Vyšší spotřeba poškozuje mozek, žíly a prostatu, způsobuje vznik krevních sraženin, křečové žíly, hemeroidy, trombózu a neplodnost. Alkohol také podporuje nemoci a problémy spojené s vyšším věkem, jako jsou infarkt, šedý zákal, vrásčitost pleti a psychické poruchy, jako jsou deprese z úzkosti, duševní zaostalost a zkreslené vnímání.
Na druhé straně konzumací malého množství alkoholu zajišťujeme přísun důležitých vitaminů a minerálů, které bychom v jiných potravinách jenom těžko hledali, takže bych určitě doporučil červené víno a světlé pivo, ale v žádném případě ne destiláty jakéhokoliv druhu.
Pivo je v podstatě stejný všelék jako kefír, syrovátka, včelí produkty, ženšen aj. Nemá sice výrazné okamžité účinky jako řada bylin, obsahuje však pivní kvasinky – vitamín B1, který je důležitý pro funkci nervové soustavy. Odůvodnění je na snadě: všimněte si pivařů, jak jsou klidní (ovšem nutno je odlišit od pivařů – notoriků!). A jestliže organismus netrpí stresem je osvobozen od 80 % chorob. Další léčebnou složkou piva je alkohol, který zabraňuje infarktu myokardu. Nejúčinnější je přijímání tohoto „léku“ večer (při večeři nebo po ní), neboť zároveň působí na lepší trávení.
Víno obsahuje flavonoidy, které mu dodávají nejen vůni, ale jsou zároveň i významnými antioxidanty, přičemž v červeném víně je jich až 10 krát více než v bílém.
Z léčebných důvodů by měl člověk denně vypít 2- 3 dl červeného vína, čímž by snížil možnosti infarktu až na 40 %. Vědecké kapacity doporučují, aby muži začali stouto „preventivní léčbou“ mezi 20 až 30 lety jejich věku, zatím co u žen stačí zahájit léčbu až po čtyřicítce, neboť je před arterosklerózou chrání až do menopauzy (přechodu) hormony. Optimální je užívat konzumační dávku vína 5 až 6 dní v týdnu.
