Jenže někdy musí odborníci varovat další neméně početnou skupinu těch, kteří si vzali rady o fyzické aktivitě až příliš k srdci. Není jednoduché poznat kde začíná hranice mezi zdravým a nezdravým objemem cvičení. Pro někoho to může být až v kritickou chvíli, kdy dojde u člověka k prvnímu zranění.
Přetrénování je „cvičení přes možnosti těla“ – tak zní definice převzatá ze zahraničních zdrojů. Znamená to, že pokud intenzivně trénujeme, potřebujeme určitý čas na obnovení fyzických sil. Běžec na dlouhé trati, který denně běhá dokonce až několik hodin vykazuje nulový regenerační čas.
Regenerace však neznamená nečinnost, ale aktivní odpočinek. Cílevědomý běžec se může věnovat každodenní fyzické aktivitě, musí svůj plán obohatit aktivitami, které mají kompenzační charakter. Prostřídat dny intenzivního běhu s plaváním nebo během ve volném tempu.
Mezi obvyklé známky přetrénování nepatří jen pokles výkonnosti, ale také úbytek nadšení a motivace. Po fyzické stránce se může krize projevit zvýšením klidové tepové frekvence, náchylnosti k infekcím, zvýšením váhy, zhoršením spánku a depresí.
Sportovec si často nepřipustí, že je to jeho případ. Mezi „postižené“ patří hlavně milovníci aerobiku, fitness a běhání, které patří k masovým rekreačním sportům. Trénujte, ale pamatujte, že hranice mezi vrcholem a krizí je křehká a k vyváženosti stačí málo: naslouchat svému tělu.
