Každá sugesce, i zvenku zadávaná heterosugesce, je tedy nakonec autosugescí. Což nám pomáhá si uvědomit, že nikdo nemůže zmermomocnit naši mysl, pokud to sami nedovolíme.
Sugesce se nikdy neuskutečňuje ve vědomí. Může být účinná jen tehdy, jestliže ji autosugescí přeměníme v živou názornou představu až vizi. Myšlenka je počátek všech věcí. Z ní potom vzniká živá názorná představa. Teprve na to může navázat provedení. Veškeré sugestivní působení, ať už v hypnóze či bdělém stavu, při autosugesci či heterosugesci, je pouze následkem naší vlastní víry. V hypnóze jsou sugesce, vlastní nebo cizí, buď přijímány nebo odmítány, tj.: buď jim věříme nebo nikoliv. Profesor Ch. Baudouin říká: "Sugesce je podvědomé uskutečnění myšlenky".Celý náš život určují vědomé a nevědomé sugesce. Sami sebe také neustále ovlivňujeme. S každou svou myšlenkou utváříme svou osobnost, a tak určujeme svůj osud. Z tohoto důvodu bychom neměli nikdy rozvíjet žádnou negativní myšlenku, a už vůbec ne něco negativního říkat. Proto je třeba každou negativní myšlenku nahradit myšlenkou pozitivní dříve, než bude moci škodlivě zapůsobit.
Dokud nemáme své myšlenky pod kontrolou a nejsme si vědomi ohromné síly svých myšlenek, pak jsme této moci vydáni na milost a nemilost do té doby, dokud si sílu myšlenek a jejich dopad na nás neuvědomíme. Vše máme ve svých rukou, protože své myšlenky můžeme libovolně řídit. Této síly, můžeme využít ve prospěch uskutečňování našich přání.
Nejspolehlivějším prostředkem ke zvyšování účinku sugesce je opakování. Jakákoliv sugesce by měla být formulována jasně a jednoznačně. Mít úspěch se můžeme naučit. Názornou představu úspěchu již úspěch začíná. Ale i neúspěchy jsou osvojitelné reakce. Ten, kdo se identifikuje se svým nedostatkem, ten nejenže takový skutečně je, ale i takovým zůstane.
Účinnost sugesce závisí:
– Individualita sugerujícího: jeho vystupování jako je mimika, jeho vnitřní jistota, ošacení. Také je velmi důležité co sugerující říká a jak to říká.
– Individualita ovlivňovaného: Sugerovaná formule se musí ztotožňovat s představivostí toho, kdo má být ovlivněn. To, co na jednoho působí intenzivně, na druhém se míjí účinkem.
– Obsah sugesce: Je-li formule sugesce v rozporu s osobností a názory ovlivňovaného, ovlivňovaný ji odmítne, proto musí být nejen forma, ale i obsah v souladu s ovlivňovanou osobou.
Jsou dva druhy sugesce, a to přímá, která vyvolává často vědomý odpor ovlivňovaného a nepřímá, která snáze unikne cenzuře logiky, rozumu a pak je pravděpodobnější, že ji ovlivňovaná osoba přijme. U nepřímé sugesci ovlivňovaná osoba neví, že jde o sugesci ovlivnění. Takovou sugescí může být např. reklama, která říká, že když si koupíme ten a ten výrobek, pak se stane to a to úžasné… Tyto sugesce typu "jestliže (když, až)…, pak (tak)…" jsou nesmírně účinné.
Největším nepřítelem sugesce je pochybnost. Třeba bychom i velmi rádi uvěřili, ale nejde to, protože nám v tom brání úzkost a pochybnosti. Dokud kolísáme mezi pozitivními a negativními myšlenkami, tak se dál nedostaneme.
Jakmile člověk v sebe uvěří, pak cítí ohromnou sílu sugesce s každým dalším a dalším jejím použitím zřetelněji a zřetelněji, takže žádná pochybnost už v něm nemůže vzejít. Věříme-li na ustavičné trampoty a neúspěchy, budeme je také zažívat. Poznáme-li však sílu v sobě a začneme ji využívat bez tlumení jejího účinku pochybnostmi, náš život se změní.
Zpracováno dle knihy: Vyšší škola hypnózy – K. Tepperwein
vložila:Míša
