krev

Transplantace se dělí podle toho, kdo je jejich dárcem: na autologní, kdy jde o převod vlastní krvetvotné tkáně nemocného, dále na alogenní, kdy jde o materiál zdravého dárce a syngenní, tedy převod krvetvorné tkáně získané od zdravého jednovaječného dvojčete.

"Záleží na tom, jakou nemocí pacient trpí a v jaké fázi nemoc je. Nejčastější jsou autologní transplantace, které se využívají v drtivé většině pro nádorové choroby," řekl přednosta zařízení profesor Marek Trněný ve vysílání Rádia Česko. Potřebný materiál lze získat jak klasickým odběrem kostní dřeně, tak i odběrem krvetvorných buněk periferní krve. Podle profesora Trněného je v současné době na prvním místě využití krvetvorných buněk získaných z obvodové periferní krve. "Důvodem je to, že pro pacienta je to méně zatěžující. A druhý důvod je ten, že po převodu těchto buněk zpět do organizmu pacienta dochází k rychlejšímu obnovení krvetvorby ve srovnání s použitím kostní dřeně," vysvětlil přednosta ve vysílání Rádia Česko.

Transplantací se léčí i roztroušená skleróza.

Metodou transplantace krvetvorné tkáně se podle něj léčí především pacienti s nádorovým onemocněním krvetvorného systému, jako jsou leukémie, lymfomy a myelomy.

"Tato metoda se ale zkoušela a zkouší u některých jiných nádorových onemocnění, jako je například rakovina ledviny a některá další. Používáme ji ale také v léčbě některých autoimunitních chorob, kde dosavadní léčba nezabírá, například u roztroušené sklerózy," řekl profesor Trněný. V současné době se podle něj otevírá široké pole pro použití krvetvorných buněk v takzvané buněčné terapii, neboli regenerativní medicíně.

"Kde využíváme schopnosti kmenových buněk se měnit – vykonávat jiné funkce než ty, ke kterým byly původně určeny," dodal. Úspěšnost transplantace se podle profesora dělí do dvou fází. V té první jde o to, že ji pacient přečká ve zdraví a že dojde k obnovení krvetvorby.

"Tady je úspěšnost autologní transplantace téměř 100%. Z pohledu celkového vyléčení nemoci ale úspěšnost stoprocentní není – tam záleží na typu choroby. Riziko návratu onemocnění se pohybuje od 50 do 20 procent," přiblížil na Rádiu Česko.

Sdílet
Předchozí článekPROBLÉM IMPOTENCE
Další článekDVĚ MOŽNOSTI