Špatnou stravou si můžeme zavinit řadu nemocí a neduhů. Není to ovšem jediná příčina. Toxicita prostředí, genetika, stres a jiné zátěže jsou další notoricky známé důvody. Ty sice můžeme ovlivnit jen obtížně, ale o tom, co budeme, či nebudeme jíst, rozhodujeme sami. Nebylo by ovšem moudré upřednostňovat některý druh potravin na úkor jiných ve snaze se vyléčit. Pokud trpíme závažnými chorobami, je nutné dobře míněné rady konzultovat s lékařem. Nelze se spolehnout pouze na léčivou sílu jídla. Potraviny nemohou pokaždé nahradit medikamenty. Nemůžeme sami o své vůli vyřadit doporučené léky jen z toho důvodu, že jsme změnili jídelníček. Na druhé straně však vliv stravy nepodceňujme. Může pomáhat – i škodit. Nezbývá než se soustavně zajímat nejen o to, jak jídlo působí, ale také o to, co zrovna potřebuje naše tělo. V jakém je stavu a proč, sledovat změny a porozumět jim. Řekne se to snadno, ale není to jednoduché. Informace, které získáme, budou často protichůdné. Musíme se rozhodnout, která pravidla platí konkrétně pro nás a kdy. "Zázračné diety" se rychle šíří proto, že mnoha lidem skutečně pomáhají. Časem se na ně zapomene právě proto, že mnoha lidem naopak nepomáhají. 

Jednou ze stálic mezi těmito jasně, avšak krátce zářícími meteority je již několika tisíciletími prověřená dietologie tradiční čínské medicíny. Její přitažlivost je dána tím, že nerozděluje potraviny striktně na zdravé a nezdravé, ale využívá prakticky všechny. "Pouze" klade důraz na vyváženost. Tím se myslí vhodný poměr mezi skupinami určitých vlastností tak, aby celek byl harmonický, a současně se touto vyvážeností rozumí rovnováha ve vztahu k potřebám daného jedince v konkrétní situaci. Sleduje rovněž shodu člověka, místa a času. Každý z nás přichází na svět s vrozenou konstitucí, která se nemění, ale současně jsme stále v nějaké kondici, na jejíž stav má vliv naše chování a další okolnosti a která může naši konstituci ještě více zdůraznit nebo její charakter potlačit. S místem je to tak, že bychom měli dávat přednost potravinám ze svého regionu, a shodou s časem se myslí jíst to, co právě v dané době roste. V praxi to zhruba znamená, že tropické ovoce o Vánocích není nejlepší kombinace. Pomeranče jsou vhodnější v létě, kdy nás mohou chránit před škodlivým vlivem horka, neboť patří mezi potraviny zchlazující.

V čínské filozofii však není nic úplně jednoznačné a ve všem je vždy něco naopak. Její síla proniká do všech oblastí, tedy i do klasické medicíny. Nemělo by nás tedy překvapit, že citrusy uprostřed české zimy prospěšné být mohou. Například tehdy, když nás zachvátí horečka. Starověká čínská učení – pro nás nejznámější taoismus a konfucianismus – ovlivnila východní vnímání světa a jeho zákonitostí způsobem odlišným od pojetí antické i současné Evropy. To ale neznamená, že chybným, a proto nás může jenom obohatit.

Pohled na veškeré dění podle principu jin-jang a teorie pěti prvků se nevyhnul ani něčemu tak prostému, jako je každodenní jídelníček. Studium těchto zákonitostí je úžasná detektivka, která může snadno přejít do programu celoživotního vzdělávání. Nemyslím, že bychom se měli stravovat jako Číňané, odporovalo by to totiž principu shody člověka a místa, ale některé poznatky by nám mohly být užitečné. Klasická čínská medicína se samozřejmě neomezuje pouze na jediný druh terapie, jako je dietologie, ale využívá vždy současně více metod, například akupunkturu, fytoterapii, aromaterapii, různé masáže, tělesná cvičení a další. Pokud však byla nemoc způsobena především špatnou výživou, může být právě léčba potravinami vysoce účinná. O jejich vlivu na stav lidského organismu právě podle principu jin-jang a teorie pěti prvků zas někdy příště. Těším se na shledanou.

Autor: Ivana Karpenková, Sféra 9/2005

loading...

Komentáře