, je obecně na celém světě příklon k časné a trvalé léčbě, která je schopna u řady pacientů zabránit nevratným změnám v nervovém systému. Každý pacient by tedy měl být informován o podstatě nemoci a pochopit, proč je tak nezbytné nemoc léčit včas a trvale. S tím souvisí i snaha o zaléčení všech atak, které jsou známkou aktivity nemoci a velmi pravděpodobně větší počet atak může souviset s rychlejším horšením stavu.

Dle mezinárodní dohody je jako ataka definován stav, kdy se objeví nové neurologické obtíže, které pacient do té doby nikdy neměl (např. zhoršení zraku, brnění, porucha hybnosti), nebo potíže, které již v minulosti někdy měl, tyto vymizely a nyní se objeví znovu, a tyto obtíže by měly trvat souvisle alespoň 24, spíše 48 hodin a neměly by mít přímou souvislost s infekcí (při zvýšené teplotě se často objeví potíže, které vymizí s vymizením teploty, pokud ale přetrvávají, jedná se také o ataku).

Vždy v těchto případech jsou u většiny pacientů lékem první volby kortikoidy – např. zvýšit Prednison na 40 mg nebo Medrol na 32 mg (vždy po jídle, v dopoledních hodinách, lépe společně s léky na ochranu žaludku – např. Ranisan, Ulcosan, Helicid …, dostatek tekutin).

Pokud se obtíže lepší, pak po 3-7 dnech snižovat o 5 mg až do původní udržovací dávky. Pokud se obtíže během 3-7 dnů nelepší, pak je nutno kontaktovat ošetřujícího neurologa a zahájit léčbu Solumedrolem. Při infekci s teplotou je nutné ve většině případů nasadit současně antibiotika.

Co dělat při obavě z RS – příbuzný s RS (MUDr. Dana Horáková, RS centrum Kateřinská, 10/2004)

U RS je lehce zvýšené riziko výskytu mezi příbuznými, toto riziko je ale relativně malé a dá se srovnat např. s rizikem zvýšeného výskytu nádorů v rodině, kde se nádor již vyskytl. Zatím není žádná diagnostická metoda, která by zjistila, zda nenarozený potomek tuto nemoc bude mít. Z etického hlediska by toto bylo i nepřijatelné, protože to, že má člověk zvýšené riziko, ještě zdaleka neznamená, že se nemoc u něho musí projevit. Navíc se RS dá dnes u velké části pacientů již velmi dobře léčit.

Pokud má tedy někdo obavu, že by se u něho mohlo jednat o RS, pak l. krokem je kontakt spádového neurologa, který by měl provést základní neurologické vyšetření a při positivní rodinné anamnese asi provést magnetickou rezonanci mozku, eventuálně míchy. Při negativním nálezu na MRI se pravděpodobnost nemoci výrazně snižuje, nicméně pokud obtíže trvají, pak přichází ke zvážení vyšetření mozkomíšního moku, tedy LP (dnes při použití atraumatických jehel jde již o relativně jednoduchý, ambulantní výkon a pacienti by toto měli požadovat). Pokud i vyšetření moku je negativní, pak je již možnost RS velmi malá a pátrání po příčině obtíží by se mělo zaměřit jiným směrem.

Provedené srovnávací studie jednoznačně vyloučily možnost přenosu mezi osobami žijícími v blízkém kontaktu, tj. nemoc není nakažlivá a soužití s osobou, která má RS, jistě nezvyšuje riziko výskytu RS v okolí.

REKLAMA:
loading...

Komentáře