Vzhledem k nutnosti dýchat je tak nosní sliznice vystavena neustálému kontaktu s okolním prostředí, proto je rýma nejčastější lidské infekční onemocnění.
Podobným způsobem vzniká i alergická rýma, jen se místo virů na nosní sliznici dostávají alergeny (nejčastěji pylová zrnka, domácí prach aj.).
Nejmenší jsou na tom mnohem hůř
S rýmou se pojí i jiné zdravotní komplikace. Některé jsou typické pro všechny věkové kategorie, jiné zase pro dětský věk. Jednou z obtíží spojených s rýmou je postižení očí. Při zánětu nosní sliznice dojde k jejímu zduření, tím se zhorší odvod slz slzovodným kanálkem a také může dojít k přestupu infekce na oční spojivku. „Typický pacient s akutní rýmou pak vypadá takto: zhoršené nosní dýchání, nadměrná sekrece z nosu, slzení a pálení očí. V dětském věku zhoršení nosního dýchání vede zvláště u nejmenších dětí k poruchám polykání, protože nejmenší děti při kojení a pití z láhve musí dýchat zároveň nosem, a to je u rýmy zhoršeno. Dítě pak špatně přijímá stravu a z toho vyplývá plačtivost, neklid a také špatný spánek,“ zmiňuje prof. Mudr. Ivo Šlapák CSc. „Obecně u dospělých pacientů rýma způsobuje hlavně nosní potíže, u dětí kromě toho jsou více vyznačeny i celkové potíže, jako neklid, špatný spánek, poruchy přijímání potravy a větší náchylnost k těžkým komplikacím. Proto je u nejmenších dětí velmi důležité i odsávání nosu savičkou, protože děti ještě neumí smrkat. Odsávání zbaví nos hlenů a zlepší dýchání nosem. Mělo by se vždy vykonat před kojením či přijímáním stravy,“ doplňuje profesor.
Jak se proti rýmě bránit
Prevencí vzniku rýmy předejdete mimo jiné slzení a pálení očí, infekci očí a mnoha dalším nepříjemnostem. Jak tedy proti ní bojovat? Lepší otázkou je, co dělat pro to, aby se nám vyhnula obloukem? „Jednoznačně nekuřte a ani nepobývejte v zakouřených místnostech. V době chřipek se vyhýbat pobytu v místech, kde je hodně lidí (kino, divadlo…), zkrátka omezte možnosti přenosu kapénkové infekce. Otužujte se, procházejte v přírodě, občas si zacvičte- pohybová aktivita vede k posílení organismu,“ konstatuje prof. Mudr. Ivo Šlapák CSc. „Při rýmě, ale zároveň jako prevenci zvláště v období chřipkové epidemie, užívejte nosní spreje které obsahují roztoky minerálních vod nebo „všeléčivou“ mořskou vodu (např. Physiomer). Spreje zbavují nosní sliznici infekčních zárodků, hlenu, zachycených nečistot. Díky svému přírodnímu složení jsou k organismu šetrné a nemají žádné vedlejší účinky,“ pokračuje Šlapák.
Aby byly nosní spreje co nejúčinnější, proběhla studie, na které pracoval tým odborníků. Konkrétně u nosního spreje Physiomer byly „pokusným králíkem“ děti ve věku 6-10 let – pacienti s rýmou. Byly rozděleny do 4 skupin, kde každý z nich dostal k použití nosní sprej s různým obsahem (mořská voda, roztok soli, kontrolní roztok).
Výsledky po statistickém zpracování ukázaly několik výhod při užití upravené mořské vody – hojení sliznice bylo rychlejší, děti ji velmi dobře snášely, zkrátila se doba nemoci a tím se i děti vrátily dříve do školy. „Mořská voda má nejvýhodnější chemické složení a koncentraci. Lze ji použít i v začátcích nemoci. Vzhledem k tomu, že nemá vedlejší účinky, je doporučována i preventivně pro hygienu nosních dutin,” shrnuje prof. Mudr. Ivo Šlapák CSc.
Kdo by chtěl vyzkoušet alternativní léčení rýmy, ať vyzkouší popudovou léčbu, neboli nahřívání nohou v teplé vodě, inhalaci éterických olejů a bylinkových výtažků. Pro lepší spánek se i doporučuje používání ionizátorů, čističů a zvlhčovačů vzduchu.
