chřipkaPodzim neznamená jen krásné babí léto, houbařské výlety a příjemné chvíle strávené prací na zahradě. Zvláště babí léto umí být velmi zrádné, a to kvůli značnému kolísání teploty vzduchu během jediného dne. Koncem září či počátkem října bývá obvyklé, že po ranních teplotách nebezpečně se blížících bodu mrazu následuje téměř letní odpoledne s teplotami přesahujícími 20 stupňů.
 

Logicky býváme bezradní, co si máme obléct, abychom tomuto extrému vyšli vstříc. Univerzální recept neexistuje, takže po ránu obvykle prochladneme, odpoledne se zpotíme, abychom opět někde ve stínu prochladli znovu.

Ona teplota kolem 20 stupňů zase není tak zázračně vysoká. V závislosti na aktuální kondici organizmu, hlavně výši úrovně jeho imunity, často dochází k nepříjemné reakci ve formě akutního respiračního onemocnění. Toto bývá většinou chápáno jako „chřipka člověk se necítí dobře, polévá ho horko a zima, pokašlává, má zvýšenou teplotu.

Léčí se obvykle tím, že v lékárně zakoupí některý z utišujících prostředků, které mu částečně pomohou nepříjemné pocity překonat a většinou ani neodchází na pracovní neschopnost. Problémy jsou tu hned dva. Za prvé se nejedná o chřipku – ta má daleko „razantnější“ průběh – člověka prakticky na pár dnů ochromí a nedovolí mu dělat cokoliv jiného než ležet a podomácku se léčit.

Tato skutečná chřipka bývá způsobena určitým konkrétním chřipkovým virem a velmi způsobí onemocnění většího množství lidí ve stejný čas, takže hovoříme o epidemii. Tento úder chřipkového viru následuje až po období podzimních respiračních chorob. Za druhé je logické, že organismus, který se vyčerpal bojem s těmito chorobami, má daleko méně sil bojovat s podstatně silnějším a nebezpečnějším virem skutečné chřipky.

O chřipce se u nás mluví s jakýmsi despektem, jakoby to ani žádná skutečná nemoc nebyla. Prostě období chřipkových epidemií k chladnému období patří, tak co? Jenže… Nějak se zapomíná na to, že chřipka je smrtelná nemoc. Ano, ročně na ni, či následné komplikace jí způsobené, u nás umírají až 2000 lidí! Pro srovnání – v roce 2006 zahynulo na našich silnicích 956 lidí a oběťmi vraždy se za totéž období stalo 231 lidí.

Správně se veřejnost silně zajímá o to, jaká opatření je nutné přijmout, aby se podstatně zvýšila bezpečnost silničního provozu. Tato opatření mají velký smysl, mají-li preventivní charakter. Určitě každý chodec rád počká na zelenou na přechodu, kde pravděpodobnost toho, že bude ohrožen projíždějícím autem je minimální, než by riskoval pobíhání v jízdních pruzích v plném provozu.

Ale v případě chřipkových onemocnění se zdá, že nám celospolečensky „nedochází“, že máme co do činění s něčím, co nebezpečností určitě převyšuje silniční dopravu (o čemž svědčí neradostné bilance). Přitom velmi účinný preventivní postup existuje. Je jím samozřejmě preventivní očkování proti chřipce. Ve vyspělých zemích Evropy si tuto možnost uvědomuje daleko větší procento lidí než u nás. Pro zajímavost – očkovaných proti chřipce je v ČR cca 7% z celkového počtu obyvatel zatímco v Německu 22%.

Účinnost této prevence se přitom uvádí v rozmezí 70% – 90%. I když zdravotní pojišťovny částečně hradí příslušnou vakcínu pouze určitým skupinám pojištěnců (lidé nad 65 let věku atd.), je třeba si uvědomit to, že máme co do činění s výdaji v řádu cca 200 – 300 Kč na osobu. Cena zdraví je podstatně vyšší a neváháme-li utrácet celkově miliardy za vitamínové doplňky, jejichž preventivní účinek je v daném případě podstatně nižší, doporučuji se velmi vážně zamyslet nad tím, jakou cenu pro nás naše zdraví má.

Jestli např. pro zaměstnance není rozumné doporučení, aby tlačili na to, aby vakcíny byly částečně hrazeny z fondů FKSP. Pro podnikatele totiž může znamenat období epidemie velmi citelnou ekonomickou ztrátu. Koneckonců i pojišťovny zákonitě dojdou k závěru, že je pro ně daleko efektivnější hradit poměrně levnou prevenci než drahou léčbu následků.

Chřipka rozhodně není jen podzimním a zimním folklórem. Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může mít jako následek smrt. A to se zdaleka nebavíme o nějakých smrtících celosvětových pandemiích, ale o naší „staré dobré“ a důvěrně známé klasické chřipce.

MUDr. Michael Vít, Ph.D.
hlavní hygienik ČR  (www.mzcr.cz) v roce 2008