Každou konfrontaci s vnějším světem cítíte nejdříve v žaludečním jamce. Všichni zranění lidé jsou také zde, ve svém osobním slunci, centrále světla a tepla svého těla, zatemnění, poškození ve své schopnosti vyzařování.
Jdu však ještě dál: Přizpůsobení se specifickým rolím podle pohlaví, vyžadované v naší společnosti – nezávisle na osobním nadání, sklonech nebo touze po seberealizaci – vrhá na toto centrum své stíny. „ Nesmím být tou osobou, kterou jsem „. Tento názor je velmi často ranou zkušeností chlapců i dívek, přičemž se řídí vždy rozdílnými výhodami, které se však jen málo orientují na reálně přítomného člověka.
Hodnocení zde zasahují a kritizují. Hodnocení také vždy zahrnují nehodnocení, znehodnocení a podhodnocení. Tak se dozvídáte ze středu svého těla.
Cvičení:
Vzpřímeně se posaďte. Uklidněte se, spočívejte svou sedací částí nebo nohama pevně na podlaze. Vnímejte, které části vašeho těla se dotýkají podlahy. Vnímejte, jak se zvedáte do vzduchu. Vnímejte svůj vzpřímený postoj. Vaše páteř je osou, která vás drží vzpřímeně. Vnímejte, jak nesete svou hlavu. Vnímejte své spojení s oblohou.
Pokud jste se osvobodili od povrchově určujících vlivů tím, že jste v nitru uvolnění a rozlehlejší, soustřeďte svou pozornost na solární plexus. Vnímejte celou délku své páteře. Pak se vraťte zpět do výše pasu a najděte bod, v němž koření solární plexus. Pak se vší představivostí v tomto místě otevřete žlutě zářící květ měsíčku zahradního, který se otevírá směrem dopředu nad vaším žaludkem. Pak otevřete svou solární pleteň m se stejně zářícími květy od páteře směrem dozadu. Vnímejte, jak se v horní části vašeho břicha šíří žlutá energie jako teplé světlo. Rozšiřujte tento sluneční pocit kulovitě od tohoto bodu páteře, přes hranice vašeho těla. Nechte růst své malé slunce, dokud nejste naprosto zahaleni v teplém žlutém světle. Najděte rozsah svého záření, pokud je pro vás příjemný. Cítíte se tak dobře. Zůstaňte ve svém světle, dokud se vám to líbí., Užívejte si svou skrytost v teple, užívejte si to vystavení světlu. Vnímejte sami sebe.
Možná vaše soukromé slunce naplní přesně vaší žaludeční jamku. Užijte si to. Vnímejte své tepelné centrum, své meze, vciťujte se dále do svého těla, do oblastí, které nejsou prosvíceny světlem sluneční pleteně. Vnímejte rozdílné kvality svého tělesného cítění. Nesnažte se. Prostě vnímejte , kde a jaké ty meze jsou. Všímejte si světla a stínů. Všímejte si světla a chladu. Vnímejte rozdíly. Prohlubujte své kvalitativní možnosti prožitku. Vzdejte se hodnocení a vyhledejte vhodné výrazy pro vyjádření všech kvalit prožívání. Nechte všechno tak, jak to je. Všímejte si náhodných změn. Nechte klidně dění volný průběh.
Jestliže jste naplněni sami sebou, vraťte se velmi pozvolna do svého obvyklého prostředí. . Dopřejte si čas, který k tomu potřebujete. Najděte si svou vlastní míru. Naplňte tuto míru a užijte si své nasycení. S tímto pocitem se pak vraťte do všedního života. Vzpomeňte si i na barvy, které jste prožili. Vzpomeňte si i na tělesné pocity, vnitřní i vnější, až k atmosférickým.
Solární plexus je prostředníkem mezi tělem a uvědoměním si svého Já.
Zde se nachází „ přepínací centrála „ mezi vědomím a podprahovým vnímáním, kterou můžeme integrovat do vědomého bytí, pokud se zvolna učíme přesněji chápat i slabší vjemy. Na tomto místě začíná cesta k rozšiřování vědomí.
Dnes byla tato lekce pro někoho možná složitější. Nejlépe je nahrát si text na magnetofonovou pásku a pouštět si ji. Podle ní si vizualizovat vše, co je řečeno. Věřím, že se Vám to povede. Stojí to za to.
Iva Hédlová podle Egy Rasch
