Sny související s činností našeho mozku během bdění. Během každého dne registruje a zaznamenává náš mozek do paměti všechny podněty, které k němu docházejí. Během spánku pak mozek tyto podněty třídí a ukládá je do krátkodobé a dlouhodobé paměti, případně do podvědomí, což snad může být i naše DNA v mozkových buňkách. I když kapacita jednotlivých typů paměti mozku je obrovská, není účelné ukládat do paměti úplně vše. Během spánku se proto mozek těchto neužitečných podnětů při třídění zbavuje a to se projevuje podle některých teorií jako sny. Proto jsou sny mnohdy tak nesmyslné a absurdní. Věštecké sny snad vznikají tak, že mozek během bdění zaznamenal nějaké informace, které při určité kombinaci mohou působit jako varování. Sny rovněž ovlivňují některé vnější podněty, například chlad nebo teplo, přeplnění močového měchýře nebo hluk. Třeba hluk může vyvolat ve spánku sen, v kterém snící osoba letí v letadle, přeplněný močový měchýř vyvolává sny o velké vodě, moři apod.

Zvláštním druhem snů jsou sny vyvolané uměle pomocí drog. Různí věštci a šamani už od dob starého Egypta a Řecka používali chemické působení na oblast mozku k vyvolání věšteckých snů. Známá věštkyně Pýthie využívala k tomu páry, které obsahovaly oxid siřičitý. Tyto páry vystupovaly ze země při sopečné činnosti. Racionálnost věšteckých snů však není potvrzena.

Komentáře