SMÍŘENÍ SE SE SMRTÍ

Ho´oponopono není metoda, která by mi ze dne na den zázračně změnila život. Díky ní jsem ale pochopil několik důležitých životních principů. Podělím se s vámi o 5 zásadních poznání, které teď dělají můj život jednodušší…

Můj život byl v posledních 10 letech jako na houpačce. Dobré roky vystřídaly ty těžší, prošel jsem si obdobím, kdy jsem byl na mizině, bez přátel i bez přístřeší. Zažil jsem pocit úspěchu, vybudování vlastní firmy, postavení se na vlastní nohy i další pád.
S Ho´oponopono žiji už 8 let. Nemůžu říct, že by mi tato metoda z ničeho nic obrátila život naruby. Byla to dlouhá cesta, plná odmítání i nepochopení. Trvalo mi dlouho, že jsem skutečně přišel na její podstatu.

Toto je 5 principů, kterými se v životě řídím…
Neposuzuj, protože nic nevíš
Když si cokoli o čemkoli myslíte, posuzujete to skrze vlastní optiku. Od malička nás k tomu vedou. Společnost dokonce často diktuje, co si myslet máme. Pokud cokoli posuzujete, přehráváte sami v sobě vzorce, které jste během života získali.
Jsme zvyklí posuzovat lidi, věci, myšlenky i činy. Sami o sobě si taky něco myslíte. Lidi sami posuzují, co je pro ně dobré a co ne. Ruku na srdce – ne vždy dokážeme pochopit, co je právě v této situaci pro nás správné.
Zbavit se posuzování je velmi osvobozující. Když pochopíte, že si nemusíte o všem něco myslet, uleví se vám. Neznamená to, že nebudete mít vlastní názor. Znamená to, že jej nebudete posuzovat.
Zjistil jsem, že v životě je spousta věcí, kterým nerozumím. A zároveň si o nich nemusím nic myslet. Dokonce ani nemusím nikomu nic vysvětlovat.
Když se mě někdo na něco zeptá, je v poslední době mou nejčastější odpovědí – „Já to nevím…“
P.S. Kdo z vás měl příležitost setkat s Hew Lenem ví, že jeho nejčastější odpověď na jakoukoli otázku je: „Koho se vlastně ptáš?“

Nemůžeš mít všechno, ale získat můžeš hodně
Poměrně často od vás dostávám emaily, kde se mi svěřujete s tím, že Ho´oponopono úplně nefunguje, protože nemáte to, co jste chtěli.
Rád bych podotkl, že Ho´oponopono není metoda, která vám do života přitáhne všechno, na co si ukážete. Není to jiný výklad „Zákona přitažlivosti“.
Jedním ze čtyř principů Ho´oponopono je pokora. Být pokorný znamená chápat, že svět se netočí jenom kolem vás a nemáte na vše automaticky nárok.
Jsou věci, které si prostě vynutit nemůžete. Je to stejné, jako kdybyste začali čistit s tím, že si půjdete vsadit Sportku a chcete vyhrát první cenu. Ho´oponopono funguje naopak. Pokud máte doopravdy vyhrát, přijde vám to jako Inspirace. Potom je čistě na vás, jak s ní naložíte.
Naslouchat Inspiraci je asi to nejdůležitější, co pro sebe můžete udělat. Protože ta vás vede přesně tam, kde máte být a kde vám bude dobře.

Moudrost se skrývá v prázdnotě
Kdo toho hodně ví, je chytrý. Skutečná moudrost ovšem přichází s prázdnotou. Pokud jste někdy zažili „nulový stav“ více, o čem mluvím. Pokud meditujete, víte, že dokonalost se skrývá v tom prázdném stavu.
V principu je to stejné, jako s posuzováním. Když se této moudrosti dotknete zjistíte, že vlastně nemáte potřebu cokoli posuzovat.
A nejde o to, že „teď už víte“. Prostě si uvědomujete, že pravda není relevantní.
Já, jako smysl svého života
Co považuji za skutečně důležité, je najít svou vlastní podstatu, a tu žít. Můj oblíbený citát je:
Až zjistíš kdo jsi, dozvíš se, jak žít…
Spousta lidského neštěstí pramení z nepochopení toho, kým doopravdy jsme. Je velmi lehké žít život ostatních. Dělá to tak totiž většina. Najít své skutečné já chce mnohdy odvahu.
Co když náhodou zjistíte, že se svým životem nejste spokojeni? Dokážete to změnit? Nebo raději zůstanete ve své konformní zóně a nějak to dožijete?
V jednom z posledních článků píši o tom, že za smysl života nepovažuji štěstí (jako většina lidí), ale to, že jsem skutečně sám sebou. Štěstí je jenom doprovodný efekt toho všeho.
Rád bych vám dal jednoduchý návod na to, jak poznat své pravé já. Neznám úplně jednoduchou cestu. Některým lidem stačí jednoduchý impulz, někteří (jako já) potřebuji více času.
Věnujte ho sobě. Meditujte, používejte Ho´oponopono, poté následujte Inspiraci. Zbavte se zbytečných myšlenek, které tíží podvědomí. To, kým doopravdy jste najdete na jediném místě – sami v sobě.

Jít za Inspirací vyžaduje odvahu
Na první pohled to vypadá velmi jednoduše – řeknete si budu čistit, přijde Inspirace… Ale co potom? Budete mít skutečně odvahu k jejímu následování?
Není to vždy příjemné. Často to znamená, že musíte udělat zásadní rozhodnutí. Opustit zaměstnání nebo partnera. Dostat se až na hranici svých možností. A hlavně – 100% důvěřovat.
3 roky zpátky jsem měl Inspiraci – musím okamžitě skončit s podnikáním. Přišla z ničeho nic, nerozuměl jsem jí, ale byla tady a sílila. Firma mi tehdy fungovala a dobře mě živila.
Jenže v tom roce se „z ničeho nic“ změnila spousta věcí (nezávisle na sobě) a firmě se přestalo dařit. Lusknutím prstu. Trvalo mi skoro 2 roky, než jsem našel odvahu skončit. Ty 2 roky byly velmi skličující – podepsaly se na mě psychicky i finančně (celou dobu jsem musel dotovat provoz).
Prostě jsem přesvědčoval sám sebe, že se to zlomí a vše bude ve starých kolejích. Obával jsem se toho, co bude dál (navíc se mi v té době narodil syn).
Když jsem pochopil, že toto je definitivní konec, ze dne na den jsem vše ukončil. Strach sice přecházel v úlevu, ale i další obavy z toho, co bude dál.
Dnes vím, že ta Inspirace byla varováním. Kdyby tehdy nezvítězil můj strach, mohl jsem si ušetřit 2 roky stresu a několik stovek tisíc korun.
Moje rozhodnutí následovat Inspiraci nakonec otevřelo dveře příležitostí, které jsem do té doby neviděl. Začal jsem pracovat na nových projektech, s novými lidmi.
Takhle to prostě v životě někdy chodí.
Dnes vím, že následovat skutečnou Inspiraci se vyplácí. Strach je přirozenou součástí života. Nenechte si jím ale život řídit..

 

Michal

 

Zdroj: www.hooponopono.cz

REKLAMA:
loading...

Komentáře