Kdo by se například odvážil ptát cizince, který přijel teprve nedávno do cizí země, jestli už mluví plynně jejím jazykem?
Po celých devět měsíců těhotenství se tento malý tvor řídil téměř opačným rytmem, než jakým se řídí život nás, ‚pozemšťanů‘, a spal raději ve dne než v noci. A my teď po něm chceme, aby se svého režimu ze dne na den zřekl. Upřímně řečeno, šest měsíců na přivyknutí novému rytmu není nijak přehnaná doba?
Když Evropané objevili Ameriku, posuzovali její obyvatele prizmatem vlastní kultury. Ale jen do té doby než připustili, že jejich způsob života je jednoduše jiný. Možná někdy posuzujeme podobně i děti.
Philippe Grandsenne, Bébé dis-moi qui es-tu (Maličký, řekni mi, kdo jsi)
Láhev už není potřeba
Dítě by si mělo od 6. měsíce života budovat dobré návyky. V tomto věku už například nepotřebuje noční krmení. Pokud má normální hmotnost, pak má dostatečné energetické zásoby, aby bez jídla vydrželo celou noc. A pokud se jídla dožaduje, je to spíš ze zvyku než z nutnosti.
Je proto lepší dítě od této chvíle v noci nekrmit, i když na to bylo zvyklé. Je přirozeně nutné mu novou situaci nejprve vysvětlit a poskytnout mu dostatečný pocit bezpečí větší mírou něhy, je-li to třeba.
Častější buzení v druhé polovině noci
I když dítě prospí celou noc, neznamená to, že by se během noci vůbec nebudilo. Spánek dítěte prošel důležitou změnou – mezi 6. a 9. měsícem života už nezačíná snovou fází, ale fází NREM spánku – tak jako u dospělých.
První polovina noci, kdy je dítě ve fázi NREM spánku, probíhá v zásadě beze snů. Ale od půlnoci, kdy u něho zhruba každou hodinu proběhne REM fáze, se může probouzet častěji, někdy dokonce pokaždé mezi jednotlivými spánkovými cykly.
Tato fyziologická probuzení jsou zcela přirozená. Vědci natáčeli na video ty děti, o kterých bylo známo, že spí velmi dobře, protože k sobě v noci nevolají rodiče. Výzkum ukázal, že se přesto budily stejně často jako ty děti, které mají se spánkem potíže. Na rozdíl od nich ovšem tyto děti dokázaly znovu usnout samy bez cizí pomoci.
Vyčíslená fakta
Odhaduje se, že čtyřicet až šedesát procent dětí, kterým je osmnáct měsíců, se budí jednou za noc, dvacet procent dětí se budí častěji. Dítě může být vzhůru i relativně dlouho, zvláště mezi sedmým a osmým měsícem. Nejčastěji ovšem zůstane v postýlce klidně ležet, má otevřené oči, hraje si s oblíbenou hračkou, cumlá palec nebo dudlík a pak znovu usne.
