Proč hubíme květiny, které rostou samy a jsou léčivé, a vysazujeme jiné, které potřebují neustále naši péči a jsou nám k ničemu? Kdo rozhodl, že maceška je hezčí než pampeliška?
Většinu činností a postupů člověk provádí stereotypně. Mnohdy vůbec nepřemýšlíme proč, ale děláme to tak a ne jinak. Dělají to tak ostatní, dělalo se to tak vždycky, jinak to nejde … přesně to jsou důvody pro pravý a pohodlný stereotyp. My lidé máme stereotypy rádi, a každá otázka která ho zpochybní, je stejně nepříjemná, jako budík po ránu- zrovna když se nám něco hezkého zdá. Jenže spát nelze věčně, jednou je dobré se probudit a začít něco rozumného dělat.
Některé otázky narušují velmi efektivně zdánlivou logiku stereotypních činností a zvyklostí. Není proto ani tak důležité dávat odpovědi, jako klást ty správné otázky. Každá dobrá otázka už v sobě odpověď obsahuje, a je jen na člověku, aby si tuto odpověď sám pro sebe uvědomil. Určitě existuje mnoho odpovědí, některé z nich velmi dobré a záludné, odvolávající se na vyšší kriteria- ale ta nejvíce pravdivá je zrovna ta jedna, kterou si člověk hájící své stanovisko nikdy dobrovolně nepřipustí. Tato metoda funguje ve všech oborech lidské činnosti. Následující otázky budou určeny k probouzení tázacích center v hlavách nás zahrádkářů.
Proč hubíme květiny, které rostou samy a jsou léčivé, a vysazujeme jiné, které potřebují neustále naši péči a jsou nám k ničemu?
Kdo rozhodl, že maceška je hezčí než pampeliška?
Proč se do zahrad s neutrální a zásaditou půdou, ve které roste téměř cokoliv, navážejí tuny kyselé rašeliny pro výsadbu zbytečných vřesovištních rostlin, když se tím ničí vzácná rašeliniště a vřesoviště jinde?
Proč si na zahrádku vysazujeme z větší části neplodné kultivary keřů a kupujeme v obchodě drahé, chemicky ošetřené ovoce, dovezené přes polovinu světa?
Nepřímá odpověď na každou z otázek by mohla znít: „Byznys, jako obvykle.“
- Proč zahradu zaléváme chlorovanou pitnou vodou za kterou platíme, a dešťovou necháváme většinu času odtékat ze střechy do kanálu?
- Proč jezdíme na výlety do divoké přírody a na vlastní zahrádce s ní bojujeme?
- Proč každoročně pracně vysazujeme okrasné letničky, když existuje nepřeberné množství trvalek?
- Proč supermarkety ve svém oddělení pro venkovní zahradu mezi jinými nabízejí i druhy, které v naší zemi obvykle nepřežívají zimu?
- Proč ve volném čase sekáme, stříháme a postřikujeme zahrady, když nám už nezbývá další čas je nějak využít?
- Proč jsou trávníky „vyspělých“ zemí třetím největším zemědělským odvětvím na světě, když milióny lidí a dětí v rozvojových zemích trpí hladem?
- Jaký má smysl opečovávat cizokrajné rostliny na vlastní zahradě a současně lhostejně přihlížet ničení vlastní okolní přírody?
- Proč my máme právo dělat si co chceme a slimák ne?
- Proč se v parcích a veřejných prostranstvích už nesázejí stromy a keře s jedlými plody pro lidi a ptactvo?
- Působí mšice, housenky, mandelinky, hryzci a ostatní „škůdci“ větší škody na této planetě než člověk?
- Proč myslíme, že keře se musí stříhat, když v přírodě je nikdo nestříhá?
- Dáme svému dítěti raději červivé jablko, nebo jedovaté jablko?
- Chceme jíst zdravě pěstované plodiny, nebo plodiny úplně zbytečně geneticky manipulované, u kterých nikdo neví, co se z toho vyklube?
- Chceme být každodenně pokusnými zvířátky nadnárodních zemědělských firem, které se zajímají jen o své miliardové zisky?
- Proč se ničí poslední zbytky přírody kvůli zemědělství, a na většině zahrad se nepěstuje ani to, co by rostlo a plodilo úplně bezpracně?
- Je dnešní převládající zahradní styl více o lásce k přírodě, nebo o lásce k motorové technice, chemickému průmyslu a konzumnímu nakupování „věcí“?
